Příprava státního rozpočtu jde do finále, ve středu by se jím měla zabývat vláda, která jej musí do konce září předložit Sněmovně. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale ještě stále nebyl schopný obsadit zásadní post náměstka pro rozpočet. Vadí to i koalici a největší kritika zaznívá z úst předsedy rozpočtového výboru, který si kvůli tomu pozval Babiše na kobereček.

„Upozorňoval jsem na tento problém, když odešel Jan Gregor. Ani po několika měsících ale nebyl jmenován nový náměstek a na jednání mi chodili náhradní náměstci a ředitel odboru Karel Tyll. Nechci rozhodně zpochybňovat jejich odbornost, ale náměstek pro rozpočet je náměstek pro rozpočet,“ uvedl serveru ECHO24.cz poslanec a předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD), podle kterého to komplikuje práci výboru.

Gregor oznámil už loni v polovině listopadu, že odchází do Evropského účetního dvora, výběrové řízení bylo ale vypsáno až v průběhu dubna, protože prý právě v tu dobu byla potvrzena Gregorova nominace v Bruselu. Na jeho pozici byl poté jako dočasný šéf dosazen Pavel Kouřil. Klíčový je ale nyní pro sestavování rozpočtu ředitel odboru státního rozpočtu Tyll, který byl pravou rukou náměstka pro rozpočet a tehdejšího ministra financí Eduarda Janoty.

Do výběrového řízení, které končilo k 30. červnu, se nakonec přihlásili tři uchazeči, z nichž jeden musel být vyřazen, protože nesplňoval podmínky. Vybírá se tak nyní ze dvou. „V současné době se celý proces nachází ve finální fázi, kdy se na základě dohody mezi ministrem financí a státním tajemníkem rozhodne o výběru nejvhodnějšího uchazeče,“ uvedl serveru ECHO24.cz tiskový mluvčí resortu financí Filip Běhal.

Nejen kvůli náměstkovi pro rozpočet, ale také kvůli personálním změnám v Babišových úřadech chce rozpočtový výbor ministra financí na setkání 31. srpna grilovat. „Chceme se pana Babiše zeptat především na situaci v celní správě, protože tam se nám nelíbilo, jak to probíhalo personálně,“ uvedl Votava. Celní správu totiž nejdříve opustil její generální ředitel a poté řada jeho náměstků. „Při té příležitosti se ho chci zeptat také na náměstka pro rozpočet. Do konce září musíme dostat rozpočet do Sněmovny a já potřebuji mít partnera,“ dodal Votava.

O post přitom podle všeho není velký zájem a personální situace na ministerstvu financí není ideální. V loni v květnu Babiš odvolal náměstka pro mezinárodní vztahy Martina Prose, o měsíc později po roztržce s tehdejší místopředsedkyní ANO Radmilou Kleslovou odešel první náměstek pro finanční řízení a audit Lukáš Wagenknecht. V prosinci rezignovala náměstkyně pro daně a EET Simona Hornochová. Právě ta zmínila, že za jejích odchodem stojí atmosféra, která na ministerstvu panuje.

Vrcholí boje o miliardy

Vláda se začne ve středu zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, který připravil Babišův resort. Nejvíce se bude pravděpodobně diskutovat o rozpočtech ministerstev práce a vnitra, jejichž šéfové byli v licitování nejméně úspěšní. „Nevidím žádné zásadní rozpory mezi požadavky jednotlivých rezortů a možnostmi rozpočtu. Některé kapitoly byly vyjednané na úrovni náměstků. Doufám, že ministři se s tím ztotožní,“ řekl Babiš po uzavření několika kol jednání. Spokojení ale všichni ministři nebudou.

Například ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nezískal od Babiše tři miliardy korun navíc na zvýšení počtu policistů a boj proti terorismu, šéf státní kasy mu slíbil jen 1,2 miliardy. Radost z něj jistě nemá ani ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která má navíc dostat jen něco málo přes 300 milionů, její požadavek byl ale 6,5 miliard.

Spokojen naopak může být ministr dopravy Dan Ťok (ANO), jehož resort může počítat s dvěma miliardami korun v příštím roce a třemi miliardami ještě letos. Peníze půjdou především na deset prioritních staveb, které mají výjimku kvůli starému posudku EIA. Přilepší si i ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Navíc mu Babiš přislíbil zhruba miliardu a Mládek se tak dostane na celkových 30,72 miliardy korun. Kromě dotací na obnovitelné zdroje jsou prioritami peníze na nevyužívaná území, takzvané brownfieldy, a Českou obchodní inspekci.

Oproti předchozímu roku si ministerstva vyjednala o téměř 11 miliard víc. Pro státní rozpočet to znamená schodek 60 miliard korun. Může za to růst platů učitelů, zdravotníků a státních zaměstnanců, zvýšení peněz za státní pojištěnce a růst důchodů. Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) musí klíčový zákon schválit a odevzdat Sněmovně nejpozději do konce září.