Kauza Čapí hnízdo se znovu dává do pohybu, i když velmi pomalu. Vrchní soud v Praze tento týden pošle pražskému městskému soudu své rozhodnutí, jímž podle všeho nedávno zrušil rozsudek osvobozující expremiéra Andreje Babiše. Tím odstartuje další kolo v léta běžícím soudu, které se opět může táhnout nějaký čas. Městský soud totiž musí usnesení doručit státnímu zástupci a obhájcům a vypořádat se s výtkami vyšší instance. Pak má znovu rozhodnout. Podle oslovených právníků se rozhodování klidně může prodloužit na celý další rok, což může ve finále nahrát Babišovi.

„Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze spolu se spisem bude odesláno na soud prvního stupně, který bude toto rozhodnutí doručovat procesním stranám ve věci,“ uvedla mluvčí vrchního soudu Kateřina Kolářová.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch v obžalobě tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Jeho spolupracovnice Jana Nagyová, dříve Mayerová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Oba obžalovaní vinu od počátku odmítají.

Čím déle, tím lépe pro Babiše

Městský soud původně Babiše osvobodil, Šaroch se nicméně odvolal a nadřazený vrchní soud rozsudek zrušil a současně jej vrátil k opětovnému projednání s několika výhradami.

Předseda Českého helsinského výboru Václav Vlk soudí, že projednávání může trvat půl roku až rok. Vše to záleží na tom, co soud vyšší instance konkrétně tomu nižšímu vytýká. „Nevíme, proč to bylo zrušeno. Pokud je to menší věc, kterou lze odstranit na dvou hlavních líčeních, může to být záležitost půlroku. Pokud to ovšem tkví v mnohém širším problému, lze očekávat, že hlavní líčení bude trvat zhruba půlku toho předchozího, čili si myslím, že pokud rozhodnutí padne, tak padne na konci příštího roku,“ sdělil deníku Echo24.

Podobně hovoří i advokát a bývalý ministr vnitra Tomáš Sokol. „Odvolací soud to rozhodnutí zrušil a v této souvislosti vyslovil nějaký právní názor, který je pro soud prvého stupně závazný. Ale jaký to názor je, netušíme,“ vysvětluje.

Podle něj může vrchní soud požadovat například dodatečné vyslechnutí svědků nebo doplnění o znalecký posudek. „Rozsah toho dokazování nelze odhadnout, tudíž logicky nelze odhadnout ani dobu trvání. Jinými slovy je to, jako kdyby říkal: Budete to dělat hodinu, budete to dělat den, týden, nebo měsíc,“ dodává advokát.

Další průtahy navíc teoreticky hrají ve prospěch Babiše. Čím déle totiž uplyne od spáchání domnělého trestného činu, tím víc se může oslabit případný trest. „Nepochybně se s každým měsícem nebo rokem, který uplyne od tvrzeného trestného činu, snižuje význam trestu. Průtahy delší než šest let jsou interpretovány jako zásah do ústavního práva každého obžalovaného a pak se tedy musí odškodnit přiměřeným snížením trestu,“ sdělil Sokol. Nepodmíněný trest se tak kupříkladu může proměnit na podmínku.

Kauza Čapí hnízdo má kořeny v roce 2008, policie se ve věci začala angažovat ale až v létě roku 2017, kdy požádala sněmovnu o Babišovo vydání.

„Čím déle to trvá, tím více by k tomu mělo být přihlédnuto, ale zkoumá se, jestli to nějakým způsobem nezavinil obžalovaný. Zrovna v tomto případě podle obecně dostupných informací došlo k průtahům vinou na straně státu, který nebyl schopen účinně vyšetřovat,“ dodává Vlk.

Kauza Čapí hnízdo a její vývoj

Podle nepravomocného rozsudku městského soudu se v řízení neprokázalo, že Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofertu účelově proto, aby mohli požádat o dotaci. Agrofert, který Babiš později vložil do svěřenských fondů, a Farma Čapí hnízdo si navíc podle soudce Jana Šotta vzájemně nekonkurovaly na stejném relevantním trhu.

Vrchní soud v polovině září informoval o tom, že v neveřejném zasedání rozhodl o odvolání žalobce. Ten požadoval zrušení zprošťujícího rozsudku. Podle soudní databáze Infosoud bylo „rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání“.

Policie se případem zabývala od roku 2015, Babiš s Nagyovou byli stíháni od roku 2017. Babiše musela ke stíhání několikrát vydat Sněmovna, nejprve v září 2017, následně v lednu 2018 v novém složení a naposledy v březnu 2022. Pražský městský soud případ projednával od loňského září, nepravomocný osvobozující rozsudek vynesl letos v lednu.

Rychlost soudního řízení

Podle prozatím poslední zprávy ministerstva spravedlnosti průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni klesla z 281 na 271 dní. Déle tam ale trvala trestní řízení – průměrně 205 dní namísto 201.

Obecně by trestní řízení mělo být co nejkratší, aby se dosáhlo „rychlé spravedlnosti.“ Podle emeritního soudce Ústavního soudu Jana Musila je pro to několik důvodů. „Kriminologové by pravděpodobně na první místo zařadili preventivní účinek rychlého trestního postihu – trest následující co nejdříve po spáchaném deliktu má nejvyšší odstrašující účinek. Veřejnost se názorně přesvědčuje o tom, že policejní a justiční systém účinně funguje, což má nepopiratelný brzdící (kriminoinhibitivní) účinek na potenciální pachatele, ostatní (řádní) občané takový postup pozitivně oceňují,“ míní.

S přibývajícím časem si průtahy vybírají svou daň také na potenciálních obětech trestných činů. Příliš dlouhý proces také negativně ovlivňuje množství a kvalitu důkazů. „Dlouhé trestní řízení je nehospodárné, zatěžuje nadměrně justiční systém, odčerpává pracovní kapacity, zvyšuje jeho náklady,“ uzavírá soudce.