Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá přijmout nabídku Evropské komise půjčit si až stovky miliard, které mají být určeny na transformaci české energetické infrastruktury s cílem úplného odříznutí od závislosti na ruské ropě a plynu. Část peněz by také měla jít do peněz na investice. Česko si má půjčit 2,9 až 11 miliard eur (69 až 265 miliard korun). Peníze by se měly mimo jiné využít třeba i na výstavbu česko-polského plynovodu Stork 2.

V létě roku 2020 se země EU dohodly, že založí takzvaný fond obnovy. Šlo o reakci na pandemii covidu-19 a s ní spojená ostrá restriktivní opatření, která výrazně omezila ekonomiky členských států. Ve fondu jsou k dispozici granty a úvěry, které mají pošramoceným unijním ekonomikám pomoci znovu se rozjet. Zatímco mnoho evropských zemí přijalo finanční injekce už dříve, Česko dosud váhalo.

Vláda ve středu nicméně pověřila ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, aby Evropskou komisi o úvěr požádal. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině totiž došlo k úpravě záměru půjček. Zhruba dvě třetiny by měly být podle současných pravidel fondu obnovy použity na odříznutí členských zemí od fosilních paliv z Ruska.

„Česko projeví předběžný zájem o půjčku z Nástroje pro oživení a odolnost. Na tom se shodla vláda na výjezdním zasedání v Jeseníku. Připraveni jsme na všechny varianty – výši půjčky vláda definitivně rozhodne poté, co upřesní dílčí nejasnosti v podmínkách čerpání,“ uvedl Bek na Twitteru.

Jednou z podmínek přidělení úvěru je vyčerpání peněz do roku 2026 a Česko se snaží lhůtu prodloužit. Zda se to podaří, ovlivní i finální částku, o jakou bude země usilovat. „Momentálně zpřesňujeme s Evropskou komisí podmínky pro přiznání půjčky. V závislosti na tom pak rozhodneme o částce. Čas na to máme do konce dubna,“ sdělil už dříve Hospodářským novinám ministr Bek. „Platí, že minimalistická varianta je 69 miliard korun a maximalistická 265 miliard korun,“ dodal ministr pro EU. Česko má možnost půjčit si od Evropské komise celkem 14,3 miliardy eur (zhruba 340 miliard korun).

V českém případě má jít o peníze na stavbu solárních nebo větrných elektráren, budování alternativních plynovodů a ropovodů, zateplování domů, kotlíkové dotace a podobně. Značnou část hodlá vláda podle slov premiéra Petra Fialy investovat do železnic, ať už se bude jednat o výstavby nových tratí, tak nákupu kolejových vozidel.

Kabinet kromě půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost probral také aktualizaci Národního plánu obnovy. Původní Bekovy odhady ohledně půjčky činily 100 až 200 miliard korun. Změny v Národním plánu obnovy vedou podle premiéra Fialy k tomu, aby vláda dokázala peníze lépe využít a aby byl její návrh přijat v Bruselu.

Unijní úvěr za výhodných podmínek

Úvěr od Evropské komise je výhodný, protože komise nabízí v porovnání s jinými variantami úvěrů velmi nízký úrok. Přesná výše úroku, za který si Česko peníze půjčí, bude dán průměrem všech emisí dluhopisů, jež Evropská komise uskuteční v předcházejícím pololetí. Úvěr by měl být nastaven na splatnost do třiceti let s tím, že prvních deset let Česko nezaplatí nic. Součástí podmínek však je i to, že česká vláda musí s Evropskou komisí dohodnout, na jaké projekty přesně budou peníze směřovat. Tento proces nyní probíhá.

Vládní zmocněnec pro odolnost a modernizaci ekonomiky Tomáš Hruda měl do konce listopadu zpracovat analýzu, po které kabinet rozhodne o podpořených projektech a výši půjčky. Vláda podle dřívějšího vyjádření Bekovy mluvčí Veroniky Lukášové plánuje peníze využít na investice především do energetické bezpečnosti, jako je například úprava Transalpinského ropovodu (TAL) nebo výstavba česko-polského plynovodu Stork 2. Dále by měly finance jít na energetické úspory, kupříkladu na renovace veřejných budov či na investice do energetické infrastruktury s ohledem například na posílení distribuční sítě. Velkou část by mohly tvořit investice do železniční infrastruktury.