Válka v Gaze je momentálně pozastavena. Mezi Hamásem a Izraelem zavládlo příměří, teroristické hnutí slíbilo osvobodit 33 rukojmích, v pondělí ale propouštění pozastavilo. Lhůtu má do sobotního poledne, jinak Izrael slibuje obnovit boje. Zároveň se rozbíhají jednání, která by měla dočasné pozastavení bojů učinit trvalým. O příměří a také o vlivu Donalda Trumpa na události na Blízkém východě hovoříme s náměstkyní izraelského ministra zahraničí Sharren Haskelovou.

Vydrží dohoda o příměří a propuštění rukojmích? V minulosti s tím byly problémy, když Hamás zdržoval zveřejnění seznamu rukojmích a propouštěl je v jiném pořadí, než bylo dohodnuto.

Nevím, jestli jste viděl záběry propuštění Arbel Yehoudové, které jsou strašlivé. Vláčely ji davy po ulici. Byla vyděšená. Velmi s ní soucítím, je jednou z nejodvážnějších. Představte si, co všechno musela vytrpět. Velmi pozorně jsem to sledovala. Je to porušení dohod. Víme, jak se tyto davy chovají. Viděli jsme záběry, jak brutálně se chovaly k rukojmím zavlečeným do Gazy. Kopance, plivání, vláčení po zemi. Jsou to násilné davy. Ohrožují jejich životy. Neumím si ani představit, jak vyděšená a nervózní musela být její rodina, aby po všem, co si za ten rok vytrpěla, ji nezavraždili na ulici pár kroků od auta Červeného kříže. Bylo těžké to sledovat, ale ne překvapivé. Hamás porušuje podmínky příměří. Nezveřejnil jména živých rukojmích v termínu, na kterém jsme se dohodli. Všech 33 rukojmích, kteří mají být propuštěni, jsou humanitární případy. Měli nám sdělit, kdo je živý a kdo mrtvý. S dvoutýdenním zpožděním nám řekli, kolik lidí žije a kolik je mrtvých. Ale neřekli nám, kdo je kdo. Arbel Yehoudovou nepropustili v dohodnuté době. Jednáme s teroristickou organizací. S nejhoršími monstry na této planetě. Během předchozího příměří Hamás také porušoval podmínky. Je to opravdu špína páchající zločiny proti lidskosti. Týrali a mučili naše lidi. Momentálně ale nemáme na výběr než s nimi jednat.

Co víte o stavu rukojmích?

Máme nějaké zpravodajské informace, ale je těžké je potvrdit. Je to něco, co nezveřejňujeme, dokud to nebylo potvrzeno. Co se týče rukojmích, kteří se vrátili z těch mučicích sklepů, tak bude trvat velmi dlouho, než se budou moci zapojit zpět do společnosti, než se budou cítit znovu v bezpečí. Myslím, že je to něco, s čím budou muset žít po zbytek svých životů. Zvlášť ti, kteří byli sexuálně zneužíváni. Také nesmíme zlehčovat fyzické týrání, a to i dětí, o kterém jsem slyšela. Nesmím zveřejnit podrobnosti, ale děti, které se vrátily ze zajetí, se stále potýkají s mnoha obtížemi.

Hamás odvlekl také rodinu Bibasovu, devítiměsíčního Kfira, čtyřletého Ariela a jejich rodiče, matku Shiri a otce Yardena. Máte informace o jejich stavu? (Yarden, který byl unesen a vězněn nezávisle na zbytku rodiny, byl propuštěn 1. února – pozn. red.)

Nesmíme zveřejnit nic neověřeného. Nezapomínejte také, že pro rodinu je to opravdová horská dráha. Jsou drženi extremistickou organizací, v děsivých podmínkách. Velmi se obáváme o jejich bezpečnost.

Jaká je role humanitárních organizací jako Červený kříž a UNRWA (Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě)? Objevily se zprávy, že Červený kříž nikdy rukojmí nenavštívil a že někteří byli Hamásem drženi v zařízeních UNRWA.

