Chatovací robot ChatGPT otevírá cestu k čtyřhodinovému pracovnímu týdnu, myslí si nositel Nobelovy ceny Christopher Pissarides. Umělá inteligence podle tohoto ekonoma, který působí na prestižní Londýnské ekonomické škole (London School of Economics), zvýší v řadě pracovních oborů výrazně produktivitu, informovala agentura Bloomberg.

Řeckokyperský Brit Pissarides se profesně věnuje dopadu automatizace na práci. Přiklání se k tomu, že trh práce by se nástupu umělé inteligence mohl přizpůsobit dostatečně rychle. Tento názor mírní obavy, že transformační technologie, které ztělesňuje ChatGPT společnosti OpenAI nebo chatbot Bard firmy Google, způsobí rozsáhlé propouštění.

Takzvaná generativní umělá inteligence, neboli technologie schopná vytvářet text, obrázky a další média na základě zadání, dokáže podle jednoduchých pokynů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Díky obrovskému množství dat se podobně jako člověk učí, jak odpovídat na podněty uživatelů. Jako pomocníka-kopilota ji používají mimo jiné programátoři.

„Jsem přesvědčen, že bychom mohli zvýšit produktivitu,“ řekl Pissarides na konferenci v Glasgow. „Mohla by se zvýšit kvalita života a mohli bychom mít více volného času. Snadno bychom mohli přejít na čtyřdenní pracovní týden,“ dodal.

Nástroje umělé inteligence „by za nás mohly vykonávat spoustu nudných věcí, které v práci děláme; ty zajímavé by pak zůstali na lidech“, řekl dále Pissarides. Nebezpečí technologie spatřuje v tom, pokud by se využila ke sledování nebo narušovala soukromí.

Ačkoli se generativní umělá inteligence vyvíjí velmi rychle, přechod k ní nebude pro pracovníky bolestivý, protože firmy ji budou zavádět pomalu, myslí si ekonom. „Bude trvat dlouho, než to bude mít skutečný dopad, a během té doby se lidé přizpůsobí,“ uvedl Pissarides, podle nějž se ovšem pracovníci neobejdou bez určitého zvýšení kvalifikace.

Americká investiční banka Goldman Sachs minulý týden ve zprávě napsala, že generativní umělá inteligence by mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Ekonomové banky rovněž tvrdí, že by technologie mohla proměnit produktivitu a ekonomický růst.