KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA

Zelenou veš do vládního kožichu

KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA
Zelenou veš do vládního kožichu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ze setkání premiéra Petra Fialy s designovaným prezidentem Petrem Pavlem vzešly dvě zprávy: první, že se pánové dohodli na ladění not v zahraniční politice. Pavel bude republiku zastupovat na summitech NATO, Fiala si pro sebe podrží Evropské rady. Potud v pořádku, je to ostatně dosavadní praxe.

Druhá dohoda se týká okamžitého jmenování Petra Hladíka na ministerstvo životního prostředí, což blokoval Miloš Zeman. Po Zemanově odchodu z Hradu Hladíkovi už nikdo nebude stát v cestě. Stávající prezident měl k nejmenování také nějaké důvody, především vyšetřování prý nevýhodného prodeje městských pozemků v Brně (Hladík není obviněný, zatím je nepříjemně blízko se ocitnuvší svědek, policie mu prohledala kancelář), lidovecký jánabráchismus, nedostatečnou odbornost (vystudovaný informatik) a ovšem i Hladíkovo ideologické směřování. Zatímco prezident Zeman se profiluje jako odpůrce unijního Green Dealu, Hladík tento utopický plán bezuhlíkové Evropy podepisuje bez výhrad.

V rozhovoru pro  iDNES.cz ze soboty teď ještě potvrdil, že u svého rigidně zeleného vidění světa vytrval. Centrální výpověď rozhovoru najdeme hned na začátku, po druhé otázce, totiž zda se u nás stihne odklon od uhlí do roku 2033. Hladíkova odpověď: „Ano, stihne. Nejvíce uhlí v Česku spotřebovávají uhelné elektrárny. Drtivou většinu z nich vlastní ČEZ, který nepředpokládá, že by je provozoval po roce 2033, vzhledem k tomu, jak zastaralé jsou to technologie a jak obrovské prostředky by musel investovat, aby uhelné elektrárny mohly nadále fungovat.“

Šokující na této odpovědi je, jak posouvá dotyčný bod programového prohlášení Fialovy vlády. Programové prohlášení odklon od uhlí k roku 2033 sice skutečně připouští, ale s důležitou podmínkou: že do té doby bude za odstavené uhelné elektrárny – mimochodem některé z nich prošly nákladnou modernizací; Hladík a ČEZ je přesto chtějí zavřít – náhrada. A stabilní náhrada, zdá se, nebude. Výstavba jaderných bloků je zatím na papíře rozvržena tak, že chystaný pátý blok v Dukovanech bude spuštěn optimálně a ne dříve než v roce 2036, postupně nahradí mezitím odstavené starší bloky Dukovan, zatímco zvýšení celkového výkonu z jádra v České republice by i v nejlepším případě mohlo přijít až koncem 40. let. Současně k roku 2050 vládní místa i ČEZ počítají s tím, že tou dobou už spotřeba elektřiny u nás – také vinou elektroaut a výroby vodíku – bude dvojnásobná. Přitom Česká elektroenergetická přenosová soustava, ČEPS, počítá, že už za tři roky (!) se z vývozce staneme dovozci elektřiny. Snít za takové situace o kombinaci jádra a „zelených“, nestabilních zdrojů a současně chystat odstavování uhelných elektráren může nejspíš někdo, komu víc než na stabilitě české energetiky záleží na plnění emisních cílů v EU.

Vedle ČEZu, který utlumování uhlí sleduje ze zúženého, „obchodnického“ hlediska (drahé povolenky), tedy máme přímo ve vládě nový element, který jde proti jejímu programovému prohlášení, proti chytře vepsané podmínce o vypnutí uhlí, jen když bude náhrada.

Premiéru Fialovi dosluhující prezident Zeman vytvořil zlatou příležitost zajistit, aby aspoň teď na ministerstvo životního prostředí přišel s novým ministrem rozum. Lidová strana není ve stavu, aby si v nějaké programové věci, notabene takhle zásadní pro českou prosperitu a stabilitu, mohla klást ultimáta. Strana, která podle posledního průzkumu STEM sama má tři procenta preferencí, je přímo odkázaná na Spolu a dobrou vůli Petra Fialy. Zdá se, že příležitost zůstala řádně nevyužita.