Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) v sobotu na několikahodinové schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech jednal zejména o otázce budoucího světového uspořádání. Hlavním bodem schůzky byl prý nástup Donalda Trumpa na post amerického prezidenta a co z tohoto faktu vyplývá. Zaorálek si cení zejména toho, že česká hlava státu bude mít možnost se svým americkým protějškem jednat při své dubnové návštěvě ve Washingtonu, kam ho Trump osobně pozval.

Zaorálek po sobotním jednání uvedl, že vítá pozvání do Bílého domu, které od budoucího amerického prezidenta dostal Zeman počátkem prosince. Mluvčí hradu Jiří Ovčáček už dříve řekl, že pro ČR, která je součástí EU a NATO, bude klíčový vztah s USA. „Zatímco vláda zaspala, pan prezident aktivně navazuje mimořádně přátelské vztahy s novým prezidentem USA Donaldem Trumpem,“ sdělil.

Na dnešním setkání s prez.Zemanem a jeho expertním týmem jsme mluvili o brexitu,Sýrii,Íránu,"světu podle Trumpa" a Turecku.

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 14. ledna 2017

Zatímco v době prezidentování Baracka Obamy byly vztahy Zemana a americké administrativy velmi vlažné, s příchodem Trumpa se očekává jejich oteplení. Spekulovalo se i o tom, že by velvyslankyní mohla být Trumpova bývalá žena Ivana Trumpová, rozená Zelníčková, která pochází ze Zlína. Přimlouval se za ni u Trumpa i Zeman. Trumpová zájem stát se velvyslankyní v Česku potvrdila. Podle pozdějších zpráv, by Trump v Praze viděl spíše nějakého zkušeného vyjednavače, vzhledem ke klíčové americko-ruské politice.

„My budeme v České republice sledovat usazování nové americké administrativy,“ slíbil Zaorálek. „Je zřejmé, že bude podniknut další pokus dát novou podobu stavu s Ruskem,“ přiznal rovněž ministr zahraničí. „Bylo naznačeno, že v některých věcech se tento prezident bude chovat jinak, než ten předchozí,“ uvedl Zaorálek s tím, že tato skutečnost ovšem nemusí být úplně na škodu. Vše bude prý záviset na budoucím vývoji.

Česko po zvolení Trumpa opouští Andrew Schapiro, který nepatří k Zemanovým oblíbencům. Stejně jako zhruba třetina amerických ambasadorů je takzvaným politickým velvyslancem. To znamená, že ho do úřadu vyslal přímo prezident Barack Obama na základě osobního vztahu. Podle bývalého velvyslance v USA Alexandra Vondry je obvyklé, že tito političtí velvyslanci zpravidla na funkci s příchodem nového prezidenta rezignují.

Na řadu věcí nemáme úplně stejný názor,ale třeba na důležitost Turecka pro EU atd. se naše názory začaly po dnešní schůzce přibližovat.

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 14. ledna 2017

Na dotaz, zda nový velvyslanec nastoupí do konce roku, uvedl, že ani tím si není jist. „Ale nechci být úplně skeptický,“ dodal. Nikdy se podle něj nestalo, že by byli odvolání všichni američtí velvyslanci. List The New York Times s odvoláním na diplomatické zdroje uvedl, že mnoho amerických velvyslanců bude muset své zahraniční posty opustit ještě před Trumpovou inaugurací 20. ledna. Nápor na americký výbor zabývající se nominacemi a Kongres bude podle Zaorálka příliš velký na to, aby jmenování bylo rychlé.

Zaorálek se Zemanem probíral i jiné velvyslance. Ministr zahraničí však odmítl komentovat jakékoli spekulace o možném nominování bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta na funkci ambasadora ve Vatikánu. O ambasadorech hovořili politikové mimo schůzku, které se účastnil Zemanův expertní tým tvořený šéfem ČNB Jiřím Rusnokem, poslanci Marií Benešovou a Jaroslavem Zavadilem, Martinem Nejedlým a kancléřem Vratislavem Mynářem.