Co už není umění?, ztracené místo na mapě, stará škola
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Co je jedním z největších českých národních zlozvyků? Nemohla by to být třeba touha vymezovat se vůči všemu, co neznáme? Tuzemská kulturní scéna má za sebou další výživnou kauzu. Petice proti směřování AVU se dotýká mnoha ožehavých témat, nejzajímavější je asi stesk nad tím, kam vůbec současné umění směřuje. Paradoxní je, že generace, která má největší úzkost z cancel culture, se ji teď vlastně snaží sama vyvolat.
Iniciátor petice si vyřizuje účty poté, co se protekčním způsobem neúspěšně pokusil na školu dostat svou dceru. Jakou dobu to připomíná? Signatáři žádají, aby se AVU vydala zcela jiným směrem – někam zpátky, do jakési zlaté éry umění. Dochází prý k přerušení kulturních tradic a stará škola umělců, kteří ještě měli talent, je na odchodu. Mluvit o tradicích ve výtvarném umění, které má, jako všechno, svůj přirozený vývoj (a již dlouhá desetiletí se neomezuje pouze na brilantní řemeslné tvoření), není žádným soubojem generací. Jde o obyčejnou bitvu „správných“ světonázorů. Ve vyhrocené diskusi se pak nepřítelem číslo jedna může stát i tak něco nevinného a zranitelného jako žirafa. Další ženou, která dělá „moderní a divné“ umění, je Kateřina Šedá. Její aktuální projekt stihnete do 2. 7. na smíchovské náplavce. Hravou formou se věnuje českým národním zlozvykům, některé příspěvky jsou vtipné, u jiných se dojmete. Možná se i rozčílíte. Aby se věci udržovaly živé a nebyly jen muzeálním exponátem, musejí se neustále narušovat a zpochybňovat. To chápe Koťátková i Šedá. Není náhodou smyslem umění třeba i tohle?
Kateřina Šedá: Národní statistický ústav / Oddělení sbírky zlozvyků, Praha, Kobka 17, do 2. 7. 2024 / Eva Koťátková: Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí, Bienále v Benátkách, do 24. 11. 2024.
Ztracené místo na mapě
Alšova jihočeská galerie uspořádala ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích výstavu fotografa Čeňka Folka Ztracená rodina. Ta těží ze dvou autorových pobytů v přistěhovalecké čtvrti na okraji Lisabonu v letech 2015 a 2023. Hluboký ponor do jednoho konkrétního tématu a místa pomocí dokumentárních fotografií, ale i civilních videí zaznamenává prchavou časovost místa. „Když jsem během koronavirové pandemie pohledem do aplikace Google Earth zjistil, že velká portugalská čtvrť, kterou jsem velmi detailně dokumentoval, byla vymazána z mapy, řekl jsem si, že tuhle výstavu prostě musím udělat. Byl jsem pravděpodobně jediný, kdo takovým materiálem disponoval,“ popisuje okolnosti vzniku expozice Folk, dokumentující osudy lidí afrického ghetta, jejichž domy byly srovnány se zemí a jejichž kroky posléze zamířily do všech koutů světa.
Čeněk Folk: Ztracená rodina, České Budějovice, Wortnerův dům, do 22. 9. 2024.
Stará škola
Stěží najdete pečlivější studenty historie nezávislého rocku než zrovna tyhle chlapce. Vzývají preciznost artpunkových estétů Television, hemží se to tu povzneseným pomrkáváním na britskou novou vlnu a postpunk (Wire a Echo & The Bunnymen) i na intelektuální ironiky typu Blur či Spoon. Vše spojuje vášeň pro funkční minimalismus.
Cola: The Gloss, Fire Talk, vyšlo 14. června 2024, 39 min.
Jedenáct synů
Stateční chlapci z malé vesnice, kteří se nezaleknou nástrah velkého světa… Ne, to není příběh české reprezentace na aktuálním evropském šampionátu. I když kdoví, jak na tom naši hoši v čase vydání tohoto čísla, den po lítém boji s Turkem, budou. Ať už na oslavu, nebo na žal, je tu klasik Eduard Bass ve skvělém novém přednesu Davida Novotného.
Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka, OneHotBook, vyšlo 14. 6. 2024, 4 h. 10 min.