Kdo chce do předčasného důchodu, musí si to odpracovat. A brzy velmi pravděpodobně více než dřív. Nárok budou mít totiž pouze ti, kteří hradili pojištění celých čtyřicet let. To může být pro řadu lidí poměrně špatná zpráva, stačí například, aby v minulosti strávili příliš času na studiích či si nepohlídali výpadky v evidenci u České správy sociálního zabezpečení. Změna má podle vládních představ začít platit v příštím roce, další tvrdší pravidla už dokonce za pár dní, krátká chvíle tak bude rozhodovat o tom, zda podobně staří lidé budou mít nárok na předčasný důchod či v jaké výši.

Dosud platí, že do šedesáti let, kdy je možné žádat o předčasný důchod, musí lidé odvádět sociální pojištění, tedy většinou pracovat, alespoň 35 let. Pro ilustraci to tak například znamená, že „stihnout“ předčasný důchod by za současných podmínek mohl i někdo, kdo kolem pětadvacítky ukončí vysokoškolské studium a začne pracovat. To se má však diametrálně změnit.

Ministerstvo práce se snaží zarazit vlnu předčasných odchodů do důchodu, která v Česku nabírá poměrně masivních rozměrů. Ke konci minulého roku už v předčasném důchodu bylo téměř 700 tisíc lidí. Posledním „hřebíčkem“ byl enormní zájem z konce minulého roku, který spustil souběh mimořádných valorizací i pobídky ze strany samotného resortu sociálních věcí a který s blížící se změnou pravidel pokračuje i v letošním roce.

Podle nových pravidel tak právě třeba vysokoškoláci prakticky přijdou o možnost do předčasného důchodu vstoupit. Podle nových pravidel totiž budou pojištěnci muset „pracovat“ celých 40 let. Kdo studoval po roce 2009 a nestihl zároveň shodou okolností vydělávat natolik, aby platil odvody, musí počítat s tím, že si může nechat započítat dobu studia jedině „dobrovolně“. Jenže to také znamená doplatit ať už zpětně, či během studia, roky pojištění.

Problém pak může nastat v momentě, kdy lidé při žádosti najdou mezery ve své evidenci na České správě sociálního zabezpečení. Tam může na žadatele o důchod čekat desítky let zapomenuté a velmi nepříjemné překvapení. Není totiž žádnou výjimkou, že žadatelé najdou v evidenci dlouhé roky, kdy podle státu nedělali nic. A to může mít výrazný dopad na samotnou možnost vstoupit do důchodu i na jeho výši. To samozřejmě platí jak pro ten předčasný, tak pro řádný (více jsme o tom v rámci současných pravidel psali například zde).

Roli pak může hrát tzv. náhradní doba pojištění, tedy roky, které se i přes neplacení pojistného počítají do doby pojištění. Jde například o prvních šest let studia v dospělosti u studentů před rokem 2010, rodiče pečující o dítě či blízké osoby, lidi evidované na úřadu práce a další. Stejně tak mají platit měkčí pravidla pro vybraná povolání, která stát uzná za náročná.

Nejde o jedinou změnu, která přitvrdí pravidla předčasných důchodů. Zatímco prodloužení doby pojištění má nastat až rok po jejím schválení, další změny mají přijít mnohem rychleji. Podle vládních představ už v září. Předčasný důchod bude podle předlohy možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let. Pobíraná částka se bude krátit víc než dosud a až do řádného termínu penze se nebude valorizovat zásluhová část důchodu.

Při pravidelných lednových valorizacích se penze nyní zvyšují o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. Od příštího roku by se měl brát v úvahu výhradně růst cen pro domácnosti důchodců. Započítávala by se třetina růstu reálných mezd, jako tomu bylo před rokem 2018.

Pokud by se ceny zvedly nejméně o pět procent od posledního přidání, důchodci dostanou stejně jako teď při mimořádné valorizaci víc peněz, ovšem nejdříve od července kalendářního roku. Pobírat budou podle novely vždy do konce roku přídavek a zvedne se jim i zásluhová část penze, ovšem prakticky rovněž dočasně. Růst se bude započítávat do běžného lednového navýšení. Mimořádné přidání se tak na rozdíl od nynějška nebude promítat do dalších valorizací. Dočasný přídavek a zvýšení procentních výměr bude podle novely odrážet 60 procent růstu cen.