Amerika, jakou bychom chtěli?

Amerika, jakou bychom chtěli?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Na amerických televizních obrazovkách září od roku 2018 nová velká hvězda – scenárista, režisér, producent a herec Taylor Sheridan (52). V posledních pěti letech chrlí, zdánlivě bez přešlapů, jeden seriál za druhým (postupně Yellowstone, v roce 1921 přibyly tituly 1883Starosta Kingstownu a loni, respektive při vysílání na přelomu roků ještě letos Tulsa King1923). Všem těmto počinům se daří, mají dobrou sledovanost, jsou oceňované, úspěšné, i když vlastně na jedno brdo: porůznu, ale s totožným zaujetím obrábějí v žánrovém rámci westernu vztahy vrcholů tematického pětiúhelníku člověk–svoboda–majetek–právo–země.

Sheridanovy počiny jsou nezřídka považovány za obraz té správné konzervativní pravicové Ameriky, bývají vnímány jako bašta seriózního, to jest „selského“ uvažování, trvajícího na tom, že i v pomateném světě liberálně-levicového smýšlení a ve světě stále více robotizovaném a virtuálním je lepší si v případě problémů dát pěkně postaru pár facek nebo se navzájem postřílet. Podle kladných ohlasů je Sheridanovo dílo dokladem, že stále ještě lze Spojené státy vidět očima, jaké kdysi ideálům této země daly vyrůst a jaké dokázaly stvořit výspu demokracie: stát, jenž je natolik sebevědomý, že o ledasčem nechá rozhodovat nikoli systém, nýbrž přímo občany, byť ti jsou za to, dopadne-li jejich angažmá nevalně, nuceni platit tím nejcennějším, co mají – svým životem.

Za pomyslný pilotní díl typického způsobu Sheridanova nyní tak populárního vyprávění lze považovat filmový snímek Za každou cenu, jenž již roku 2016 doložil autorovu schopnost vykládat současný svět optikou tvrdého, věcného, tragického westernu z liduprázdného venkova, kde je těžko od sebe odlišit dobráka a gaunera, protože charaktery těch několika mužů, kteří mají výdrž žít odlehle, sbližuje jednak schopnost náležitě pateticky hovořit a jednak ochota použít zbraň, kdykoli je potřeba, a odlišuje je od sebe nanejvýš odznak šerifské hvězdy.

Na podobných principech je vytvořeno rovněž dílo, jež stálo u základů nynější Sheridanovy seriálové „manufaktury“ – rodinná sága Yellowstone. Vypráví osudy rančera Johna Duttona a jeho blízkých. John patří do sedmé generace rodiny, která farmaří (po našem sedlačí) v Montaně, kde má za sousedy místní těžaře, indiánskou rezervaci, a dokonce i Yellowstonský národní park. To není jednoduchá kombinace k žití, zato je vhodná, ba ideální pro potřeby dramatu.

Beth Duttonová (v podání herečky Kelly Reillyové) je jedinou dcerou manželů Duttonových, zabývá se financemi a byznysem a je to manipulátorka neváhající jít přes mrtvoly, aby dosáhla svého. - Foto: Profimedia.cz

Telenovely 21. věku

Na něm seriál skutečně stojí: kdepak humor, vše je vážné, seriózní, s každým ze sousedů je nutno se domluvit, neustále je potřeba čelit jejich novým nápadům a podvodným úmyslům, přitom životním imperativem je zaprvé udržet místní krajinu neporušenou a zadruhé rozvíjet rodinný majetek. Rančeři, jejichž usedlost se předává z generace na generaci, tvoří vlastně tu pravou americkou „občanskou šlechtu“ – jsou to lidé, kteří spravují rozsáhlá jmění s cílem přenechat je potomkům v ještě rozvinutějším stavu, než v jakém je zdědili, ale kteří zrovna tak opatrují určité vzorce chování a konkrétní, dobře argumentovaný vztah ke státu. Rodina Duttonových projevuje právě takové vlastnosti, takže se do potíží dostává jednak svým přičiněním, jednak nároky svého osudu. Vyprávění příliš nedá na děj, sází hlavně na postavy a emociálně vypjaté situace, do nichž figury vrhá. Jde vlastně o nekonečný sled neštěstí a katastrof výjimečných situací, takže celek připomíná jinou rodinnou ságu, na niž si dobře pamatujeme: telenovelu Dallas.

Důvod, proč se tentokrát vzpírat témuž žánrovému označení, tkví ve vizuální přitažlivosti výsledku, v onom mámení, jež televize začala šířit v posledních patnácti letech, kdy svým výrazem dohnala film. Sheridan disponuje velkými rozpočty a umí s nimi nakládat, jeho seriály proto mají filmovou výpravu, náročnou kameru, jsou příkladně kolorovány, režie v nich střídá velké celky, panoramatické záběry, detaily, přičemž v kompozicích si nepomáhá počítačovými triky, při pouličních scénách nás nešidí, zobrazuje celý prostor města a náležitě ho zabydluje. Stejně tak kvalita hereckého ansámblu je enormní – ostatně stalo se již zvykem, že podobné projekty stírají rozdíl mezi americkými hereckými „kastami“ a že největší hollywoodské hvězdy díky nim nemají potíž vystupovat zas v televizi. A tak hlavní roli v Yellowstonu hraje Kevin Costner, vedle Clinta Eastwooda dlouhodobě jediný herec, na nějž pasují role dobrého amerického chlapce a kovboje. (Dále probíranou sérii 1883 táhne herecky manželský pár country zpěváků Tim McGrew a Faith Hill, série 1923 stojí na souhře superstar Harrisona Forda a Helen Mirrenové.)

