Umění pracovat

Intermediální výtvarník Patrik Pelikán o sobě občas prohlašuje, že není umělcem, ale zedníkem, což je pravda, jelikož tuto profesi vykonává už přes deset let souběžně se studiem na AVU. Pro Pelikána je ostatně proces tvorby důležitější než výsledek, což stvrzuje tělesný aspekt jeho práce, který se přetavuje do úmorné dřiny. Slavný Duchampův výrok „Mým uměním je žít“ bychom v Pelikánově případě tedy měli transformovat do věty „Mým uměním je pracovat“. Jeho poslední umělecká díla přitom vykazují čím dál větší potřebu nových uchopení jím zakoušených prostorů galerií, které nabourává/ozvláštňuje intenzivními architektonickými zásahy. Jinak řečeno: Pelikán už v galerii neformuje objekty, ale vytváří samo prostředí. Přesvědčit se o tom můžeme aktuálně v prostorech pražské galerie Jilská 14, kde Pelikán vytvořil soubor Protostěn jako součást disertačního projektu Za zenitem mistrovství. „Záměrem projektu je pojmout zeď jako experimentální stavbu, na které je možné osahávat různé přístupy k práci, popisovat hranice odlišující umělecké ambice od řemeslných a hledat argumenty, které stojí mezi obyčejnou a výjimečnou prací,“ popisuje výstavu sám autor, jenž si název Protostěna vypůjčil z filozofického slovníku Petra Rezka. Právě Protostěna zde zastupuje základní hmatovou zkušenost, v níž se spatřuje odkaz k počátku světa. I tato umělecká intervence dokazuje, že právě Patrik Pelikán umí prostor – který chce změnit, narušit či nejlépe znovu prohlédnout – prostupovat myšlenkou i hmotou, aniž jednomu ubírá a druhému přidává. Pelikán v sobě nezapře žáka Vladimíra Kokolii, jelikož i za jeho tvorbou stojí silná řemeslná dovednost, která je ale podepřena hutným filozofickým backgroundem. Součástí instalace je také stavební deník reflektující pracovní proces autora a dalších členů „stavební brigády“, v níž se třeba dočtete, že když máte nápad, je lepší si dát raději facku. Komentovaná prohlídka výstavy s autorem a kurátorkou proběhne ve středu 16. října od 18 hodin.

Patrik Pelikán: Protostěna, galerie Jilská 14, Praha, do 9. listopadu 2024.

Studentský Oscar zamíří do Česka

Studenti z Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku vybojovali prvního studentského Oscara pro svoji školu. Pětadvacetiminutové historické drama Krajan natočili režiséři Viktor Horák a Pavel Sýkora podle scénáře Petra Pelecha. Jde o čtvrtého studentského Oscara pro Českou republiku. Dosud toto ocenění získal Jan Svěrák (Ropáci), Darja Kaščejevová (Dcera) a Marie Dvořáková (Kdo je kdo v mykologii?). Tvůrci si prestižní ocenění převezmou 14. října na slavnostním ceremoniálu v Londýně. Hlavní role ztvárnili Jiří Štěpnička a Pavel Batěk. Krajan se odehrává během silvestrovského večera roku 1944, kdy se uprostřed sněhové vánice v chatě odstřižené od civilizace setkávají dva muži – vdovec Petr Bernát a důstojník SS Konrad Neumann. „Jediné, co oba muže spojuje, je jejich sudetský původ. Zpočátku se jejich konverzace točí okolo všedních témat, ale s blížící se půlnocí začínají řešit hlubší a palčivější otázky. Odkrývá se tragická minulost a je jasné, že pro Bernáta a Neumanna bude dnešní noc osudová,“ uvádí synopse. Snímek se zaobírá především „sudetskou otázkou“ a vztahy mezi Němci a Čechy za protektorátu. V(d)ěčné téma je katalyzátorem postupně gradujícího napětí. Snímek byl oceněn již na pražském festivalu FOFR a odbyl si svoji premiéru na Finále Plzeň.

Krajan, režie Pavel Sýkora, Viktor Horák, 2023, 25 min.

Milostný dopis Lovecraftovi

„Abychom ocenili Lovecrafta, je asi třeba hodně trpět,“ řekl jednou Jacques Bergier, autor okultistické bible Jitro kouzelníků. V této rané práci zaměřil Houellebecq své brilantní analytické schopnosti právě na dílo kultovního autora hororů z počátku 20. století. Zlotřilá úvaha francouzského mizantropa konečně vychází v českém překladu. S předmluvou dalšího ctitele hrůzy, Stephena Kinga.

Michel Houellebecq: H. P. Lovecraft: Proti světu, proti životu, Vyšehrad, přeložil Alan Beguivin, 112 str.

Na výlet do Jizerek

Výstavní projekt se opírá o dnes již legendární Knihu o Jizerských horách Miloslava Nevrlého, který po léta pracoval v Severočeskému muzeu v Liberci, kde vedl přírodovědné oddělení. Na výstavě je kromě grafik, fotografií, maleb či dobových artefaktů poprvé k vidění kompletní soubor originálních knižních ilustrací Milana Janáčka. Vzhůru do lesů!

Kniha o Jizerských horách… a pak jen lesy, Severočeské muzeum v Liberci, do 5. ledna 2025.