Státní společnost ČEPS koupí silně zadluženou firmu Net4Gas, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Vláda obchod hájí tím, že občané v dnešní době volají po zajištění energetické bezpečnosti a zestátňování. O tom, co bude dál s miliardovými dluhy a jak chce stát vymáhat velmi vysokou pohledávku u ruského Gazpromu, ale nemluví. Přicházejí navíc nové informace o tom, že už od začátku nákup plynovodů vyjde na víc než slibovaných pět miliard. O Net4Gas měl zájem i podnikatel Daniel Křetínský, kterého ale stát přeplatil, a ministr obchodu o něm mluví jako o „zhrzeném miliardáři“.

Společnost Net4Gas Holdings, která je držitelem výlučné licence pro přepravu zemního plynu v Česku a provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic, dosud napůl vlastní konsorcium společností Allianz Infrastructure Luxembourg a Borealis Novus Parent. Akvizici musí ještě posvětit regulační orgány a společnost ČEPS k podepsání smlouvy uvedla, že za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun. Konečná suma ale bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů.

V letošním prvním pololetí měla Net4Gas tržby ve výši jen 1,6 miliardy a hotovost v hodnotě necelých sedm miliard korun. K tomu má ale dluhy ve výší 33 miliard. Z toho 18,5 miliardy jsou vydané dluhopisy, zbytek úvěry s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028. Jak společnost ČEPS redakci potvrdila, v případě schválení regulačními orgány získá ČEPS sto procent akcií Net4Gas, včetně závazků a pohledávek.

Emise dluhopisů společnosti Net4Gas řídila v roce 2018 Česká spořitelna. Její mateřskou společností je rakouská Erste Group Bank, v jejímž představenstvu byl od roku 2015 i ministr průmyslu Síkela. Zodpovídal zde mimo jiné za firemní a investiční bankovnictví, obchodní financování a finanční trhy.

Od roku 2018 byly dluhopisy Net4Gas obchodované na pražské burzy a jejich vlastníky jsou podle všeho tuzemské banky a penzijní fondy. Z toho, co je známo, nevyplývá, že by stát chtěl dluhy odepsat. Kdyby se tak ovšem stalo, znamenalo by to, že na tom ztratí i čeští bankovní střadatelé a ti, kdo vložili prostředky do penzijních fondů.

Ministr obchodu Jozef Síkela je ale přesvědčený, že stát nakoupil Net4Gas v nejlepší možné situaci. „Koupili jsme ji zhruba za polovinu, než je stanovená hodnota jejího vlastního jmění,“ řekl ministr s tím, že se vláda opírala o znalecké posudky poradenských firem a bank, jejichž jména dlouho nechtěla prozradit.

Až nyní je zmínila mluvčí společnosti ČEPS, podle které kupní cenu potvrdily „renomované poradenské společnosti EY, Citigroup a Grant Thornton, které provedly oceňovací a potvrzovací analýzy“.

Síkela pouze tvrdí, že chce s věřiteli jednat o restrukturalizaci dluhů. Na dotaz, kdo jsou věřitelé a jaká restrukturalizace pohledávek proběhne, ministerstvo průmyslu a obchodu ani společnost ČEPS, neodpověděly. Net4Gas mimo jiné eviduje ještě pohledávku ve výši kolem 70 miliard korun u ruského Gazpromu, který přestal platit za nasmlouvaný tranzit plynu přes Česko. Síkela slibuje, že pohledávku bude po Rusech ČEPS vymáhat. K tomu, jak je reálné, že pohledávku opravdu dostane, Síkela pouze řekl, že jsou i jiné možnosti, jak s ní naložit. Zmínil například zobchodování dluhu s jinými obchodními partnery a další opatření.

Až nyní také vyšlo najevo, že součástí dohody o koupi Net4Gas je spolu se zaplacením kupní ceny až pět miliard korun také závazek poslat do firmy do konce března příštího roku ještě 2,9 miliardy korun. Tyto peníze měli letos do firmy původně vrátit bývalí zahraniční vlastníci, kteří je dostali jako zálohu na dividendu, kterou pak Net4Gas nevyplatil, jak uvedl server iRozhlas.

Závazek peníze poslat za stát převzala společnost ČEPS, která celkové náklady na transakci stále považuje za výhodné, a tvrdí, že „závazek akcionářů byl v plné výši zohledněn v kupní ceně společnosti“.