Letmo předestřený syžet Yellowstonu by mohli jeho tvůrci držet do okamžiku, než o takový produkt diváci začnou ztrácet zájem. Naštěstí Taylor Sheridan se rozhodl vypravit jinou cestou a své vyprávění problematizovat, rozkošatit a rozrůznit. A tak nejenže v každé z pěti sérií jmenovaného seriálu zažívají Duttonovi nové typy starostí, což znamená také odlišné způsoby vyprávění, ale především vznikly doposud dva doprovodné seriály, jež se vracejí k počátkům rodinného zázemí hrdinného klanu v Montaně. Oba nesou titul podle ročníku, v němž se odehrávají: nejprve vznikl příběh roku 1883, následně 1923. Poutavé na nich je, že kromě rodinné kroniky usiluje každé vyprávění předestřít, v jakém stavu zrovna byly Spojené státy a vztahy mezi lidmi a jak se v krátkých časových úsecích razantně rozvíjela moderní občanská společnost.

Herci seriálu Yellowstone na jeho slavnostní veřejné premiéře 11. června 2018. Zleva Wes Bentley, Kelly Reillyová, Danny Huston, Gil Birmingham, Kevin Costner, Cole Hauser, Luke Grimes, Taylor Sheridan, Josh Lucas, Kelsey Asbilleová a Dave Annable. - Foto: Profimedia.cz

Čtyřicet let jako nic

Vyprávění desetidílné série 1883 předkládá, jak se Duttonovi do Montany dostali – sledujeme svět po americké občanské válce, plný přistěhovalců, kteří se sunou víc a víc na západ, kde dosud žijí jenom indiáni. I to je vlastně na Sheridanových příbězích poutavé: neřeší spor bílých s přivezenými, nýbrž bílých s původními. Celá série není nic než velká cesta pomalého tempa, v jejímž průběhu umírá mnoho lidí a takřka nikdo nedojde do cíle. Nakolik to v předvedených proporcích odpovídá historické realitě, těžko říct (vždyť očividné lapsy se najdou: i současný člověk z města se podiví, proč zkušený kovboj prodává nezkušeným přistěhovalcům jejich hovězí dobytek a místo něj na cestu shání koně – vůl toho přece utáhne i snese víc a je klidnější zvíře než koník).

Nápadná je ovšem předvedená metoda: lidé uvěznění v kleci nekonečného volného prostoru se k sobě nejprve chovají příšerně, umírá jeden za druhým, matky, které přišly o děti, bez váhání páchají sebevraždy, lidé se navzájem cestou okrádají, přistěhovalců valem ubývá, do všeho věčně znějí dramatické smyčce, nejde-li se výjimečně na lov jelena nebo nehoní-li člověka banditi nebo indiáni, život zdánlivě nemá smysl – respektive je opakovaně předkládáno tvrzení, že zemřít svobodný pod koly valníku kdesi v prérii, kde po člověku neštěkne ani vlk, je bezesporu lepší než léta trpět pod bičem pána kdesi v daleké Evropě.

Do kontrapunktu k této tvrdé lince všeobjímající bezcennosti průběžně začne posilovat a přebírat prim linka romantická, totiž vztahy čerstvě dospělé dívky, která je poprvé na Divokém západě, poprvé se zamiluje, poprvé s rodiči promlouvá o sexu, poprvé si na sebe bere pánské kalhoty, poprvé se vyrovnává se smrtí blízkého, podruhé se zamiluje, poprvé čelí narážkám okolí, neboť jde o vztah mezirasový… Je to rozhodně pozoruhodný narativní zvrat a těžko se bránit dalšímu připodobnění: jestli se u Yellowstonu dala konstatovat příbuznost s Dallasem, v případě titulu 1883 nelze nevzpomenout romantizujícího úsilí seriálu Dr. Quinnová.

V porovnání s Yellowstonem i sérií 1923 je ovšem nutné ocenit, že 1883 je ucelený kus. Osudy všech se jeví uzavřené, není se k čemu vracet, není ani proč. Následující 1923 však v těchto kolejích nepokračuje, jde zase jinou cestou a chystá se na pokračování. V Montaně, smýkané soubojem dvou farmářských part o pastviny, je možné sledovat, jak se za čtyřicet let od předešlých událostí proměnil svět: ulice měst již nejsou udusanou hlínou, nýbrž zpevněné, chodníky kamenné, domy rovněž, ba povyrostly. Na ulicích běžně parkuje mnoho aut, ale lidé zrovna tak běžně stále ještě jezdí do města v sedle koně. Civilizace se za pouhá čtyři desetiletí usadila, elektrifikuje se i venkov, fungují banky, noviny, soudy – právo se stalo vymáhatelným.

Nezůstáváme však jenom na ranči, jelikož série je spletena ze tří samostatných dějových linií. Každá je jiný žánr, western z Montany je střídán hororem internátních katolických škol, kam byly unášeny indiánské děti na převýchovu, ten je střídán africkým dobrodružstvím budoucího dědice duttonovského ranče a hraběnky ze Sussexu – čili tentokrát kromě jiného Vzpomínky na Afriku. Ergo znovu mix vyvolávající otázku, co slouží čemu: zda romance je podkladem pro snazší zpřítomnění dějin, anebo zda dějiny jsou podloží vyprávěnkám usilujícím atraktivně uspokojit primární diváckou potřebu se dojmout. Ani po zhlédnutí několika Sheridanových opusů není jasné, co platí víc. Autorův úspěch je každopádně zajištěn také tvůrčí ochotou vzít někdejší hity, nabalit na ně peníze, možnosti dnešní techniky i současné návyky na „věcný realismus“, vše protřepat a vypustit. Když se na to kouká po dávkách, vydržet se to dá dokonce s potěšením.

15. března 2023