Kardinál Dominik Duka během každoroční poutní mše, která je vrcholem Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi, zalitoval, že Česko nedokázalo využít 33 let svobody tak, jak nám byla darována. „Kdo je slušný, byl slušný vždycky. Kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, žádnou víru nemá. Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví,“ pronesl vysoký představitel české církve na akci, kde byl přítomen také český prezident Petr Pavel nebo předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Poutní mši na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi ve čtvrtek sloužil kardinál Dominik Duka a litoměřický biskup Jan Baxant. Mše se zúčastnil také pražský arcibiskup Jan Graubner a všichni čeští a moravští biskupové. Tradiční mše je vrcholem Národní svatováclavské pouti, kterou si Česko připomíná odkaz světce a českého patrona svatého Václava v místech, kde byl kníže Václav v roce 935 zavražděn.

Akce se účastnily tisíce lidí včetně představitelů církve, politiky či armády jako je prezident Petr Pavel, šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), bývalý prezident Václav Klaus a další senátoři či velvyslanci.

Duka v úvodu poutníkům připomněl, že dnešní den české státnosti je blízko výročí dojednání mnichovské dohody. "Slavíme svatého Václava a tento den v ne úplně radostné situaci, je to určitá výzva, abychom poděkovali, proto je zde i palladium, které ochránilo Prahu v druhé světové válce, ale také abychom si uvědomili, že válka na Dněpru v Ukrajině je výzvou k jednotě, je výzvou k určitému odpuštění a smíření," řekl Duka a připomněl slova "lynčovaného, uráženého i opuštěného" spisovatele Karla Čapka, který zemřel po mnichovských událostech v prosinci 1938.

„Napsal tato slova: Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, je věrný i teď; kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, žádnou víru nemá. Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví. Národ nepředěláš, ledaže bys měl na to staletí. Jenom davy můžeš vést dnes tak, a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky. Kde by se v něm tak najednou vzala. Kdo sloužil, bude sloužit dál. Kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila. Nikdo se nestane krásnější tím, že změnil tvář. Tvrdá zkouška je i tvrdé poznání. Budoucí foliant našich dějin o naší době bude mít jeden podtitul: Kdo byl kdo. I dobrá paměť patří k těm stálým věcem, jichž je a bude třeba,“ prohlásil Duka.

"S pokorou chceme vyznat, že 33 let svobody jsme nedokázali využít tak, jak nám bylo umožněno a jak nám byla darována," uvedl Duka na závěr ceremonie, kde v prvních řadách seděl český prezident Petr Pavel.

Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí dnes vyvrcholila poutní mší svatou, kterou sloužil kardinál @dominikduka a kázal litoměřický biskup Jan Baxant. Účastnil se také pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner a všichni čeští a moravští biskupové. pic.twitter.com/0ETY4DgslI

— Církev.cz (@CirkevCz) September 28, 2023

Redakce deníku Echo24 a Týdeníku Echo upozornila na komunistickou minulost Petra Pavla jako první už před čtyřmi lety, kdy se Pavel začal rozhodovat o prezidentské kandidatuře. Bývalý náčelník generálního štábu české armády a šéf vojenského výboru NATO tehdy obhajoval své členství tím, že byl velitelem čety, ale dosáhnout lepších podmínek pro své muže po armádní linii nešlo. Od roku 1985, kdy byl řádným členem KSČ, Pavel už místo čety velel rotě a těšil se rychlému kariérnímu postupu.

Kardinál dále řekl, že národ nejde předělat. "Ledaže bys měl na to staletí, jenom davy můžeš vést dnes tak a zítra tak. Kdo nenávidí, měl v sobě tu nenávist vždycky, kde by se v něm tak najednou vzala. Kdo sloužil, bude sloužit dál, kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré," citoval Duka s tím, že ona slova "nás mají přivést ke zpytování svědomí," dodal.

Baxant v kázání svatého Václava připomněl jako křesťana. "Téměř mystický pohled na staroboleslavské Václavovo mučedniště nás ujišťuje o tom, že se nelze dívat na svatého Václava jen jako na politickou, eventuálně vladařskou osobnost, aniž bychom měli záměr tuto jeho životní kariéru jakkoliv zlehčit. Byl to ale především křesťan, svědek křesťanské víry, průkopník životního stylu, v jeho době sice stále ještě nového, a vlastně vždy ztěžka přijímaného," řekl Baxant.

Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003.

Svatý Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen už ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha. Státním svátkem je 28. září od roku 2000 a v kalendáři je označen jako Den české státnosti.