Summit největších světových ekonomik ze skupiny G20 dnes navzdory názorovým neshodám vydal společnou závěrečnou deklaraci, včetně pasáže o válce na Ukrajině. Západní země to považují za úspěch, očekávaly se neshody s Ruskem, které válku na Ukrajině vyvolalo. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a není to nic, na co by lídři měli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU).

Velkým tématem bylo i klima, o jehož dopadech hovořil mimo jiné brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Šéfka Evropské komise von der Leyenová vyzvala účastníky summitu G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému emisních povolenek. Na programu byla i potravinová bezpečnost, vývoz obilí z ukrajinských přístavů nebo protiruské sankce.

In a more fragmented world, the @g20org’s role as a forum to address global challenges is vital.

The Delhi Summit, under the strong stewardship of PM @narendramodi, will therefore be instrumental.

The EU will do its utmost to make it a success. pic.twitter.com/kLnT5ac3fF

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 8, 2023

Jednání předsedal indický premiér Naréndra Módí, mezi hosty byl americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz, britský premiér Rishi Sunak, japonský premiér Fumio Kišida nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Chyběli ale chyběli čelní představitelé dvou zemí, jejichž postoj k válce na Ukrajině je zásadně odlišný od Západu. Nepřijel ruský prezident Vladimir Putin, kterého zastoupil ministr zahraničí Sergej Lavrov, a také čínský prezident Si Ťin-pching, místo něhož přijel premiér Li Čchiang.

Rychle vytvořená deklarace o Ukrajině

„Vyzýváme všechny státy, aby dodržovaly zásady mezinárodního práva včetně územní celistvosti a suverenity, mezinárodního humanitárního práva a mnohostranného systému, který zajišťuje mír a stabilitu,“ píší státníci v prohlášení G20, které má přes 30 stran. „Vítáme všechny relevantní a konstruktivní iniciativy, které podporují komplexní, spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině,“ stojí v prohlášení, které ale v této souvislosti nezmiňuje Rusko jako původce konfliktu. „Použití nebo hrozba použitím jaderných zbraní jsou nepřípustné,“ uvádí se rovněž v dokumentu.

Zatímco Sunak či Scholz považují jednání a deklaraci za úspěch, Kyjev má výsledek za příliš slabý. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že účast Ukrajiny na summitu by jeho účastníkům „jistě pomohla lépe pochopit situaci“, napsal na facebooku mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko. Zveřejnil také vlastní verzi deklarace, kde červeně přepsal neurčité formulace jako „válka na Ukrajině“ na jednoznačně odsuzující „válka Ruska proti Ukrajině“.

Lídři zemí G20 se shodli také na bankovní reformě nebo regulaci kryptoměn. V deklaraci rovněž slibují „chránit zranitelné prostřednictvím podpory spravedlivého růstu a posílení makroekonomické a finanční stability“ nebo „nulovou toleranci korupce“. Chtějí zajistit potravinovou bezpečnost, která je podmíněna dostupností hnojiv nebo investicemi do inovací v zemědělství.

Klima a doprava

„Uvědomujeme si, že prosperita a blahobyt současných a budoucích generací závisí na našem současném rozvoji a dalších politických volbách a činnostech, a proto jsme se rozhodli usilovat o ekologicky udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a rozvoj integrovaným, holistickým a vyváženým způsobem,“ píší lídři o svém postoji ke změnám klimatu. Podle odborníků oslovených agenturou DPA jsou ovšem klimatické přísliby příliš neurčité a málo ambiciózní.

Von der Leyenová vyzvala účastníky summitu G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému stanovení cen za povolenky na emise uhlíku. Člověk je zodpovědný za změny klimatu a má i prostředky jak je řešit, uvedla na sociální síti X. Brazilský prezident Lula zase v Dillí hovořil o potřebě okamžitě bojovat proti klimatickým změnám a jako příklad uvedl nedávné povodně ve své zemi, které si vyžádaly 46 obětí.

Evropská unie, Spojené státy a další partneři dnes v Dillí představili projekt železniční a lodní dopravy, který má lépe propojit Evropu, Blízký východ a Indii. Podle von der Leyenové půjde o dosud nejpřímější spojení mezi Indií, Perským zálivem a Evropou, které má zrychlit obchod mezi Indií a Evropou o 40 procent. Projekt je považován za odpověď na čínskou iniciativu známou jako nová Hedvábná stezka, napsala agentura DPA. Von der Leyenová hovořila o „historickém“ projektu, jehož součástí budou kabely pro přenos dat a elektřiny a který se stane „ekologickým a digitálním mostem mezi kontinenty a civilizacemi“ .

Lídři skupiny G20, která sdružuje především jednotlivé státy, mezi sebe dnes pozvali Africkou unii. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla dosud Evropská unie a jediným stálým členem z Afriky byla Jihoafrická republika. Po letech diplomatických snah Afričanů tedy bude mít na významném mezinárodním fóru zastoupení i dalších 54 afrických zemí. G20 bez Africké unie zahrnuje 85 procent světového hrubého domácího produktu, 75 procent objemu světového obchodu a dvě třetiny světové populace. Přijetí AU bude formálně dokončené v průběhu příštího roku.

Ačkoliv je summit G20 naplánovaný na celý víkend, lídři vydali společnou deklaraci již dnes, což bylo podle médií velmi nečekané. Hosty teď čeká večeře, kterou pořádá indická prezidentka Draupadí Murmúová. V neděli je na programu uctění památky někdejšího indického vůdce Mahátmy Gándhího nebo sázení stromů. Indie nakonec předá předsednictví skupiny G20 Brazílii, která bude summit hostit příští rok.