Bohužel izraelským rukojmím se nedostalo služeb, které by měl zajišťovat Červený kříž. Když se zástupkyně Červeného kříže setkala s premiérem, řekla mu, že se ani nepokusila požádat Hamás o návštěvu rukojmích. Jak je to vůbec možné? Jak to, že se ani nepokusili otevřít komunikační kanál, aby je mohli navštívit, potvrdit, že jsou v pořádku, donést jim léky? Součástí poslední dohody bylo, že rukojmí dostanou léky. Nedostatek spolupráce na zaručení bezpečí našich rukojmích je donebevolající. Je to opravdu skličující a vyvolává to velkou nedůvěru. A to ani nemluvím o zkušenostech z minulosti, které máme s touto organizací. Za druhé světové války Červený kříž navštívil Osvětim a hlásil, že na vězních nejsou páchány žádné zločiny. Fakt je, že ignorují rukojmí z jediného židovského státu na světě. Státu, který se ocitl pod brutálním útokem, prošel nejhorším masakrem Židů od druhé světové války, proti kterému byly spáchány zločiny proti lidskosti a 250 jeho občanů bylo uneseno. Nyní jsou tam miminka, děti, o které se nezajímají. Místo toho jsou v kontaktu s Hamásem ohledně návštěv vrahů v našich vězeních. Vrahů, kteří spáchali ty nejhorší představitelné zločiny, včetně vražd dětí. A ani se nepokusí o kontakt s izraelskými rukojmími? Jak se opovažují? Co se týče Izraele, naprosto rezignovali na svou mezinárodní roli. Je to pro nás složité, protože mezinárodní instituce jsou otevřeně zpolitizované.

Například?

Každý to může vidět. Pokud OSN zvažuje rezoluci týkající se Izraele, mohu vám předem říct, jak kdo bude hlasovat na základě své země původu. Pokud to dokážu předpovědět, znamená to, že je to zpolitizované. Není to neutrální. Stejné je to s Mezinárodním trestním soudem (ICC) a s Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) – řekněte mi, kdo soudí, a já vám sdělím verdikt. Podívejte, předseda ICJ má být neutrální, že ano? Musí projednávat případy z celého světa. Předseda ICJ byl z Libanonu. Ten je v přímém konfliktu s Izraelem. Od 8. října nás ostřelovali. Trvalo nám víc než rok, než jsme zareagovali a zasáhli tam. A tento člověk bude rozhodovat o našich sporech. Je neutrální? Není. Jeho rozsudky mohl předpovídat kdokoli na světě. Navíc, víte, co dělá dnes? Je premiérem Libanonu. Ve svém prvním prohlášení označil Izrael za nepřítele. A tomuto člověku máme věřit při rozhodování našich sporů? Vždyť je to vtip. Takže bohužel tyto instituce byly zpolitizovány.

Brzy má začít vyjednávání o druhé fázi příměří. Jak velká je pravděpodobnost, že bude úspěšné?

Nynější příměří je dočasné, týká se humanitárních případů. Začínající druhá fáze negociací má dosáhnout jeho prodloužení, aby mohl být propuštěn i zbytek rukojmích. Naším cílem, kterého se nevzdáváme, je návrat všech členů naší rodiny, včetně cizinců. Bude to ale velmi složité, protože musíme pamatovat na bezpečnost Izraele. Musíme zajistit, že něco jako masakr ze 7. října se již nikdy nestane. Musíme jednat o tom, jak budou vypadat bezpečnostní opatření po válce. Bude bezpečné pro občany vrátit se do jejich domovů u hranice? Vojenská a civilní moc Hamásu musí být rozebrána. Nemůžeme dopustit, aby se vrátil zpět k moci. Charta Hamásu má několik sekcí. Jedna volá po úplném zničení Státu Izrael, další po zavraždění všech Židů, v Izraeli i mimo něj. Teroristická organizace, jež je odhodlaná zničit můj lid a moji zemi, musí být odstavena od moci, pokud chceme v budoucnu žít bok po boku.

Ovlivnil Donald Trump dohodu o příměří?

Samozřejmě. Bez něho by žádná nebyla. Hamás odmítl stejnou dohodu v srpnu. Odmítl tři dohody. Hamás odmítl katarskou dohodu, egyptskou dohodu i ruskou dohodu. Na všechny tři jsme řekli Ano. Byly podobné té nynější. Trump nejdřív nastavil červenou linii s Libanonem. Řekl jasně, zde je červená linie, nepřekračujte ji. To stačilo k tomu, aby Hizballáh zasedl a začal jednat. Pak došlo k dohodě. Myslím, že to potvrdilo, že pokud zatlačíte na agresora, tak to funguje. Bohužel rok byl vykonáván tlak na špatnou entitu. Nechtěli jsme tuto válku. V případě Libanonu jsme čekali rok na splnění slibů mezinárodních společenství, že dojde k diplomatickému řešení, mezitímco Hizballáh ničil naše domy. Rakety vystřelené Hizballáhem vraždily lidi. Desetitisíce uprchlíků se po celý rok nemohly vrátit domů. Čekali jsme rok kvůli mezinárodnímu tlaku a diplomatickým slibům, které všechny selhaly. Nemohli je splnit. Nechtěli je splnit. Po roce jsme se rozhodli bránit naše lidi, naši zemi, eliminovat kapacity Hizballáhu. Povedlo se nám je snížit o 70 až 80 procent. Takže jsme zmenšili moc Hizballáhu, pak přišel Trump, nastavil červenou linii, což umožnilo dohodu o příměří. Věřím, že pokud by byl dostatečný tlak na Libanon, řekněme do 10. října, tak by situace na severní hranici vypadala jinak. Ale co se stalo, stalo se.

