Některé evropské země zvažují v souvislosti s válkou na Ukrajině a zhoršenou bezpečnostní situací v regionu možnost znovuzavedení povinné vojenské služby. Debata o jejím obnovení probíhá například v Německu či Francii. K povinné vojně se od příštího roku nově rozhodlo vrátit Lotyšsko. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) ale není taková možnost v případě Česka na stole. „Obyvatelstvo chceme motivovat k dobrovolnému zapojení do obrany vlasti,“ odpověděla Černochová na dotaz deníku Echo24.

Většina evropských zemí včetně Česka povinnost základní vojenské služby v očekávání světlejších zítřků po konci studené války postupně zrušila. Povinná vojna byla v době, kdy v Evropě nehrozilo bezprostřední riziko propuknutí válečného konfliktu, chápána spíše jako přežitek.

K jejímu zrušení se neodhodlalo pouze šest členských států NATO. Mezi nimi například Turecko, Finsko nebo Estonsko. Ze zemí EU trvá povinnost nadále třeba v Dánsku, Rakousku nebo Norsku, kde povinnosti stejně jako ve Švédsku podléhají nejen muži, ale také ženy. Zrušit povinnou vojnu v referendu nedávno odmítli také neutrální Švýcaři.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu dnes naopak začínají některé evropské země o obnovení povinných odvodů do armády znovu uvažovat. Nechtějí se totiž spoléhat pouze na profesionální vojáky. Aktuálně se o tom nejhlasitěji debatuje v Německu a ve Francii.

Lotyšsko brzy obnoví povinné odvody

Lotyšsko schválilo obnovení povinné vojenské služby letos v dubnu. A to právě v reakci na bezpečnostní rizika spojená s konfliktem na Ukrajině, jak poznamenala agentura AFP. Od příštího roku se tam bude povinná služba v armádě týkat mužů mezi 18 a 27 lety a její délka bude 12 měsíců.

Omezenou schopnost bránit své území vlastními silami začínají vnímat také Němci, kteří povinnou vojenskou službu zrušili po 45 letech v roce 2011. Poslanci tam nyní vedou diskuze o tom, zda zapracovat na rozšíření profesionální armády, nebo zda obnovit povinné odvody. O možnosti číslo dvě hovořil před časem i německý ministr obrany Boris Pistorius. Povinná služba v armádě by však podle něj nepomohla dostatečně rychle vyřešit personální problémy bundeswehru (spolkové armády). A navíc by vázala síly, čas a peníze, řekl Pistorius podle týdeníku Der Stern v červnu.

Ve Francii probíhá od roku 2019 dobrovolná měsíční vojenská služba. Francouzská vláda ovšem nyní zvažuje možnost, že by se jí museli povinně zúčastnit všichni Francouzi ve věku od 15 do 17 let. Rozhodnutí však zatím nepadlo.

Černochová: Neuvažujeme o návratu povinné vojenské služby

Deník Echo24 oslovil s žádostí o komentář českou ministryni obrany Janu Černochovou. Podle jejího vyjádření však vláda o obnovení základní vojenské služby neuvažuje, a to ani ve zkráceném režimu. Povinnost nastoupit na vojnu u nás byla zrušena v roce 2004. Česko by se podle ministryně mělo dál spoléhat především na profesionální armádu, kolektivní obranu v rámci Severoatlantické aliance a v budoucnu také na ještě robustnější aktivní zálohy, které fungují na dobrovolné bázi.

„Zárukou obrany ČR je plně profesionální armáda a její vysoce kvalifikovaní profesionálové v kombinaci se členstvím v NATO, díky kterému se můžeme spolehnout na kolektivní obranu. Neuvažujeme o návratu povinné vojenské služby, obyvatelstvo chceme motivovat k dobrovolnému zapojení do obrany vlasti,“ řekla Černochová.

„Pro ty, kterým záleží na České republice a její bezpečnosti, máme instituty aktivní zálohy, dobrovolného vojenského cvičení nebo dobrovolného předurčení, které jsou otevřené všem, kdo splní zdravotní a fyzické předpoklady,“ dodala česká ministryně obrany. Cílem je podle Černochové mít na konci této dekády 30 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy.

Institut takzvaného „dobrovolného předurčení“, o němž Černochová hovoří, vznikl letos na základě novely branného zákona jako další pilíř obrany státu. A více jsme o něm psali například zde.

Polovina Čechů chce povinnou vojnu, tvrdí průzkum

Zajímavou sondu do českého smýšlení o povinné vojenské službě nabídl v poslední době společný průzkum polského ústavu Ibris a odborného portálu Defence24.pl, který se v květnu uskutečnil v devíti středoevropských zemích. K přečtení je v polštině zde.

Navzdory všeobecným očekáváním v něm 50 procent respondentů z ČR odpovědělo, že by s obnovením základní vojenské služby souhlasilo. Pokud jde o délku služby, v Česku zvítězila možnost 12 a více měsíců. V případě napadení země by se ale podle výsledků průzkumu rozhodlo dobrovolně přihlásit do armády pouze 6 procent občanů. Naopak 24 procent by se pokusilo emigrovat i s rodinou, 34 procent by se snažilo postarat o sebe a blízké v místě bydliště a 27 procent vybralo možnost, že by se v případě napadení pokusilo přestěhovat v rámci Česka na jiné místo.