Od předvčerejška nejsme závislí na ruské ropě, do Nelahozevsi (u Kralup) přijely ropovodem TAL první molekuly neruské ropy. Ropovod má nově po celé své délce z Terstu takovou kapacitu, že kromě německých a rakouských zákazníků je schopen utáhnout celou roční spotřebu českých řidičů.

Ukončení odběru ropy z Ruska bylo rozhodnutím naším, v tomto případě českým i evropským. Přesto česká vláda v listopadu 2022, kdy rozhodla o investici do kapacit TALu, rozhodla správně. Ruská schopnost vydírat byla potenciálního charakteru a teď i teoreticky padá.

Rozhodnutí nebrat od Rusů je částečné geopolitického, částečně morálního rázu. Pokud nechuť obchodovat s nějakou zemí proto, že válčí na území jiné země, převáží nad praktickými těžkostmi, dá se to vysvětlit jako politická volba.

Jednou z praktických těžkostí je cena – přeprava ropovodem je prostě levnější než drahými tankery, avšak do ceny nafty a benzinu u pumpy se víc než logistika promítnou ceny energie, jíž se v rafinerii spotřebuje hodně. Rozdíl mezi dopravou po moři a trubkou každopádně u ropy není tak podstatný jako u plynu.

Další těžkost praktického rázu je eliminována tou okolností, že nová ropa bude především z Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Ropa z tohoto koutu světa se – jak před čtvrt rokem v Echu upozornil ředitel MOL pro Českou republiku Ľuboš Dinka – složením podobá ropě ruské (pokud tedy vyloučíme možnost, že přes TAL poteče ruská ropa pod cizí vinětou). Odběr například kazašské ropy mimo jiné znamená, že rafinerie v České republice ušetří náklady, které by nesl přechod na jiné technologie katalyzátorů, jiné těsnění, jiné kompresory, jinou metalurgii. Česká republika se odstřihla od ruské ropy, ale zůstává v zóně ropy ruského typu.

Sice se o tom nemluví nahlas, nicméně dodávky z Ázerbájdžánu či Kazachstánu napovídají, že definitivně neodzvonilo ani „ruskému“ ropovodu Družba. Tento týden kde se vzaly, tu se ve Financial Times vzaly úvahy, jaké prý vedou energetici ve Francii a jinde po Evropě o tom, že by se – už s ohledem na odcizení se Evropy a USA – v EU zase mohl zvýšit odběr ruského plynu. Pokud by Družba odpočívala v řádu (i několika málo) let a ne jen měsíců, začne reznout a i jako možnost posléze zanikne. Do značné míry tedy záleží na rychlosti jednání Trumpa s Putinem. Odstřižení od ruské ropy prostě není tak definitivní povahy (Konečně! – Po 60 letech! Atd.), jak se mohlo zdát včera ze zpráv. TAL je každopádně radikální zvětšení manévrovacího prostoru.