České potravinářství a zemědělství čelí stále většímu tlaku kvůli předpisům Evropské unie, které mnozí představitelé těchto odvětví považují za nesmyslné a nadměrně zatěžující. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová v posledních týdnech ostře kritizovala evropské regulace a vyzvala vládu České republiky, aby se více angažovala v ochraně českých výrobců potravin, a především živočišné výroby. Využila k tomu mezinárodní agrosalon Země živitelka nebo také nedávný rozhovor pro Radio Prostor.

Večeřová zdůraznila, že současné prostředí, které je formováno především nařízením Evropské unie, ohrožuje rozvoj potravinářství v Česku. „Aby se mohli potravináři rozvíjet a zásobovat spotřebitele kvalitními výrobky s nižším obsahem cukru, tuku a naopak vyšším obsahem vlákniny, potřebují stabilní a předvídatelné prostředí pro podnikání. Bohužel je tu trošku problém s Bruselem, proto jsem chtěla apelovat na vládu České republiky, aby se proti těm bruselským nesmyslným předpisům ohradila,“ uvedla.

Jedním z hlavních problémů, které identifikovala, je nové nařízení o odlesňování. Toto nařízení vyžaduje, aby každý producent skotu, sóji, kakaových bobů, dřeva nebo palmového oleje do konce roku 2023 doložil certifikát, že na jeho pozemcích nedošlo k odlesňování od roku 2020. Tento požadavek zahrnuje použití geolokace a dalších složitých technických úkonů, které jsou nejen časově náročné, ale i finančně nákladné. „Je to naprosto nesmyslná byrokracie. V mnoha případech se zase bude podvádět… A navíc se to bohužel bude týkat i malých firem, které si musí najmout dalšího člověka, protože to nejsou schopné za provozu udělat. A nikdo s tou věcí nechce nic dělat,“ varovala Večeřová v rozhovoru pro Radio Prostor.

Večeřová dále poukázala na to, že Česká republika se nachází v úplně jiné situaci než některé jiné evropské státy, kde problém s odlesňováním skutečně existuje. „V České republice se za posledních 70 let zvýšila plocha lesů o 165 000 metrů čtverečních. Není tedy důvod, proč bychom měli být zahrnuti pod stejnou regulaci jako země, které s odlesňováním skutečně bojují,“ argumentovala.

Nárůst administrativní zátěže

Rostoucí byrokracie a administrativní zátěž nejsou problémem jen pro potravináře, ale i pro zemědělce. Ministr zemědělství Marek Výborný potvrdil, že jeho ministerstvo vnímá tuto zátěž jako významný problém a plánuje usilovat o její snížení. „Kdybychom měli udělat přehled té zátěže kontrolní, administrativní, tak se určitě dostaneme přes 50 procent toho, co určuje Evropská komise. Budeme tedy na evropské úrovni usilovat o to, abychom tuto zátěž snížili,“ uvedl Výborný. Nicméně, jak poznamenala Večeřová, byrokracie nadále roste, což vede k nutnosti navyšovat počty pracovníků nejen v potravinářských firmách, ale i na úrovni státních úřadů. „Ty proklamace typu ‘budeme snižovat byrokracii’ nevidím jako reálné,“ dodala Večeřová.

Dopady Green Dealu na české potravinářství

Další kontroverzní záležitostí je tzv. Green Deal, který Večeřová a další představitelé potravinářství kritizují od samého počátku. Podle nich chybí dostatečné dopadové studie, které by ukázaly, jaký vliv bude mít tento plán na zemědělství a potravinářství nejen v Česku, ale v celé Evropě. „Bohužel máme jen americké studie… a ty dokládaly, že dojde ke snížení produkce, ke zdražení surovin a že Evropa, v současnosti vývozce potravin, se v mnoha případech může stát i dovozcem potravin,“ varovala Večeřová.

Kromě ekonomických dopadů Večeřová kritizovala i některé konkrétní aspekty Green Dealu, například snahu omezit živočišnou výrobu a nahradit ji rostlinnými alternativami. Podle ní jsou rostlinné bílkoviny pro člověka méně využitelné a snaha o jejich zavedení jako náhrady za živočišné bílkoviny může mít negativní dopad na zdraví obyvatel. „Člověk prostě musí mít i nějaký doplněk stravy na to, aby se to vůbec dalo strávit. Já nevím, proč si takhle chceme zlikvidovat populaci,“ uvedla.

Večeřová také upozornila na to, že mnohé z těchto regulací mohou mít fatální dopad na malé firmy, které nemají kapacity na to, aby plnily složité administrativní požadavky. „Malé firmy si musí najmout dalšího člověka, protože to nejsou schopné za provozu udělat,“ konstatovala Večeřová s odkazem na nové povinnosti spojené s certifikací proti odlesňování. Tento problém by mohl vést k dalšímu zdražování potravin a omezování konkurenceschopnosti českých výrobců na evropském trhu.

Navíc, jak upozornila Večeřová, Evropská unie nemá žádnou páku na to, aby obdobné regulace byly dodržovány i mimo Evropu. „My si tady děláme takový, řekla bych, ekologický a environmentálně čistý ostrůvek uprostřed světa, ale ten zbytek světa na to úplně kašle a Evropa přitom ani není největším znečišťovatelem,“ připomněla.

Navzdory všem těmto výzvám se však zdá, že české zemědělství a potravinářství má stále potenciál růstu. Ministerstvo zemědělství pozitivně hodnotí například růst živočišné výroby, která loni vzrostla o 6,8 procenta a dosáhla nejvyšší hodnoty produkce za posledních pět let. Tato odvětví by však mohla být v budoucnu vážně ohrožena, pokud nebude českým výrobcům umožněno fungovat ve stabilním a předvídatelném podnikatelském prostředí.

Pro české potravináře a zemědělce tak zřejmě bude klíčové, aby se vláda aktivně zapojila do jednání na evropské úrovni a hájila zájmy domácích producentů. Jak zdůraznila Večeřová, „Cíl Evropské unie je asi zničit evropské hospodářství, konkrétně tedy zemědělství a potravinářství.“

Krátkodobě živočišná výroba registruje podle statistiků za červenec mírný nárůst cen, konkrétně o 0,7 procenta. O 7,7 procenta vzrostly ceny skotu, u mléka o 6,7 procenta. Klesly ceny vajec, drůbeže a prasat. Svaz ale tvrdí, že hlavními komoditami živočišné výroby jsou především mléko a hovězí maso, kterým nicméně rostou náklady. „Význam živočišné výroby v celkových příjmech zemědělců stále klesá, jelikož se zemědělcům čím dál méně vyplácí, tudíž jej postupně opouštějí,“ tvrdí Zemědělský svaz.

Premiér Petr Fiala (ODS) na letošní Zemi živitelce mluvil o nynějším meziročním snížení cen potravin v Česku zhruba o 3,8 procenta, což je nejvíce ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Pokles cen připsal tlaku vlády a zavedeným opatřením, jako je například snížená sazba DPH na potraviny. V předchozích letech ale potraviny zdražovaly, podle údajů statistiků se ceny potravin za poslední tři roky zvýšily u 12 ze 13 sledovaných položek o desítky procent. Ministr zemědělství Výborný uvedl, že ceny jsou nyní „v zásadě přiměřené“ a další snižování už není možné. Poškodilo by to podle něj zemědělce.