Prezident Petr Pavel ve středu míří za senátory, aby před nimi hájil své kandidáty na ústavní soudce. Senát se totiž na jeho nominacích neshodl. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější, vše tak záleží na hlasování celé horní komory. Některým senátorům vadí to, že s nimi Pavel svůj výběr nekonzultoval. Podle politologů teď tak probíhá něco, co by šlo nazvat „vykolíkovávání hřiště“. Výběr nových ústavních soudců je přitom zásadní, protože je v nejbližší době čeká rozhodování o některých významných rozhodnutích vlády Petra Fialy.

Očekává se, že hlava státu ve středu senátorům zdůvodní svou nominaci. Z navržených kandidátů totiž v ústavně-právním výboru uspěl jen Jan Wintr z pražské právnické fakulty, zatímco bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová i někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nedostali v tajném hlasování dostatek hlasů. Naopak jiný výbor přijal všechny kandidáty.

Senát není automat, bouří se zákonodárci

Některé ze senátorů už přitom Pavel zvládl popudit. K výběru soudců totiž svolal velký panel odborníků, nominace ale poslal bez větší diskuze s parlamentem. „Myslím si, že pan prezident má právo na svůj panel i to kandidáty navrhnout, ale stejně tak mají senátoři právo ty návrhy posoudit a říct k nim svůj názor. Nelíbí se mi spíš, že je teď Senát zpochybňován v tom smyslu, že by to mělo být něco automatického. Tedy že cokoliv pan prezident předloží, by měli senátoři bez hlubší diskuze schválit,“ řekla deníku Echo24 senátorka za ODS Hana Kordová Marvanová. Právě Senát prezidentovy návrhy schvaluje.

Už dříve z komentářů některých senátorů ke kandidátům podle politologa Petra Justa vyplývalo, že se jich dotklo, že s nimi prezident nominace předem nekonzultoval. „Dalo by se říci, že byli v uvozovkách uražení,“ řekl. „A možná využívají toho, že prezident Pavel je ve vnitropolitických věcech méně zkušený, tak se snaží posílit svůj vliv,“ dodal.

Také podle Jana Kubáčka vyslal Senát signál Pavlovi, že chce být „sparingpartnerem“ vyjednávacího procesu. „Klíčový vzkaz se jmenuje: Pane prezidente, berte nás, Senát a speciálně ústavně-právní výbor, jako důležitého partnera a bavte se s námi dopředu, vnímejte i naše představy,“ uvedl Kubáček.

Prezidenta dle jeho vlastních slov překvapilo, že jeho kandidáti získali v senátním ústavně-právním výboru tak malou podporu. Chtěl si ale počkat n hlasování celého senátního pléna.

Podle politologa Romana Chytilka z brněnské Masarykovy univerzity jde o poměrně běžný proces – Senát si společně s prezidentem určuje pravidla hry. „Na počátku mandátu prezidenta se prostě vymezují i neformální rysy procedury navrhování a schvalování ústavních soudců. Senát se domnívá, že by jeho role v procesu měla být plnohodnotnější, než jakou mu zatím přisuzuje prezident. Čeká, že prezident s ním bude své návrhy předem neformálně víc konzultovat. Úplně stejně to měly historicky Senáty s prezidentem Zemanem,“ sdělil redakci.

Podobné to je dnes, míní. „Senát se vymezuje i vůči tomu, že prezident Pavel vše pojímá ve stylu „nepolitické politiky“. Prezentuje svou komisí doporučené kandidáty tak, že jsou vynikající experti (což může být pravda), ale zároveň jakoby lidé úplně bez politických vlastností (což skoro určitě pravda není). Senát teď signalizuje i hledisko, že důležité je mluvit i o těchto politických názorech a brát je případně v potaz při hlasování. Celé je to tedy o vymezování hranic a pravidel mezi ústavními institucemi,“ dodává Chytilek.

Důležitá role

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu ústava nezakazuje. K 3. květnu skončil mandát trojici Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Následně končí 4. června Vladimír Sládeček, 6. srpna předseda soudu Pavel Rychetský, o den později Ludvík David a 26. listopadu Radovan Suchánek.

Noví ústavní soudci přitom budou důležití při formování názoru soudu na některé kauzy, které ho s nejvyšší pravděpodobností brzy čekají. Opozice už podala na ústavní stížnost na rozhodnutí kabinetu upravit valorizaci důchodů tak, aby v zájmu šetření rostly penze méně. Kromě toho se rýsují různé podněty i na chystaný ozdravný balíček, nebo zákon o přeměnách obchodních společností, jímž chce kabinet manipulovat s firmou ČEZ,

„Můj tip je, že nakonec projde víc než jeden nominovaný a zároveň preference senátní většiny budou v dalších kolech výběrů více zohledňovány. Naopak snaha o výběr kandidátů s ohledem na nejbližší rozhodování ÚS podle mě teď důležitým motivem Senátu není,“ myslí si politolog.