Miss Japonsko vyhrála rodačka z Ukrajiny bez asijské vizáže
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Když na Ukrajině narozená dívka tento týden získala korunku v soutěži Miss Japonsko, rozplakala se radostí a vděkem i proto, že získala uznání v zemi, kterou vnímá jako svůj domov. Karolina Šyjinová se považuje za Japonku, její neasijská vizáž ale v zemi, kde si mnoho obyvatel zakládá na konformitě a tradicích, vzbudila jednu zásadní otázku: Co to vůbec znamená být Japonec? Napsala o tom agentura AP.
Šyjinová žije v Japonsku od svých pěti let, občanství získala v roce 2022. Teď je jí 26 let, pracuje jako modelka a říká, že se cítí být Japonkou navzdory tomu, že jako Japonka vůbec nevypadá.
„Je to jako sen,“ komentovala v pondělí Šyjinová se slzami v očích plynnou japonštinou zisk titulu královny krásy. „Řešila jsem určité překážky, které souvisí s rasou. Ačkoli jsem Japonka, tak mě tak občas nebrali. Dnes jsem velmi vděčná za to, že se cítím jako Japonka přijímaná,“ dodala a vyjádřila přání, aby její úspěch přispěl k budování společnosti, která „respektuje jinakost a nesoudí lidi podle vzhledu“.
Její korunovace ale okamžitě vzbudila debatu, jestli by jako nová miss měla reprezentovat Japonsko. Někteří lidé na sociálních sítích vyjadřovali nesouhlas s tím, že soutěž krásy může v zemi vyhrát dívka, která nemá ani kapku japonské krve. Jiní zase argumentovali, že takový výsledek není žádný problém, když má Šyjinová japonské občanství.
V Japonsku přibývá obyvatel, kteří nemají čistě japonský původ nejen díky sňatkům s cizinci, ale také díky tomu, že země kvůli stárnoucí populaci přijímá pracovníky z ciziny. Tolerance k jinakosti ale pokulhává.
Například japonská celebrita Čijaki Horanová, která pochází z etnicky pestré rodiny, v televizi popsala, že i když se narodila v Japonsku a má japonskou národnost, čelí často otázkám, jestli je opravdová Japonka. „Pochopila jsem, že někteří lidé považují čistotu krve za součást pravé japonskosti. Říkám si, že možná nechápou, že když se podíváte několik generací nazpět, můžou mít lidé předky a kořeny na nejrůznějších místech,“ řekla.
Spory ohledně pravé japonské identity nejsou v asijské zemi nové. Kritiku musela v roce 2015 snášet i afroasijská modelka Ariana Mijamotová, rodačka z Nagasaki, která Japonsko reprezentovala na soutěži Miss Universe. Nacionalisté měli problém i s tím, když při zahájení olympijských her v Tokiu v roce 2021 zapalovala pochodeň teniska Naomi Ósakaová, která podle nich není „pravá Japonka“.
Šyjinová popsala, že když vyrůstala, bylo pro ni obtížné sladit svou japonskou identitu s tím, jak se k ní lidé kvůli jejímu nejaponskému vzhledu chovali. Díky práci modelky ale pak získala sebevědomí. „Možná vypadám jinak, ale jedním jsem si naprosto jistá: jsem Japonka,“ řekla.