Kritika novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu nebere konce ani poté, co legislativa nabyla konkrétní podoby. Proti se nově postavili mobilní operátoři, kterým se nelíbí pasáž, podle níž by museli České televizi na vyžádání podávat informace o svých zákaznících. Veřejnoprávní televize tím tak chce zjišťovat, kdo má povinnost platit koncesionářské poplatky, nově by ho totiž měly hradit všechny domácnosti s připojením k internetu. Podle Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) je ale návrh špatně navržený, mimo jiné nabourává soukromí uživatelů.

Novela počítá s tím, že by se poplatku nevyhnuly nejen domácnosti vlastnící televizor, ale i ty připojené k internetu. Postačí k tomu jeden počítač, tablet nebo mobilní telefon.

Počet domácností, které by poplatek nově musely platit, by se podle propočtů v případě ČT následně zvýšil 615 000 na 3,95 milionu. Domácností s internetem jsou podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) necelé čtyři miliony, tedy 87,5 procenta z celkového počtu domácností.

Povinnost by se neměla vztahovat na každé zařízení, ale pouze na jeden mobilní telefon, tablet nebo počítač připojený k internetu v rámci domácnosti. O uživatelích internetového připojení by přitom měli Českou televizi na vyžádání informovat poskytovatelé připojení. Bude pak na ČT, aby uživatele internetu přiměla poplatek platit.

Čirý chaos, říkají operátoři

Před legislativou ale varuje Asociace provozovatelů mobilních sítí. Její prezident Jiří Grund varuje, že návrh je „zásadně nedomyšlený“ a povede k chaosu a nepřiměřeným zásahům do soukromí.

„Návrh například vůbec nereflektuje dnes zcela obvyklou situaci, kdy na jednu osobu z rodiny je evidováno hned několik služeb připojení k internetu (mobilní i fixní) a to pro celou rodinu. Takových služeb je dnes celá řada a vůbec nemusí jít o služby připojení k internetu ve vztahu ke sledování televize,“ sdělil deníku Echo24 s tím, že jde například o eSIM v hodinkách nebo v domácím alarmu.

„Reálně tak hrozí, že Česká televize by tímto způsobem zjišťování údajů nejen na sebe, ale i na zbytek společnosti, uvalila těžko představitelné administrativní břemeno. Výsledkem bude bezbřehý chaos, kdy se dotčené subjekty budou různě bránit a argumentovat počty technicky způsobilých zařízení. Celé to povede k tomu, že namísto zvýšení efektivity výběru televizních poplatků se efektivita výběru naopak sníží. Navíc se další náklady související s výběrem poplatků přenesou na nově zúčastněné osoby,“ kritizuje šéf AMPS.

Návrh podle něj stále vychází z chybného předpokladu z devadesátých let, kdy se poplatky vázaly na vlastnictví televizoru. „Na to je navázána nová povinnost, kdy Česká televize by měla mít právo dotazovat se poskytovatelů internetového připojení na identitu svých zákazníků, kteří mají smlouvu na službu přístupu k internetu,“ kritizuje. Grund zdůrazňuje potřebu širší diskuse za účasti regulátorů a odborníků, aby byl nalezen udržitelný model financování veřejnoprávních médií. „Narychlo přepsané věty měnící zásadně celou podstatu výpočtu, nemohou být solidním základem dlouhodobě udržitelného financování veřejnoprávních médií,“ nechal se slyšet.

Jednotliví operátoři pak na dotaz redakce Echo24 nechtěli v současné době novelu komentovat, pouze odkázali na vyjádření zastřešující asociace.

U firem by byla navíc nově zavedená platba podle počtu zaměstnanců, podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) by byly od platby osvobozeny. S návrhem novely přitom vyjádřily nesouhlas komerční televize či vydavatelské domy. Za nepřijatelný ho přitom tehdy označil Svaz průmyslu a dopravy ČR a další, jasno neměli ani experti.

Například Hospodářské komoře vzhledem k zahrnutí i mobilů a tabletů vadila především nemožnost se poplatku vyhnout, i když člověk nemá zájem veřejnoprávní média sledovat, a hovořila až o uvalení nové daně.

Ministerstvo kultury zároveň navrhuje zvýšit od příštího roku televizní poplatek o 15 korun na 150 Kč. ČT tím získá navíc v příštím roce 865 milionů korun. Letos ČT předpokládá výnos z poplatků 5,7 miliardy Kč.

Český rozhlas předpokládá vlivem novely zvýšení počtu poplatníků během tří let o 250 000 až 300 000 ze stávajících 3,81 milionu. Zvýšení poplatku o desetikorunu na 55 Kč mu má příští rok přinést 331 milionů Kč ke stávajícímu výnosu 2,06 miliardy Kč. Návrhy novel musí schválit vláda a následně poslanci a senátoři. S účinností se počítá od začátku příštího roku.