Evropský automobilový trh prochází řadou proměn. Na vrcholu žebříčku popularity nových vozů se poprvé ocitly hybridní automobily, jejichž prodej předčil tradiční benzinové vozy. Data Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) sice ukazují na pokračující elektrifikaci pohonu aut, ale také značnou závislost na štědrých státních dotacích.

Podle ACEA se počet hybridních vozidel v září zvýšil o 12,5 procenta, čímž dosáhl podílu 32,8 procenta z celkových prodejů, zatímco zájem o benzinové motory poklesl o 17,9 procenta na 29,8. Je to podobné napříč většinou evropských zemí – zatímco trhy jako Francie, Německo a Itálie zaznamenaly celkový pokles prodejů automobilů, Česká republika a Španělsko zůstávají světlými výjimkami s mírným nárůstem prodejů.

Plně elektrické vozy si upevnily 17,3procentní podíl na trhu, což znamená meziroční nárůst o téměř 10 procent. Prodej elektromobilů ale navzdory tomuto růstu zůstává křehký, zejména s ohledem na rozdíly ve státních pobídkách, jež se v jednotlivých zemích významně liší.

„Dnešní čísla ukazují, že k prosperujícímu trhu s elektromobily, který Evropa potřebuje, máme ještě daleko,“ uvedla generální ředitelka ACEA, Sigrid de Vriesová. „Není to stabilní a spolehlivý růst trhu, který je pro úspěšnou transformaci ekologické mobility nezbytný,“ dodala s odkazem na fakt, že přestože elektrifikace evropských silnic postupuje rychle, trh je výrazně závislý na dotacích, a tudíž zranitelný.

Česká republika jako příklad závislosti na dotacích

Situace v České republice názorně ilustruje, jak velký vliv mají státní dotace na poptávku po elektrických vozidlech. Podle webu Čistá doprava bylo k září 2024 v Česku registrováno 31 713 elektrických vozů, přičemž za prvních devět měsíců se jejich počet zvýšil o více než 9 tisíc kusů.

Rychlý nárůst prodejů je ale úzce spjat s dotačním programem ELEKTROMOBILITA Národní rozvojové banky (NRB), který poskytoval podnikům finanční podporu na pořízení elektromobilů i na budování dobíjecí infrastruktury. Tento program, který byl od svého spuštění v březnu rychle vyčerpán, je tak ukázkovým příkladem dopadu dotací na trh. S jeho ukončením odborníci očekávají výrazné zpomalení růstu prodejů elektrických vozů.

„Dotační výzva na podporu elektromobility výrazně zvýšila prodej elektrických aut v posledních měsících. Zájem předčil naše očekávání,“ uvedl Marian Piecha, vrchní ředitel sekce fondů Evropské unie na MPO.

Experti však varují, že po vyčerpání programu může zájem o elektromobily opět výrazně poklesnout, podobně jako se stalo v jiných evropských zemích po ukončení dotací. To potvrzuje i Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu: „Bez státních pobídek by trh s elektromobily neprosperoval tolik jako dnes.“

Výzva v podobě čínských automobilů a narůstající napětí

Dalším faktorem, který ovlivňuje budoucnost evropského automobilového trhu, je rostoucí vliv čínských výrobců. Čínské automobilky, jako například BYD a Nio, nejenže ovládají domácí trh, ale stále více pronikají na evropský trh, kde těží ze svého přístupu k levnějším vzácným materiálům a nižších výrobních nákladů. To jim umožňuje nabízet elektromobily za konkurenceschopné ceny, což znepokojuje evropské výrobce.

Evropská unie proto zavedla dovozní clo až 45 procent na některé čínské elektromobily, přičemž cílem je zabránit přemíře levného dovozu, který by mohl ohrozit evropské značky. Čínské značky se však nezaměřují pouze na levné modely; na pařížském autosalonu v říjnu čínské společnosti představily luxusní vozy Hongqi a Yangwang, které aspirují na konkurenci luxusním značkám jako Mercedes a Rolls-Royce.

Čínské automobilky navíc využívají inovativních technologických přístupů, které jim dávají náskok, především v oblasti digitálních funkcí a baterií. Jak vysvětlil Brian Gu, místopředseda správní rady společnosti Xpeng, která se snaží prorazit na evropském trhu: „Ve skutečnosti můžeme nabídnout více pohodlí, více bezpečnosti a více funkcí – to vše za přijatelnější cenu.“

Klesající konkurenceschopnost evropských automobilek

Evropské automobilky se navíc musí vypořádat s vlastními problémy, včetně ztráty konkurenceschopnosti. Německý automobilový průmysl, tradiční tahoun evropského exportu, se potýká se strukturálními problémy, jež se projevily zejména po aféře Dieselgate a zesílily s nástupem elektromobility.

„Německá průmyslová ekonomika zaostává také kvůli ztrátě konkurenceschopnosti některých klíčových exportních odvětví,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj ztrácí německý automobilový sektor své globální pozice nejen kvůli konkurenci, ale i nedostatku vlastních kapacit na výrobu baterií a softwarového vybavení, jež se stává klíčovou součástí moderních vozů.