U Hamásu to platí také?

S Hamásem je to stejné. Trump je jedním z největších přátel Izraele. Jeho první volební období bylo plné kroků, které prohloubily přátelství mezi lidmi i vládami. Ohledně Izraele splnil většinu svých volebních slibů, včetně přesunutí velvyslanectví do Jeruzaléma, uznání suverenity Izraele nad Golanskými výšinami a uzavření mírových smluv, takzvaných abrahámovských dohod, o čemž si nikdo ani nemyslel, že je to možné. Takže dosáhl velkých změn, které vytvořily stabilitu, mír a prosperitu v našem regionu. Nyní jen dvěma varováními uklidnil situaci. Prezidentským dekretem uvolnil zbraně a vybavení, které zde v Izraeli potřebujeme. Poradili bychom si i bez nich. Místo obrněných buldozerů D9, které Biden zadržel, jsme začali používat traktory. Je to ale složitější a zabere to víc času. Když nám odmítli posílat sofistikované bomby, které lze lépe zaměřit, čímž se zajistí, že bude ublíženo méně civilistům, byli jsme nuceni používat méně technologicky vyspělé bomby, které mají své chyby. To nechceme. Chceme co nejméně obětí. Nedostatek vybavení prodlužuje válku. Nemůžeme odstoupit od svého cíle zajistit, aby Izrael mohl bránit sebe a své lidi. Takže jsme velmi vděčni za Trumpovo uvolnění těchto dodávek. S nimi válka bude kratší, bude mít méně obětí, bude přesnější. Spolu s jeho tlakem to agresory donutí k diplomatickému řešení.

Trump také podepsal dekrety cílící proti „explozi antisemitismu v USA“.

Prezident Trump se správně rozhodl bojovat proti antisemitismu a džihádismu, který se rozšířil v Americe. Židovští studenti byli v univerzitních kampusech cíleně napadáni. Vyslal jasný signál, že je to naprosto nepřijatelné.

Co si myslíte o Trumpově plánu přestěhovat Palestince z Gazy jinam? Hlavně do Egypta a Jordánska. Je to realistické?

Nemohu to příliš komentovat, ale chci, abyste se nad tím zamyslel. Kolik syrských uprchlíků přijala Evropa?

Miliony. Jen Německo asi milion a půl.

Kolik z Afghánistánu? Ze Súdánu? Přijali jste mnoho uprchlíků, ale žádné Palestince. Přijmout je odmítli Egypťané i Jordánci. Proč? Budu upřímná. Na Sinaji byla velká válka mezi Egyptem a ISIS. Největším vývozním artiklem z Gazy do Egypta byli vojáci ISIS. Jsou stejným nebezpečím pro Egypt jako pro Izrael. To je realita. Mimochodem, pokud tyto uprchlíky přivezete do Evropy bez dostatečného screeningu, budou nebezpeční. Ale to není to, o čem Trump mluví. Správně říká, že je to zničený prostor. Všude jsou ruiny. Jak tam ubytujete milion a půl lidí, kteří se nyní vracejí z jihu Gazy? Budou mít stany na staveništi? Trump má zkušenosti s obchodem s nemovitostmi. Přemýšlí o řešeních, nepřemýšlí o politice. Poslední rok a půl všichni přemýšleli jen politicky. Trump politiku odkládá. Někteří lidé nejsou zvyklí takto přemýšlet, ale musíme o tom vážně uvažovat.

Trump rovněž oznámil, že Američané by měli přebrat správu v Gaze. Doslova řekl, že USA by tam měly mít dlouhodobou vlastnickou pozici.

Trumpův nápad najít Palestincům dočasné útočiště, zatímco USA budou obnovovat Gazu, je nestandardní řešení, kterým bychom se měli vážně zabývat. Stará řešení nebudou fungovat. Tento spor se snažíme vyřešit již víc než 75 let a zatím každé řešení selhalo. Přinášejme tedy další netradiční nápady, abychom mohli v našem regionu vybudovat stabilitu, prosperitu a mírové soužití. V Gaze musíme začít znovu, to je v podstatě to, co navrhuje prezident. A to se nepodaří bez amerického vedení a regionální spolupráce. Vše, co obvyklí podezřelí navrhují v souvislosti s budoucností Gazy, je odměnit terorismus Hamásu ze 7. října palestinským státem.