Ministerstvo školství předložilo minulý týden vládě návrh novely vysokoškolského zákona. Jedním z jejích hlavních přínosů je výrazné zlepšení podmínek doktorského studia. Zavedeny budou jasnější a přísnější kritéria výběru a výrazně zvýšit by se měly odměny, které doktorandi budou pobírat. Naopak z novely na poslední chvíli vypadla změna sociálních stipendií, proti čemuž se bouří zástupci studentů.

MŠMT návrh novely zákona o vysokých školách odeslalo vládě minulý týden, kdy byla novela spolupodepsána předkladatelkou ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou. Novelu má nyní projednat legislativní rada vlády, termín ještě není stanoven.

„Jedním z hlavních přínosů novely zákona o vysokých školách je, že v České republice výrazně zlepší podmínky doktorského studia. Cílem je dlouhodobě zvyšovat kvalitu tohoto stupně studia a eliminovat počty neúspěšných absolventů. Zavedou se jasnější a přísnější kritéria výběru uchazečů o doktorandské studium, jejich celkový počet se sníží a díky tomu jim bude možné věnovat větší péči,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MŠMT Tereza Fojtová s tím, že kvantitu nahradí kvalita. Stipendia by se z dnešní úrovně, kdy často sotva překračují hranici 10 000 Kč měsíčně, měla dostat až na 1,2násobek minimální mzdy. To by například letos bylo 20 760 Kč.

Novela byla projednávána s reprezentacemi vysokých škol, tedy Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol. „V rámci projednávání reprezentace vznesly desítky připomínek, které byly vypořádány. Řada připomínek byla v rámci možností zapracována,“ uvedla Fojtová.

To potvrzuje i předseda studentské komory RVŠ Michal Farník, který redakci řekl, že reformu doktorského studia považuje za zásadní, navíc novela řeší také třeba členství studentů v komisích Národního akreditačního úřadu či čerpání prostředků ze stipendijního fondu. „Ta novela je za nás v pořádku, je pozitivně vnímaná, i když je to pořád technická novela, která neřeší spoustu velkých otázek. Nic jsme proti ní ale v principu neměli. Bohužel při předložení oproti všem ostatním verzím vypadla úprava sociálního stipendia, a to je za nás obrovský problém a velké zklamání,“ řekl Farník.

Studenti: Kvůli sociální situaci zvážíme protest

„Sociální stipendium se vyplácí ze zákona. Student přinese na univerzitu potvrzení z úřadu práce a příjmech rodičů a má nárok na sociální stipendium. Vysoká škola mu ho musí vyplatit a nemá vliv na to, že komu sociální stipendium vyplatí a komu ne,“ vysvětlil Farník s tím, že v Česku sociální stipendium pobírá asi 400 studentů z 300 tisíc.

„Problém je v tom, že student má nárok na sociální stipendium, pokud souhrnný rozhodný příjem rodičů nepřesáhne 1,5násobek životního minima. Modelová rodina se dvěma dětmi má životní minimum asi 15 000 korun a 1,5násobek z toho je 22 500. Student tedy na stipendium dosáhne jedině, když jeho rodiče dohromady vydělávají těch zhruba 22 500 korun hrubého. Studenti z takových rodin v Česku moc neexistuje,“ uvedl Farník.

MŠMT si podle jeho slov tuto věc uvědomuje a chtělo ji zlepšit. „Celé dva roky to v té novele bylo, my jsme to velmi vítali – ta změna spočívala v tom, že koeficient by se zvýšil až na 3,4 životního minima, tedy více než dvojnásobně. To by znamenalo, že stipendium mohlo pobírat zhruba 5000 lidí a byl by to dodatečný výdaj pro státní rozpočet asi 200 milionů. Proti tomu se postavilo ministerstvo financí, což upřímně nechápu, protože je to malý výdaj,“ řekl Farník.

Fojtová pro Echo24 řekla, že původní návrh MŠMT, podle kterého by na sociální stipendium dosáhlo větší množství studujících (vyšší koeficient), v rámci připomínkového řízení nepodpořilo ministerstvo financí. „Definice studujících s nárokem na sociální stipendium tak zůstává nezměněná oproti aktuálně platnému znění zákona. MŠMT ale nadále jedná s MPSV o jiných možnostech podpory studentů ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí. Výsledky těchto jednání budeme moci komentovat po jejich skončení,“ uvedla Fojtová.

Podle Farníka je sociální stipendium reálně spíše sociální dávkou a uvažuje se o tom, že by se výhledově mohlo přesunout pod ministerstvo práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Podle Farníka nicméně v Česku chybí jakákoliv systematická podpora sociálně znevýhodněných studentů. „Sociální stipendia jsou jeden pilíř, pak máme ubytovací stipendium, které ale nebylo patnáct let valorizováno… no a třetím pilířem by měly být neexistující bezúročné půjčky,“ uvedl Farník.

O bezúročných půjčkách chtěl podle Farníka ministr školství Mikuláš Bek (STAN) také jednat, nicméně dosud nepřišel s žádným výsledkem a ani se nezdá, že by vznikl nějaký posun. „Kvůli nedostatečné podpoře zvažujeme, že bychom uspořádali nějakou formu protestu,“ řekl Farník s tím, že protest nebude spojen s hnutím Hodina pravdy, protože sociální situace studentů a platy akademiků jsou odlišná témata.

Dvě kategorie doktorandů

Právě brzké zavedení reformy doktorského studia bylo přitom jedním z požadavků říjnových protestů Hodiny pravdy. „To, že se reforma předkládá k projednání, vnímáme pozitivně, ačkoliv se to děje s ročním zpožděním. Zlepšení stipendií na 1,2 násobek minimální mzdy i související kroky směřující k jasnějšímu ukotvení povinností a práv doktorských studujících vnímáme jako potřebné. I přes toto zlepšení nelze finanční situaci mladých vědců a vědkyň pokládat za uspokojivě vyřešenou,“ uvedla pro Echo24 doktorandka a členka Hodiny pravdy Anna Schubertová s tím, že například v Praze částka stále nedosahuje ani poloviny důstojné mzdy. Částka nepočítá se zvýšenými náklady za bydlení v univerzitních městech, nebo rodičovstvím, které je pro řadu studentů realitou.

„(...) Jedním z efektů reformy bude výrazná redukce počtu studujících, což není to, co česká věda potřebuje. Jako velmi problematickou vnímáme situaci doktorandů a doktorandek, kteří studium nastoupili před rokem 2025, a jichž se reforma nebude týkat. Není přijatelné, aby školy vytvářely dvě kategorie studentů pouze na základě ročníku nástupu,“ uvedla Schubertová s tím, že pokud by rozdíl (v některých případech až 100%) měly dorovnávat samy fakulty, lze očekávat, že problém dopadne na podfinancované fakulty, které si v uplynulých letech nemohly tvořit rezervy.