Mladí lékaři si prosadili svou. Dostanou více peněz za méně práce
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Nespokojeným lékařům se povedl menší triumf, během jednoho dne přislíbil premiér Petr Fiala (ODS) téměř deset miliard na platy a mzdy zdravotníků, sněmovna zároveň poslala do Senátu „opravu“ zákoníku práce, který má vrátit přesčasovou práci na dřívější úroveň. Premiér tak svou nabídkou „přehodil“ o více než miliardu nabídku ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), který se přitom zaklínal při jednáních tím, že více peněz už zkrátka není možné najít. Nevyřešenou otázkou však zůstává, zda se peníze ke zdravotníkům skutečně dostanou.
Po týdnech jednání mezi ministerstvem zdravotnictví a zástupci zdravotníků, v kterých ministr Válek v řadě zásadních věcí ustoupil, se prolomila poslední „bariéra“. Zdravotníci žádali navýšení platů a mezd. Požadované zvýšení základní mzdy na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy však ministr Válek odmítal s tím, že by stálo desítky miliard korun navíc. Lékařům tak nabízel meziroční růst maximálně o 8,6 miliardy korun.
Lékařská komora se tak obrátila přímo na premiéra Petra Fialu, který po čtvrtečním jednání překvapivě oznámil, že se nakonec najde 9,8 miliardy korun z peněz zdravotních pojišťoven. Do nemocnic se peníze podle premiéra mají dostat skrze dodatek k úhradové vyhlášce, aby byl závazný pro nemocnice bez ohledu na jejich vlastníka. To však právě vyvolává otázky, není totiž jasné, jak chce vláda zařídit, aby se peníze propsaly skutečně do platů a mezd.
Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který je místopředsedou správní rady největší zdravotní pojišťovny VZP, takový krok ale není možný. „Je možné úhradovou vyhláškou zvýšit platbu za výkony. Není ale možné, a bylo by to proti zákonu, úhradovou vyhláškou zajistit, aby toto navýšení šlo do platů,“ napsal na síti X.
Pan premiér @P_Fiala evidentně jednal bez odborné podpory a slíbil nesplnitelný nesmysl: Je možné úhradovou vyhláškou zvýšit platbu za výkony. Není ale možné(a bylo by to proti zákonu) úhradovou vyhláškou zajistit, aby toto navýšení šlo do platů. https://t.co/hrGZduFucI
— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) November 30, 2023
Za pravdu mu v tom dává i expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. „Úhradová vyhláška neupravuje mzdy. Upravuje úhrady, tedy příjmy vlastníka špitálu. Může je dát do mezd, na nový pavilon, nebo si ze zisku koupit tropický ostrov,“ uvedl na síti X Dostál. Ministerstvo by tak muselo v podstatě najít mechanismus, kterým nemocnicím, včetně soukromých, nařídí, jak nakládat se svými prostředky.
Ministr zdravotnictví Válek však už před začátkem jednání s lékaři deklaroval, že v úhradové vyhlášce na rok 2024 bude uvedeno, že polovina nárůstu úhrad pro nemocnice půjde do zvýšení odměňování. Ministerstvo se má nicméně začátkem příštího týdne pustit do rychlého jednání s dalšími aktéry včetně pojišťoven a mají najít správný mechanismus, kterým zajistit, že prostředky zamíří do platů a mezd. Do jednání by se měly zapojit zřejmě i další pojišťovny, nynějšího jednání se totiž účastnila zřejmě jen VZP. Podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády lékaři odvolají plánovaný protest, až bude nabídka potvrzena písemně. Dojít by k tomu mělo v příštím týdnu.
Kvůli úpravě přesčasové práci a požadavkům na změny v odměňování část zdravotníků vypověděla od prosince přesčasy, což omezuje péči v nemocnicích. Vyčkávání s odvoláním protestu však také znamená, že někteří pacienti už se omezení péče v prosinci zřejmě nevyhnou. Záležet však bude na jednotlivých zařízeních.
Vedle zvýšení základní mzdy žádali nespokojení lékaři také zrušení novely zákoníku práce, která s účinností od října umožnila zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů až na 832 hodin. Sněmovna dnes ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci zrušila. Učinila tak zrychleně už v prvním čtení i hlasy opozičních zákonodárců.
Pokud novelu schválí Senát a podepíše prezident, budou moci zdravotníci v nemocnicích či v záchranné službě pracovat nepřetržitě až 24 hodin, pokud to umožní kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Vedení s pracovníkem bude navíc muset uzavřít dohodu o takových službách písemně, a to nejvýš na rok. V prvních třech měsících ji bude možné okamžitě zrušit. Zdravotníka nebude možné k podpisu dohody nutit či „vystavit jakékoliv újmě“, pokud ji odmítne. Směna bude moci podle předlohy trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce. Novela upravuje také odpočinek. Pokud by zdravotník pracoval 24 hodin, musel by pak mít nejméně 22 hodin volna.