Vláda Petra Fialy (ODS) opakovaně uvádí, že aby lidé měli důstojný důchod, měli by si co nejdříve začít odkládat na penzi část svých příjmů. I proto výrazně podporuje takzvaný třetí pilíř, tedy produkt penzijního spoření. Zatímco například u stavebního spoření vláda velmi vážně uvažuje o zrušení či snížení státní podpory, čímž by ušetřila jednotky miliard, u zmíněného „penzijka“ naopak zvažuje, že by příspěvky mohla zvýšit.

Zatímco u stavebního spoření banky lobbují za zachování státního příspěvku, bez něhož by produkt prakticky pozbyl jakoukoliv atraktivitu, u penzijního spoření lze čekat opačný vývoj. „Z dostupných informací stát v tuto chvíli neuvažuje o omezení podpory u penzijního spoření v oblasti státních příspěvků. Naopak je zvažovaná úprava výše státních příspěvků s cílem motivovat účastníky k jejich vyšším vlastním měsíčním příspěvkům a celkově tak k vytvoření vyšší rezervy na důchod. Celková výše státní podpory by tak mohla být i vyšší než v současnosti,“ uvedla pro Echo24 ředitelka úseku Obchod a marketing z KB Penzijní společnosti Jana Petrovská.

Co se týká penzijního spoření, tedy takzvaného třetího pilíře, ministerstvo financí (MF) předložilo návrh zákona související s rozvojem kapitálového trhu s odhadovanou účinností k 1. lednu 2024. „Hlavním cílem navrhovaných úprav v oblasti poskytování státního příspěvku ve III. pilíři je motivovat účastníky k vyšším úložkám a tím k zajištění vyšší finanční rezervy pro důchodový věk,“ uvedl pro Echo24 Filip Běhal z tiskového oddělení MF.

Za tímto účelem se zvyšuje dolní hranice úložky, od které se poskytuje státní příspěvek, ze současných 300 korun na 500 korun a zároveň se zvyšuje také horní hranice úložky, nad kterou státní příspěvek již dále neroste, ze současných 1 000 Kč na 1 500 Kč. „Nelze ale vyloučit, že před předložením návrhu na vládu a poté v průběhu legislativního procesu ještě nedojde k dílčím změnám jednotlivých parametrů. Cíl zvýšit motivaci střadatelů k vyšším úložkám ve III. pilíři a zajištění vyšších rezerv pro důchodový věk by měl zůstat v každém případě zachován,“ řekl Běhal.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že debata o parametrických úpravách státní podpory penzijního spoření na úrovni vládní koalice stále probíhá. „Osobně budu podporovat takové úpravy, které budou motivovat občany k odkládání vyšších částek na penzi, a které povedou k následnému účelnějšímu využití peněz na základní účel třetího pilíře, tedy zajištění člověka ve stáří,“ řekl Stanjura pro Echo24 prostřednictvím tiskového oddělení.

S tím, že je nutné, aby lidé začali v mnohem větší míře myslet na budoucí důchod, souhlasí i ekonomové. „Je nutné, aby obyvatelé ČR výrazně více spořili, a to nejenom na stáří. Je to primárně zodpovědnost každého jednotlivce. Stát by mohl pomoci navýšením daňových úlev a příspěvků na produkty penzijního spoření, kam je potřeba zařadit dnes už běžné investiční nástroje,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka s tím, že ale opět narážíme na limity veřejných rozpočtů.

„Tento typ podpory je problematický, protože pomáhá primárně středním až vysokopříjmovým domácnostem. Nízkopříjmové domácnosti, které si nemohou dovolit tolik spořit, nedosáhnout na stejnou úroveň podpory,“ míní Peterka.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská pro Echo24 řekla, že v posledních letech se sice zlepšuje tzv. náhradový poměr, tedy poměr výše důchodu a průměrné mzdy, ale zároveň rychle ubývá peněz pro důchodový účet.

„Rozpočtovou bilance důchodů navíc výrazně zhoršily výjimečné valorizace důchodů během pandemie. A situace se bude jen zhoršovat – jednak vlivem dopadu cenového šoku – pádivého růstu životních nákladů a úbytkem pracovních sil. Zatímco nyní na každého penzistu připadá více než 3 osoby v produktivním věku, za 20 let to bude tak tak 2 osoby, za 40 let méně než 2 osoby,“ uvedla Horská s tím, že udržet stávající průběžný důchodový systém v chodu, nepřiměřeně nezatěžovat a neodčerpávat omezené zdroje pro jiné kapitoly státního rozpočtu vyžaduje rovnoměrněji než doposud přenášet tíhu rostoucích životních nákladů a jiných nepříznivých šoku napříč společností.

„Je potřeba zajistit, aby i všichni práceschopní obyvatelé včetně OSVČ do tohoto redistribučního systému přiměřeně přispívali. A samozřejmě podpořit snahu každého z nás si odkládat stranou na dobu pracovní neaktivity,“ dodala Horská.