Německé tajné služby jsou bezzubí hlídací psi s náhubkem, jsou pohlcené byrokracií a závislé na pomoci zahraničních tajných služeb. S obsáhlou kritikou fungování německé bezpečnostní architektury přišli dva bývalí šéfové německé zahraniční rozvědky BND August Hanning a Gerhard Schindler. V otevřeném dopise pro Bild am Sontag píší o nutnosti velké reformy bezpečnostních služeb, kritizují především silný politický dohled nad službami a neochotu jednotlivých složek riskovat. Podle autorů dopisů by politici měli jasně říci, co vlastně od tajných služeb chtějí.

Na německé tajné služby se v posledních letech snáší kritika z více stran. V roce 2020 německý ústavní soud omezil možnosti zahraniční rozvědky sledovat digitální komunikaci s tím, že i mimo hranice Německa platí pro rozvědku německé zákony a rozsáhlý program sledování digitální komunikace, jak jej BND provozovala, je neústavní. Na začátku roku 2022 musel být tajně odvolán Ukrajiny šéf BND Bruno Kahl, když se v zemi nacházel v okamžiku zahájení války Ruskem. Na konci roku 2022 zase německé úřady zatkly vysokého důstojníka BND pro podezření ze špionáže. O tom, že důstojník, jehož identita není známa, by mohl předávat informace Rusům, informovaly BND zahraniční rozvědky. To jsou příklady, které pošramotily pověst německých tajných služeb.

Nyní vystoupili se silnou kritikou tajných služeb bývalí šéfové německé zahraniční rozvědky BND. V dopise kritizují především silný politický dozor nad tajnými službami a nedůvěru společnosti v jejich fungování, kdy na činnost BND dohlíží hned 7 různých institucí. Samotná služba spadá pod spolkové kancléřství, její činnost pak kontroluje parlamentní kontrolní komise či parlamentní rozpočtový výbor, Spolkový kontrolní úřad, Federální komisař pro ochranu dat a svobody informací, komise G10 pro dohled nad radiotechnickým průzkumem BND a Kontrolní rada pro radiový průzkum.

"Tato rozbujelá kontrolní byrokracie je sestrou neefektivity," tvrdí Hanning a Schindler v dopise. August Hanning stál v čele služby v letech 1998 až 2005. Gerhard Schindler pak v letech 2012-2016. Kritizují také společenské postavení tajných služeb a jejich současnou roli, kdy jsou kvůli skandálům očerňovány místo toho, aby byly součástí bezpečnostní architektury státu. "Zpravodajské služby musí být mnohem více akceptovány a musí se s nimi zacházet jako s nepostradatelnou součástí naší bezpečnostní architektury. To musí platit nejen pro politiku, ale také pro Spolkový ústavní soud. Tato samozřejmost v každodenním životě našich západních partnerů je základem každé nové bezpečnostní kultury a je již dávno zapotřebí," uvádí dále.

Nedostatek zdrojů a špatné technologické vybavení vede k tomu, že se tajné služby musí stále více spoléhat na západní partnery například v zahraničních misích bundeswehru či v ochraně proti teroristickým hrozbám.

Nedostatek zdrojů, velká míra byrokracie a slabá politická vůle a s tím související omezené pravomoci podle autorů vede k tomu, že jsou německé tajné služby bezzubé. "Zpravodajské služby se nesmí nadále zvrhávat v bezzubé hlídací psy s náhubky a železnými řetězy. Kdo chce efektivní zpravodajskou službu, musí například také politicky podporovat nábor lidských zdrojů. Čím blíže jsou tyto zdroje událostem, tím cennější informace poskytují. Podle tohoto principu pracují zpravodajské služby ve světě. Německá praxe se pohybuje v opačném směru: rizikům je třeba se pokud možno vyhnout," uvádí v závěru k situaci tajných služeb v Německu Hanning a Schindler.

Krom změny přemýšlení o zpravodajských službách autoři také kritizují špatnou technickou vybavenost všech německých tajných služeb a jejich špatnou spolupráci. Navrhují založení technické služby a za příklad dávají například americkou NSA. Podle nich by sjednocení technických možností služeb ušetřilo už tak napjaté a nedostatečné finanční a personální zdroje tajných služeb. Nová služba by také mohla vést k větší efektivitě tajných služeb a větší spolupráci. Autoři vyzývají k celkové reformě služeb. Podle nich se za poslední tři dekády fungování služeb nezměnilo a  tajné služby začínají právě například technologicky zaostávat za svými západními partnery.

O situaci v německých tajných službách nedávno pro Týdeník Echo mluvil i bývalý šéf německé rozvědky Úřadu pro ochranu ústavy Hang Georg Maasen. V rozhovoru kritizuje například politické tlaky na svou osobu z levicové strany politického spektra. "Lidé, kteří byli desítky let sledováni kontrarozvědkou, jako komunista Ramelow, dnes mohou být ministerským předsedou například v Durynsku, a u moci je drží i podpora mé strany. Že proti mně tito lidé působili, když jsem řídil tajnou službu, a že mě dnes považují za nepřítele, to mě ctí. Ukazuje to, doufám, že jsem dělal dobrou práci," uvedl v rozhovoru, který si můžete přečíst zde.