Pokusila jsem se udělat vše, abych zabránila válce na Ukrajině, tvrdí Merkelová a hájí svou politiku
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že využila všech dostupných prostředků, které měla k dispozici, v pokusu o zabránění války na Ukrajině. "Skutečnost, že se to nepovedlo, není důkazem toho, že bylo špatné to zkusit," řekla Merkelová v rozhovoru pro německý deník Die Zeit. Zároveň obhajovala svou politiku vůči Rusku a svou imigrační politiku.
Podle Merkelové je diplomacie nutnost a dodala, že se "velmi obává o Ukrajinu". Na otázku, jaké má představy o tom, jak by mohla válka na Ukrajině skončit, bývalá kancléřka odpověděla, že se k tomu nechce vyjadřovat. Zároveň se vyslovila pro zamyšlení nad scénářem, ve kterém by mohlo dojít k jednání.
Merkelová svou politiku vůči Rusku opakovaně obhajovala. Snahy o vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny po ruské anexi Krymu v roce 2014 v rámci takzvaných Minských dohod označila za správné. Uvedla, že mluvila s bývalým prezidentem Ukrajiny Petrem Porošenkem i současnou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. "Prezident Zelenskyj byl k Minským dohodám velmi kritický," řekla Merkelová a dodala, že podle ukrajinských politických vůdců není tato dohoda na Ukrajině populární a je velmi obtížné ji politicky realizovat. Dříve Merkelová přiznala, že Minské dohody byly jen pokusem získat Ukrajině čas.
Kromě své politiky vůči Rusku obhajovala Merkelová i svá klíčová rozhodnutí při uprchlické krizi. "Musela jsem se vyrovnat s politickými situacemi, které vedly k názorovému rozdělení v Německu," řekla bývalá kancléřka. Merkelová zejména poukázala na své rozhodnutí otevřít během krize v roce 2015 hranice syrským válečným uprchlíkům, což vedlo k dalekosáhlým důsledkům nejen pro Německo, ale i pro mnohé okolní země. Uznala, že to vedlo k rozporu ve společnosti.
V rozhovoru rovněž zalitovala, že neudělala více pro prosazení dvouprocentního cíle v německých výdajích na obranu. "Nejpozději v roce 2005 nebo 2006 jsme si měli říci: Studená válka neskončila, vracíme se zpět k politice studené války," řekla Merkelová. V souvislosti s dvouprocentním cílem svého koaličního partnera tehdy kritizovala.
Dodala, že s prací svého následníka v kancléřství, Olafa Scholze, je jako občanka velice spokojená.