Německá kancléřka Angela Merkelová se nikdy nesetkala s budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Byla ale často skloňovaným jménem v předvolebních projevech republikánského kandidáta. Uprchlickou politiku německé kancléřky charakterizoval i slovy ‚šílenost‘ či ‚katastrofa‘. Jaké bude setkání a vztah těchto dvou politiků, ptá se server Politico

„Hillary Clintonová chce být americkou Angelou Merkelovou,“ pronesl například v srpnu. Zatímco se svět snaží porozumět důsledkům Trumpova zvolení pro západní spojenectví, je zajímavé sledovat, jak se vyvine vztah německé kancléřky a Donalda Trumpa. S Barackem Obamou v čele země bylo Německo pro Spojené státy americké nepostradatelným partnerem. Berlín je pro USA klíčovým partnerem, jak v otázce terorismu, tak například Ruska.

Komunikace mezi Trumpem a Merkelovou se doposud omezila na gratulaci v telefonním hovoru a krátké prohlášení Merkelové, ve kterém nabídla Trumpovi spolupráci založenou na sdílených hodnotách.

Německo je nicméně příliš závislé na USA. V loňském roce byly Státy největším obchodním partnerem Berlína. Trumpa proto nemůže Merkelová ‚ignorovat‘, jak činí s Vladimirem Putinem.

Merkelová dokonce odolala během dlouhé a vyostřené americké volební kampaně komentovat osobu Trumpa, na rozdíl od mnoha evropských politiků, včetně francouzského prezidenta Françoise Hollanda. Ten se vyjádřil v tom smyslu, že se lidem z Trumpa ‚zvedá žaludek‘.

Je tedy pravděpodobné, že se německá kancléřka bude snažit najít s Trumpem společnou řeč. Trump dokonce pár týdnů před volbami zmírnil svou „antimerkelovskou“ rétoriku, když v televizi prohlásil, že jí vždy fandil, ačkoli nesouhlasil s její vítací politikou. Prohlásil, že ji považuje za velkého světového vůdce.

Také je možné, že Trump není poslední politik populistického ražení, s nímž bude muset Merkelová jednat. Chystají se volby v Rakousku, Nizozemsku a ve Francii, kde krajní pravice často vede volební průzkumy.