Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne navštívil Senát, kde přednesl projev. Horní komoru navštívil jako první ústavní instituci, a to tři týdny po nástupu do funkce. S předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) a dalšími senátními představiteli hlava státu před projevem absolvovala neveřejná jednání.

Hlavním bodem programu Pavlova pobytu v Senátu byl jeho projev na schůzi horní komory. Poté prezident spolu s předsedou horní komory vystoupil na tiskové konferenci, setkal se s dalšími členy senátorského sboru.

Prezident řekl senátorům, že jim hodlá navrhnout na ústavní soudce jen takové kandidáty, o jejichž kvalitách nebude mít pochyby. Proces výběru bude podle něj průhledný – už oslovil právnické instituce, aby nominovaly vhodné kandidáty. S výběrem kandidátů mu pomáhá sedmičlenný konzultační panel, který vede ústavní právník Jan Kysela. „Nakonec vám navrhnu pouze takové kandidáty, s jejichž kvalitami budu sám naprosto souznít,“ zdůraznil. S prvními třemi adepty na ústavní soudce se prezident sejde 3. dubna, poté oznámí jejich jména. Pokud by se k adeptům objevily vážné výhrady, bude prezident hledat kompromis.

Pavel ve svém projevu také řekl, že pravomoci Senátu a prezidenta jsou menší než Sněmovny a vlády. „Ústavní rolí Senátu i prezidenta je spíše vyvažovat, korigovat, kontrolovat a někdy také brzdit nebo naopak motivovat. Obě naše instituce hrají roli pojistky v politickém systému, dokonce i důležité pojistky demokracie,“ řekl. Chce využít svůj vliv a možnosti a vytvářet tlak, a to především na vládu.

Pavlovu návštěvu Senátu komentoval i jeho předseda Miloš Vystrčil. Vystrčil novému prezidentovi poděkoval, že splnil slovo a do Senátu přišel. Označil to za návrat k normálnímu fungování spolupráce Senátu a prezidenta republiky a za návrat k ústavnosti. Ústavní činitelé jsou podle něj voleni zejména proto, aby spolupracovali a pracovali pro občany, do čehož patří, aby se spolu bavili, diskutovali o problémech a snažili se je řešit. S Pavlem se shodl, že tak společně budou činit, řekl.

Předseda horní komory Pavlovi nabídl, aby se jeho zástupce účastnil jednání senátní komise pro ústavu a parlamentní procedury. Řekl, že by to významně zjednodušilo názorovou výměnu v oblasti úprav nebo změny ústavy nebo třeba v oblasti společných pravomocí, jako je schvalování ústavních soudců.

Vystrčil také ocenil, že zástupci Hradu začali spolupracovat s některými senátory zejména ze strukturálně postižených regionů na jejich rozvoji. Přivítal impulz, který Pavel v pomoci těmto krajům zahájil.

Pavel spolupráci ústavních institucí označil za naprostý základ toho, aby stát fungoval. „Není nezbytně nutné, abychom spolu ve všem souhlasili, to se asi ani nepodaří. Ale pokud jsme schopni spolu korektně jednat, pokud jsme schopni probírat argumenty, pokud jsme v kontaktu a řešíme věci pravidelně, tak je velký předpoklad, že budeme schopni posouvat věci kupředu,“ řekl.

Pavlův předchůdce Miloš Zeman nebyl v Senátu devět let, Naposledy senátory na jejich schůzi navštívil v květnu 2014, tedy zhruba rok po nástup do funkce. O Senátu se vyjadřoval jako o zbytečné ústavní instituci, kterou by bylo možné vyhladovět, tedy zrušit její financování ze státního rozpočtu, byl proti cestě předsedy Senátu na Tchaj-wan. Horní komora Zemana v minulých letech kritizovala za jeho kontroverzní výroky a postoje. V roce 2019 schválila návrh ústavní žaloby na Zemana kvůli hrubému porušování ústavy, Sněmovna v tehdejším složení ale k návrhu nezbytný souhlas nepřipojila.