Česko zažívá sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních 30 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Loňská průměrná teplota na Štědrý den 6,3 stupně Celsia byla druhá nejvyšší za dobu měření, na druhé pozici přitom vystřídala předloňský rok. Loni na Štědrý den ráno i ve městech ležel sníh, pak ale přišla silná obleva. Vyplývá to z tiskové zprávy na webu ČHMÚ. Pro přesnější předpověď počasí na letošní Vánoce je podle meteorologů stále brzy.

Průměrná denní teplota na území ČR byla na Štědrý den naposledy pod nulou v roce 2007, vyplývá z dat ČHMÚ. Ještě na přelomu století byl přitom průměr "mrazivý" v šesti letech po sobě. Nejvyšší dosud zaznamenaná průměrná teplota na Štědrý den byla jen o desetinu stupně vyšší než loni, průměr 6,4 stupně Celsia meteorologové zaznamenali v roce 1980. Naopak nejchladněji bylo v letech 1961 a 1962 s průměrnou teplotou minus 14,9 a minus 12,5 stupně Celsia.

Vůbec nejvyšší teplota v Česku na Štědrý den je 14,5 stupně Celsia. Naměřili ji v roce 1958 na stanici Lučina v Moravskoslezském kraji a v roce 1977 v Kolíně. Nejmrazivěji bylo v tento den v roce 2001 na Šumavě. Na stanici Horská Kvilda tehdy teploměr ukázal jako minimum minus 31,5 stupně Celsia a v mrazových kotlinách klesla teplota i pod minus 35 stupňů.

Loňský Štědrý den provázela obleva, připomněli meteorologové. Ještě ráno ležel sníh i v nižších polohách, například v Ostravě ho bylo sedm centimetrů a ve Zlíně dokonce 18 centimetrů. Výrazná obleva dorazila od jihozápadu a na Boží hod vánoční ležela souvislá sněhová pokrývka již převážně jen ve vyšších polohách.

Nejvíce sněhu na Štědrý den bylo na území ČR v roce 1981. Téměř dva metry tehdy meteorologové naměřili na nejvyšším vrcholu Jeseníků Praděd a víc než 170 centimetrů také na krkonošské Labské boudě a beskydské Lysé hoře. Desítky centimetrů ležely v Ostravě, Brně nebo Liberci, v Praze ale jen čtyři centimetry. Rekordní bílé Vánoce byly v hlavním městě v roce 1969, kdy bylo v metropoli 29 centimetrů sněhu.

Přesnější předpověď počasí na období Vánoc meteorologové zatím nemají, zda a kde by mohly být bílé je ale možné odhadnout podle pravděpodobnosti odvozené z dat po roce 2000. "V oblastech, jako je východní Polabí, jižní Morava, jihozápadní Plzeňsko, okolí Prahy nebo Českých Budějovic, je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než 20 procent," uvedl ČHMÚ. Až dvojnásobná je ve středních polohách a až 60 procent je ve vyšších polohách, tedy zhruba 600 až 800 metrů nad mořem. Na horách nad 1000 metrů nad mořem přesahuje pravděpodobnost bílých Vánoc zpravidla 80 procent, na hřebenech pohraničních hor je i devadesátiprocentní.