Který kraj dostává nejvíce peněz? Změní se nějak tok peněz?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Příjmy 13 krajů v roce 2023 představovaly 120 miliard korun, jejich výdaje 109 miliard, což představuje zhruba 1,6 procenta HDP. Velkou většinu příjmů krajských rozpočtů přitom stanovuje tzv. rozpočtové určení daní (RUD), které nyní prochází novelizací. Nejvíce peněz z daní získávají Vysočina, Jihočeský a Karlovarský kraj. Největším poraženým plánované změny by byl Moravskoslezský kraj.
Informace vychází z nové studie think-tanku IDEA (CERGE-EI) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, která analyzuje příjmy a výdaje krajů v roce 2023 a dopady, které by přinesla vládou navržená změna krajského rozpočtového určení daní zvaného RUD.
Příjmy 13 krajů, v nichž se za necelé dva týdny budou volit noví političtí představitelé, v roce 2023 představovaly 120 miliard a jejich výdaje 109 miliard, což představuje zhruba 1,6 % HDP. Do analýzy nebyla zahrnuta Praha, která plní specifickou roli kraje i obce zároveň, ani účelově vázané transfery ze státního rozpočtu. Velkou většinu příjmů krajských rozpočtů stanovuje rozpočtové určení daní (RUD).
Systém RUD určuje, jak velký podíl z výnosu vybraných daní dostanou kraje, obce a stát. Studie ukazuje přerozdělovací charakter distribuce krajských příjmů skrze RUD (před i po navržené změně), kdy jsou podporovány disproporčně více kraje s nižším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Kraje s vyšším HDP na obyvatele pak hospodaří v průměru se srovnatelnými, až menšími rozpočty na obyvatele než kraje s nižším HDP na obyvatele. Podobně jsou zvýhodňovány spíše kraje s menším počtem obyvatel na úkor těch větších.
V přepočtu na obyvatele dosud ze systému RUD získávají nejvíce kraje Vysočina, Jihočeský a Karlovarský. Naopak nejméně prostředků na obyvatele dostávají kraje Jihomoravský a Moravskoslezský. Mezi kraji jsou zároveň v příjmech z RUD na obyvatele velké rozdíly: kraj Vysočina dnes dostává příjmy z RUD na obyvatele v téměř dvojnásobné výši jako Jihomoravský kraj. „Pro
takto velké rozdíly mezi kraji nevidím dobré důvody“ poznamenává spoluautor studie Petr Janský.
Vláda letos schválila novelu zákona o RUD na základě návrhu Asociace krajů ČR a čeká ji zřejmě schvalování ve sněmovně. „V navržených změnách systému RUD jsou dlouhodobě fixní podíly nahrazeny variabilním mechanismem na základě měnících se krajských charakteristik. To je podle nás krok dobrým směrem. Za úvahu by ale stálo do systému doplnit i motivační prvky, které by kraje motivovaly například k podpoře větší ekonomické aktivity na jejich území, umísťování strategických investic nebo zvyšování kvality a efektivity veřejných služeb. Parametry současného návrhu revize RUD zřejmě nebudou kraje motivovat k žádoucím změnám,“ popisuje vliv novely zákona o RUD spoluautor studie Daniel Kolář.
Analýza ukazuje, jak by nový systém změnil krajské příjmy z RUD na obyvatele. Například Pardubický a Olomoucký kraj dnes dostávají z RUD zhruba průměrné příjmy na obyvatele, ale v případě navrhované změny by Pardubický kraj dostával výrazně více a Olomoucký kraj naopak méně. Příjmy mají vzrůst nejvíce Pardubickému, ale také Zlínskému, Libereckému či Karlovarskému kraji. Naopak by klesly kraji Ústeckému, který patří k nejchudším (měřeno pomocí HDP na obyvatele). Hlavním poraženým vlivem těchto změn by byl kraj Moravskoslezský, jehož již dnes nízké příjmy z RUD by dále poklesly (o zhruba 700 korun na obyvatele).
Obce a kraje sedí na miliardách
Studie se zaměřuje také na krajské výdaje. Struktura krajských netransferových výdajů, kde mají kraje prostor pro zohlednění vlastních priorit, vypadá tak, že zhruba sedmina krajských výdajů jde do školství, a doplňuje tak transferové financování ze státního rozpočtu. Na výstavbu a údržbu silniční sítě vynakládají kraje 12–25 % svých celkových výdajů, na zajištění veřejné dopravy 16–31 %. Rozdíly mezi jednotlivými kraji jsou v tomto ohledu poměrně velké. Dalšími významnými výdaji krajů jsou zdravotnictví (8–17 %) či veřejná správa (7–12 %).
Zatímco státní rozpočet se zatím nedokáže vyhrabat ze stamiliardových deficitů, podle údajů ministerstva financí skončilo hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí (DSO) v prvním pololetí roku 2024 s rekordním přebytkem 82,7 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 35 procent. Konkrétně je výsledek o 21,4 miliardy korun vyšší než ve stejném období loňského roku. Dynamický růst příjmů rozpočtů samospráv byl způsoben především nárůstem daňových příjmů, zatímco výdaje rostly mnohem pomaleji.
Národní rozpočtová rada (NRR) k tomu dodává, že podle jejích predikcí se situace bez zásahu sama nijak dramaticky nezlepší. „Dlouhodobě vysoké přebytky hospodaření územních samosprávných celků ve všech fázích hospodářského cyklu nejsou makroekonomicky rozumné a nevedou k efektivnímu využívání prostředků vybraných od daňových poplatníků,“ uvedla rada ve svém stanovisku. Podle NRR by tyto prostředky měly být využívány smysluplněji, například prostřednictvím větších investic do veřejné infrastruktury a služeb. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dokonce v minulosti zmínil možnost, že by si stát od obcí a krajů mohl peníze výhodně půjčovat.