Úspěch aukčních síní

Český trh s uměním pokořil historii. Prodala se díla za miliardu

Úspěch aukčních síní
Český trh s uměním pokořil historii. Prodala se díla za miliardu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Tuzemský trh s uměním letos dosáhne poprvé v historii miliardového obratu. V aukčních síních v posledním roce padal jeden rekord za druhým. Za desítky milionů se prodaly obrazy Josefa Šímy, Oskara Kokoschky, Antonína Slavíčka i Františka Kupky, jehož první olej ze Série C (Protihodnoty) z poloviny 30. let se stal nejdráže prodaným dílem vůbec. Obraz se vydražil za 62 milionů korun. Podle odborníků se u nás konečně najdou lidé, kteří jsou ochotní za špičková umělecká díla platit vysoké částky.

„Finální čísla ještě nemáme k dispozici, ale podle průběžných statistik ART+ se bude obrat za celý rok pohybovat kolem 1,2 miliardy korun,“ řekl pro deník Echo24.cz odborník na tuzemský trh s uměním a šéfredaktor časopisu Art+ Jan Skřivánek, podle kterého byl letošní rok pro české umění rekordní jak na domácím, tak zahraničním trhu. Jen za listopad sběratelé utratili více peněz než za celý rok před deseti lety.

Obraz Antonína Slavíčka Na lavičce z roku 1899 se vyšplhal z vyvolávací ceny 3 miliony korun na 15 milionů - Foto: Galerie Kodl

Rekordní tržby aukčních síní souvisí podle Skřivánka nejen se zvýšeným zájmem o umění, ale i s kvalitou nabídky. „Nyní jsme v situaci, kdy kupující jsou připraveni platit za výjimečné kusy výjimečné ceny. Docení i ty nejšpičkovější kusy, takže prodávající se nebojí takováto díla nabízet v aukcích. Dříve by vám u některých raritních kusů znalci řekli, že by měly stát 10 nebo 20 milionů, ale pro to tady nejsou kupci,“ popsal dále Skřivánek.

Hlavním tahounem je na českém trhu s uměním posledních pět let moderna. „František Kupka, Josef Šíma, Toyen, Jindřich Štyrský, Emil Filla a další moderní malíři jsou na aukcích vždy skoro jistě prodanou položkou,“ uvedla Alena Havlíková z Adolf Loos Apartment and Gallery. Například Zrzavého Pole na Ile de Sein II. z roku 1934, který dražila aukční síň Dorotheum, se prodal za téměř 13 milionů korun.

Obraz Josefa Šímy z roku 1934 Ateliér se prodal za 29 milionů korun. Za obdobné částky se letos prodala další dvě jeho díla v galeriích Christies a Adolf Loos Apartment and Gallery - Foto: Galerie Kodl

Kupka trhá rekordy

Zájem roste ale i o poválečné umění nebo díla z 19. století. Obraz impresionisty Antonína Slavíčka Na lavičce z roku 1899 se na aukci Galerie Kodl koncem listopadu vyšplhal ze třech milionů korun na 15 milionů. Na akci našel kupce také obraz Josefa Šímy s názvem Ateliér, který se prodal za 29 milionů korun. Ve stejné době probíhala v pražském Mánesu také dražba společnosti Adolf Loos Apartment & Gallery. Udal se na ní Kupkův obraz ze Série C I., který pokořil dosavadní domácí rekord.

Týden předtím se jiný Kupkův obraz L‘Envolé (Vzlet) vydražil ve Švédsku za 21 milionů švédských korun (asi 57,6 milionu korun). Den před švédskou aukcí se v newyorské pobočce Sotheby‘s za obdobnou částku vydražila i Kupkova varianta Tvaru modré, která dosud držela domácí aukční rekord.

Oskar Kokoschka a jeho Žáby z roku 1968 se staly nejdražším obrazem poválečného umění v Česku. Dílo z 60. let se vydražilo za 37,7 milionu korun, autor ho namaloval na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. - Foto: Adolf Loos Apartment & Gallery

V Mánesu se tehdy se prodala díla za 150 milionů korun, zabodoval tu také Josef Šíma či Oskar Kokoschka s obrazem Žáby. Dílo z roku 1968, které Kokoschka namaloval na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa, se vydražilo za 37,7 milionu korun. Stalo se tak nejdražším obrazem poválečného umění v Česku. Šímův olej Ve čtyři hodiny odpoledne (Růžové tělo) z konce 20. let se zas prodal za 22,9 milionu korun.

„Naštěstí se postupně zájem klientů rozšiřuje z léta preferovaného umění, hlavně olejů, první poloviny 20. století i na další časová období a sortimenty. Především se zvedá zájem o umění poválečné až současné, dále pak o přelom 19.a 20. století a o českou krajinářskou školu 19. století,“ komentovala Mária Gálová z české pobočky aukční síně Dorotheum.

Na dračku nejdou jen obrazy

Kromě obrazů se dařil prodej i dalších uměleckých předmětů. Za rekordních 1,56 milionu korun se se vydražila v aukci Dorothea skleněná plastika Křížová hlava, kterou v 80. letech vytvořilo autorské duo Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Sběratelé se podle Gálové z Dorothea zaměřují také na fotografie a v posledních letech i na design. Zvedá se i zájem o práce na papíře či dekorativní umění.

„Rostoucí zájem o koupi uměleckých děl se stal trendem několika posledních let. Ekonomická situace se více stabilizuje a v dnešní době je velmi výhodné investovat do umění. Aukcí se totiž kromě vášnivých sběratelů umění účastní i podnikatelé, kteří vnímají umělecká díla jako výhodné investiční možnosti,“ popsala galeristka Havlíková.

Obraz Jana Zrzavého Pole na Ile de Sein II. se v aukci Dorothea prodal za téměř 13 milionů korun - Foto: Dorotheum

Odborníci i galeristé počítají s tím, že částky, které jsou sběratelé ochotní platit za umění, nadále porostou. Současně však přiznávají, že letošní rekordy se zřejmě hned v příští sezoně nebudou opakovat. Nabídka uměleckých děl nebude totiž prý natolik kvalitní jako letos. Kromě tradičního obchodování v aukčních síních se rozjíždí také online trh s uměním, který by mohl do několika let na světové úrovni dosáhnout podle plaftormy pro prodej umění Arstaq objemu až 9,6 miliardy dolarů.

31. prosince 2016