Uprostřed léta nečekaně ožila myšlenka možné budoucí koalice vládní ODS s hnutím ANO. Debata vychází z nedávno zveřejněného volebního modelu agentury Median, podle kterého by nyní tyto dva subjekty dohromady v Poslanecké sněmovně složily dokonce takzvanou ústavní většinu. Určité náznaky zájmu lze nyní najít na obou stranách, především občanští demokraté ale spolupráci přeci jen spíše vylučují.

Podle Medianu by teď sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,5 procenta hlasů, strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 procenta lidí. Rozložení mandátů v hypotetických červnových volbách by dopadlo následovně: ANO by mělo 87 mandátů, zatímco ODS by získala 37 křesel. Ostatní strany méně. Jen ANO a ODS by tak držely 124 mandátů, což stačí i na přeměnu ústavních zákonů.

Zahradil si podává ruce s ANO

A taková podoba má i své přívržence. „Je načase v ⁦ODS⁩ prolomit toto tabu, začít se o tom bavit a netvářit se, že jsme odsouzeni k trvalému svazku s dvěma tříprocentními stranami. První krok = samostatná kandidátka do Evropského parlamentu,“ uvedl směrem k TOP 09 a lidovcům europoslanec ODS Jan Zahradil.

Lehké vábení průběžně probíhá i na straně ANO. Expremiér Andrej Babiš jednou za čas zmíní lidi, kteří by mu v ODS připadali schůdnější než nynější premiér Petr Fiala. Toto je amatérská vláda. Pan premiér by měl předat řízení vlády hejtmanu Kubovi a sám jít dělat eurokomisaře místo Jourové,“ vyzval Babiš nedávno předsedu vlády v televizním duelu. Pochválil také místopředsedu sněmovny Jana Skopečka.

Jeho sněmovní kolega a první místopředseda ANO Karel Havlíček nechtěl případné budoucí koalice komentovat. „Neděláme koalice, ty se dělají po volbách. První krok je přesvědčit veřejnost, že ANO dokáže vládnout výrazně lépe, že je jediným subjektem, který umí převzít po této vládě hlavní odpovědnost,“ sdělil deníku Echo24. „Nebojíme se odpovědnosti ani jakéhokoliv střetu s koalicí. Pokud dávají rozumné návrhy, podpoříme je, stejně tak se dokážeme na některých věcech shodnout s jinými opozičními subjekty,“ dodal.

V nedávném rozhovoru pro iRozhlas ale vyjmenovával lidi, s nimiž si rozumí. „Obstrukce záleží i na tom, kdo je na druhé straně. Buď je tam někdo, kdo je připraven jednat a komunikovat – třeba ministři Kupka a Bartoš, mám pocit, že by to mohl být třeba i ministr školství Mikuláš Bek (STAN), dokonce i ministryně obrany Jana Černochová (ODS),“ prohlásil.

Vyšinutá úvaha

Špičky občanských demokratů nicméně alespoň teď koalici vylučují. Právě třeba ministr dopravy a člen předsednictva ODS Martin Kupka má za to, že chování hnutí ANO v Poslanecké sněmovně vylučuje jakoukoliv spolupráci, protože politiky obou subjektů jsou neslučitelné. „Ta úvaha mě pobavila, protože mi připadá vyšinutá právě ve světle toho, jak ANO teď začíná odhalovat svoji zaslepenou populistickou politiku,“ řekl Kupka deníku Echo24 s tím, že ANO znovu u vlády by mělo negativní dopad na Českou republiku.

Možná spolupráce ANO a ODS se neřeší poprvé. Připomněla se před sněmovními volbami v roce 2021 a řešila se i v období voleb na pražský magistrát, kde se strany už málem dohodly. Premiér Fiala ale nakonec prosadil koalici na takzvaném vládním půdorysu. K nynějším spekulacím se ale Fiala nevyjádřil. „Pan premiér bude k dispozici až po vládních prázdninách. Omlouvám se a děkuji za pochopení,“ uvedl jen jeho mluvčí Václav Smolka.

Naopak předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda spojení jasně odmítá. „Na celostátní úrovni jsme v rámci pětikoalice. Fungujeme docela dobře a suneme věci dopředu. Proč bych měl přemýšlet o nějaké koalici s ANO, které naprosto pravidelně nadává, jak jsme na ně zlí a jak jim jako opozici bereme veškerá práva,“ sdělil redakci.

Místopředsedkyně klubu Eva Decroix pak hovoří podobně. „Do politiky jsem šla proto, abych hájila a prosazovala nějaké hodnotové ukotvení a z něj pramenící budoucnost této země. Na tomto jsem na středo-pravém spektru ochotna spolupracovat s širokou škálou subjektů. Červená linie je pro mne spolupráce s těmi, kteří se neštítí zneužívat válku, údajnou chudobu, plivou na Brusel, budují nenávist a nerespektují základní demokratické principy. Babišovsko-orbánovskou republiku tu pro své děti nechci a nikdy ji nepodpořím,“ uvedla.

Průzkum Medianu se konal mezi 12. a 30. červnem. Zapojilo se do něj 1007 respondentů ve věku 18 let a více. Preference hnutí ANO oproti předchozímu šetření vzrostly o jeden procentní bod. Preference druhé ODS naopak mírně klesly, aktuálně by občanští demokraté získali 14 procent hlasů, o procentní bod méně než v květnu. Třetí by ve volbách skončili Piráti, kterým průzkum přisuzuje zisk 11 procent. Patrný je nárůst preferencí hnutí SPD, které by získalo podporu desetiny voličů, zatímco dva předchozí průzkumy mu přisuzovaly o 1,5 procentního bodu méně.

Ostatní strany se pohybují na hranici zvolitelnosti do Sněmovny či pod ní. Hnutí STAN by dostalo podle průzkumu 5,5 procenta a TOP 09 pět procent hlasů. Sociálním demokratům by dala hlas čtyři procenta voličů. Zelení, komunisté, Trikolóra a Přísaha by získali shodně 2,5 procenta hlasů. Statistická odchylka činí půl procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u největších stran.