Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) loni meziročně stoupl na víc než dvojnásobek, dosáhl 131,6 miliardy korun. Skupina to v úterý oznámila v tiskové zprávě. Dosud nejvyšší čistý zisk, 51,9 miliardy korun, měla firma v roce 2009.

"Dosažený zisk za rok 2022 indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 63 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 44 miliard Kč," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Navíc odvede státu, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií, nově zavedenou daň z neočekávaných zisků a odvod z nadměrných tržeb z výroby v celkové výši 30 až 40 miliard korun a dále 26 až 30 miliard korun z titulu běžné daně z příjmů. Celkem tedy ČEZ letos odvede státu více než 100 miliard korun, shrnul Beneš.

Loňský výrazný růst zisku segmentu výroba byl podle firmy způsoben zejména extrémním nárůstem prodejních cen elektřiny a rekordní výrobou jaderných elektráren. Ceny dodávek plynu vzrostly meziročně o 348 procent a ceny dodávek elektřiny o 327 procent. Průměrná cena elektřiny s dodávkou na letošní rok se loni obchodovala za téměř 300 EUR/MWh, zatímco průměrná realizační cena výroby ČEZ s dodáním v loňském roce byla 100 EUR/MWh. Obchodní tým ČEZ vydělal 18 miliard korun, což činí téměř čtvrtinu konsolidovaného čistého zisku firmy za celý loňský rok.

Naopak negativně působil rok energetické krize na prodej. Provozní zisk společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn domácnostem v ČR, meziročně klesl o 22 procent. Důvodem byl zejména extrémní nárůst pořizovacích cen elektřiny a plynu a vysoké náklady na krytí výkyvů spotřeby zákazníků.

Výroba z jaderných zdrojů dosáhla loni rekordní úrovně 31 terawatthodin (TWh), meziročně o procento více. Výroba z obnovitelných zdrojů meziročně klesla o 13 procent vlivem počasí a poklesu výroby z biomasy z důvodu odstávky v elektrárně v Poříčí. Výroba z uhelných zdrojů v Česku klesla o tři procenta na 15,7 TWh kvůli delším odstávkám elektrárny Ledvice a ukončení provozu elektrárny Mělník 3 v roce 2021. Produkce paroplynové elektrárny Počerady meziročně klesla o 22 procent v důsledku růstu ceny plynu po ruské invazi na Ukrajinu.

Výhled hospodaření pro letošní rok, zahrnující nově zavedená zdanění, zveřejnil ČEZ v únoru. Očekává zisk EBITDA mezi 105 až 125 miliardami korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 30 až 40 miliardami korun.