I několik týdnů se může táhnout poslední kolo jednání poslanců o vládním konsolidačním balíčku, který se v pátek vrací do sněmovny. Zákonodárci totiž o souboru opatření, který má alespoň částečně vyspravit veřejné finance, mohou jednat jen v určité dny a určitý čas, přičemž diskuze se neočekává krátká. Opozice doufá, že se jí do balíčku povede protlačit některé její návrhy, zatímco kabinet se chystá na obstrukce.

Konkrétně mohou poslanci o balíčku v posledním, třetím čtení jednat pouze ve středu a v pátek od 9 do 14 hodin. Případné snahy vládního tábora o rozšíření těchto dnů a hodin může opozice zablokovat. Kupříkladu šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová tak očekává, že to bude relativně na dlouho.

„Určitě budeme projednávat toto třetí čtení v několika týdnech, to je zřejmé. Ale věřím tomu, že se během cesty těch několika týdnů dospěje i k nějakému kompromisu s opozicí v tom smyslu, kdy se třeba dostaneme k hlasování,“ řekla na konci minulého týdne. Uvítala by, kdyby se koalice vyhnula postupu, že stanoví pevný čas pro hlasování.

Protinávrhy opozice

Sněmovní rozpočtový výbor přitom v minulých dnech podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska dnes prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek.

Opozice chce nicméně o svých návrzích jednat dál. „Od třetího čtení si slibujeme seriózní a věcnou debatu o našich pozměňovacích návrzích, které výrazně mírní negativní dopady balíčku na ekonomiku i veřejné finance. Minulé dny přinesly zásadní informace, které by měly změnit postoj koaličních poslanců k balíčku, ať už v oblasti kondice naší ekonomiky, neschopnosti ministerstva financí vybírat stávající daně nebo nepřipravenosti některých opatření v balíčku. Například v případě dohodářů, kde hrozí přechod stovek tisíc lidí do šedé zóny,“ sdělila pro Echo24 šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

„S ohledem na to, že vláda ignorovala nejen názory opozice a naše pozměňovací návrhy, ale i názory zaměstnavatelů, odborů, odborných asociací a svazů nebo obcí, předpokládám dlouhé jednání. Jen hnutí ANO dnes reprezentuje názor třetiny voličů a nemalé části odborné veřejnosti, proto budeme jejích zájmy důsledně hájit,“ přidává se ve vyjádření pro redakci místopředseda hnutí Karel Havlíček.

Druhé opoziční uskupení SPD mluví i trochu radikálněji. „Nedokážu říci, jestli budeme obstruovat. Budeme hodně mluvit,“ uvedl jeho místopředseda Radim Fiala s poukazem na to, že balíček mění šest desítek zákonů. „Budeme se snažit, abyste to neschválili,“ vzkázal Pekarové Adamové.

Hampl se s politiky nemazal

Hlasování o balíčku přichází ve chvíli, kdy Národní rozpočtová rada (NRR) poměrně ostře zkritizovala stav veřejných financí a politickou garnituru za to, že se do takového stavu dostaly. „Na nerovnováze českých veřejných financí se podle Národní rozpočtové rady i nadále podepisují fiskálně málo zodpovědné kroky učiněné během covidové krize,“ uvádí NRR ve své zprávě. Nerovnováhu však v loňském roce ještě prohloubila nová opatření, byť často jednorázová, reagující na zdražení pohonných hmot a dalších energetických komodit v důsledku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.

Předseda NRR Mojmír Hampl na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že se Česko nachází z hlediska veřejných financí na křižovatce. „Právě v této době se rozhoduje, kam se veřejné finance budou ubírat další léta, možná desítky let. Hlavní poselství naší zprávy o udržitelnosti je, že vidíme určité zlepšení proti letům covidovým, ale nedochází k návratu k tomu, na co jsme byli zvyklí. Nevíme, jakým směrem se budou veřejné finance ubírat,“ uvedl Hampl.

Vládní balíček

Vládou Petra Fialy slibované změny se zhmotnily letos v květnu, kdy kabinet představil soubor šetřících i daňových opatření. Předloha má pomoci podle vlády zlepšit stav státního rozpočtu. V příštím roce by měl pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun. Opozice tvrdí, že balíček je pouze o zvyšování daní, může navíc způsobit růst inflace a záporně ovlivnit ekonomický výkon.

Vládní balíček mění především daňové zákony. U daní z příjmů ruší některé výjimky. V případě daně z přidané hodnoty zavádí pouze dvě sazby místo nynějších tří, a to 12 a 21 procent. Proti původnímu vládnímu návrhu budou do nižší sazby spadat i noviny. Opoziční poslanci navrhli do nižší sazby zařadit třeba nealkoholické nápoje, palivové dříví, dámské hygienické pomůcky nebo řezané květiny.

Opozice chce řadu změn z balíčku vypustit, nebo je chce zmírnit. Například Patrik Nacher (ANO) chce zachovat a případně posílit státní podporu stavebního spoření. Jeho straničtí kolegové Radek Vondráček, Jaroslav Faltýnek a Petr Sadovský chtějí zachovat výjimku, která umožňuje daňovou uznatelnost tichého vína jako daru v hodnotě do 500 korun. Vláda chce daňovou uznatelnost naopak zrušit. Podle Stanjury tuto výhodu využívaly většinou zahraniční firmy.

Na otázku, zda má koalice jisté hlasy všech svých poslanců, Stanjura odpověděl, že to je dotaz na předsedy poslaneckých klubů. „Já předpokládám, že ano, platí koaliční smlouva, tak nemám důvod tomu nevěřit,“ řekl. Na dotaz ohledně možných dalších změn balíčku odpověděl, že se hodlá věnovat jedné nebo dvěma otázkám. Nechtěl ale upřesnit, kterým. Uvedl jen, že nebudou mít vliv na objem úspor.