Je to lehké déjà vu. Ve čtvrtek generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyhlásil jakousi pandemickou pohotovost. Jmenuje se to „mimořádná událost mezinárodního významu v oblasti veřejného zdraví“ a pan Tedros ji přijímá kvůli tzv. opičím neštovicím, nově mpox, v subsaharské Africe.

Poslední pohotovost kvůli opičím neštovicím měl svět před dvěma lety. Tehdy virus postihoval skoro výlučně homosexuály (přenáší se například při sexu). Letošní varianta je prý zákeřnější v tom, že nakažený člověk často má vyrážku na genitáliích, neboli ve většině kultur to není vidět. A za druhé tentokrát masivně postihuje děti. Ale zpravidla nemoc probíhá podobně jako chřipka, člověk kašle, má horečku, jako při neštovicích vyrážku. K vyhlašování „mimořádné události mezinárodního významu“ by měl generální ředitel WHO mít silnější důvod.

Připomíná nám to důležitou věc. Na mezistátní úrovni jsou před schválením tzv. Pandemická úmluva a vedle ní úprava Mezinárodních zdravotnických předpisů. Pandemická úmluva měla být přijata na zasedání WHO před čtvrt rokem, zatím se o ní nehlasovalo pro odpor Velké Británie a, světe div se, Slovenska.

Naše východní sousedy v textu Pandemické úmluvy irituje několik míst. Úmluva obsahuje povinnost „předcházet dezinformacím“, což zavání cenzurou, zřizuje jakousi Globální síť dodavatelského řetězce a logistiky, což zavání monopolem v oboru zdravotnických pomůcek, možná i léků, a některá ustanovení jsou psána tak, že z nich lehce podezřívavý člověk pro časy pandemie vyčte nebezpečí zdravotnické diktatury. Tím diktátorem by patrně byl generální ředitel WHO. Signatářské země se totiž úmluvou zavážou podnikat „efektivní opatření k prevenci infekce“ podle standardů a protokolů WHO.

Jak to, že tyto body, které znepokojují Bratislavu, jsou v Praze každému jedno? Mpox by byla dobrá záminka zavést s českou vládou a speciálně s ministrem zdravotnictví Válkem řeč na naši nekritickou pozici k Pandemické úmluvě.