Rada České televize rozhoduje ve středu o tom, zda zvolí kontinuitu v osobě dosavadního ředitele Petra Dvořáka, či novinky, které nabízejí další čtyři kandidáti. Zda bude v ČT více domácí tvorby, „objektivnější“ zpravodajství, větší důraz na ověřování hoaxů nebo méně kriminálek, jak jeho vyzyvatelé chtějí, se rozhodne již během dnešního odpoledne. Už první kolo volby však napovědělo, že Dvořák má podporu rady a je tedy jasným favoritem.

Vhodný okamžik na změnu a zúročení dlouholetých zkušeností vidí například dosavadní dramaturg a dřívější šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák. Ten ve veřejnoprávní televizi působí již 23 let a v současnosti je mimo jiné vedoucím dramaturgem pořadu 186 hodin.

„Českou televizi bych chtěl provést obdobím, kdy se změní na instituci vyrábějící obsah bez svázání s konkrétním distribučním kanálem, jak to ostatně dělají progresivní media po celém světě,“ řekl pro Echo24 den před volbou Novák. Jako nejproblematičtější vidí koncepci zpravodajství na kanále ČT24 nebo seriálovou tvorbu orientovanou na krimi žánr, jako pozitivní naopak vnímá spuštění a fungování kanálu Déčko.

Pozitivum ve spuštění nových kanálu Déčko a Art vidí i další z kandidátů na post ředitele ČT, bývalý redaktor a generální komisař českého Expa 2015 Jiří František Potužník. Byl také mluvčím premiéra Mirka Topolánka pro předsednictví České republiky v Evropské unii a na post šéfa ČT se hlásí již potřetí. Podobně jako ostatní kandidáti klade důraz na více původní domácí tvorby, která by podle něj měla dominovat v hlavních vysílacích časech. Dosavadní fungování ČT nekritizuje. „Mám sice pochybnosti například o smyslu a úrovni recyklovaných zábavných pořadů, z nichž je řada v původní formě dramaturgicky daleko funkčnější, než v sestřihu, ale považuji to za podněty k diskusi, nikoli k likvidaci autorů,“ uvedl pro Echo24 Potužník.

„Veřejnoprávní médium by mělo v době bezbřehé záplavy neautorizovaných zpráv a stále častěji také cílených dezinformačních kampaní a manipulací daleko intenzivněji ověřovat a vyvracet polopravdy a lži, které se jako falešné zprávy a hoaxy šíří stále sofistikovanějšími způsoby,“ komentoval situaci kolem veřejnoprávního zpravodajství Potužník.

Do boje o šéfa veřejnoprávní televize by rád zasáhl i bývalý ředitel TV Prima Martin Konrád. Ten již dříve v rozhovoru pro mediaguru.cz prohlásil, že by prosazoval odklon od komerčních pořadů, jako jsou třeba kriminálky, k vlastní tvorbě či k tématům z každodenního života. Problém také vidí ve zvyšujících se nákladech na provoz veřejnoprávní televize, který by řešil především úsporami, nikoliv dotacemi z veřejných peněz nebo zvyšováním koncesionářských poplatků.

Poslední z Dvořákových vyzyvatelů a zároveň jediný, který nemá z mediálního prostředí zkušenosti, je ekonom Petr Vinklář. Jako svůj handicap to ale nevnímá. „Snažím se dávat konkurenční názor. Myslím si, že rozšiřuji pluralitu názorů,“ uvedl v pondělí v rozhovoru pro DVTV Vinklář. Česká televize podle něj potřebuje více dynamiky. „Spíše než kontinuita je problém ČT zkostnatělost a neflexibilita,“ uvedl v rozhovoru a dodal, že veřejnost podle něj nevnímá zpravodajství jako dostatečně věrohodné, jelikož ho nepovažuje za objektivní.

Celkem 15 radních v prvním kole mohlo v seznamu kandidátů označit maximálně pět finalistů. Petr Dvořák získal 15 hlasů, Martin Konrád a Karel Novák měli shodně po 11 hlasech, dále 9 hlasů získal Petr Vinklář a posledním byl s osmi hlasy bývalý zpravodaj ČT Jiří František Potužník.

Favoritem je Dvořák, shodují se bývalí členové

Podle bývalých členů rady je však jasným favoritem současný šéf ČT. „Já tam velkou zásadní konkurenci proti Dvořákovi nevidím. Za dobu jeho působení nevnímám žádný zásadní problém. Dají se sice vytknout nějaké věci ve zpravodajství či v komercionalizace, ale to je už obehraná písnička,“ uvedl pro Echo24 dlouholetý člen rady ČT Jan Prokeš. Zároveň vyzdvihl i orientaci Dvořáka na technologie, což je podle něj vzhledem k vývoji médií podstatné.

Vysokou pravděpodobnost ve znovuzvolení Dvořáka vidí i vysokoškolský profesor a mediální expert Jan Jirák. Ten byl zároveň také v letech 1997-2000 předsedou rady. „A to hlavně proto, že žádný kandidát nenabízí jednoznačný a dostatečně zřejmý „přínos plynoucí ze změny“. V takové situaci se bude pravděpodobně většině volitelů zdát přijatelnější prodloužit stávající stav,“ uvedl pro Echo24 Jirák.

Původní tvorba i zpravodajství fungují dobře

Sám Petr Dvořák pro Echo24 přiznal, že ČT čeká v dalších letech složité období, ve kterém lze očekávat proměny mediálního prostředí v celé Evropě, a to nejen vlivem druhé vlny digitalizace. „Chtěl bych vytěžit své dosavadní zkušenosti a Českou televizi tímto procesem úspěšně provést. Zároveň mám jasnou představu o tom, kam by se měla v jednotlivých oblastech, od původní tvorby po nová média, vyvíjet,“ uvedl současný ředitel ČT s tím, že konkrétní návrhy veřejnosti představí až po volbě a až s nimi seznámí kolegy v ČT.

Námitky svých ostatních kandidátů směrem k nedostatku původní tvorby nebo k neobjektivitě zpravodajství nesdílí, ale možné zlepšení připouští.

„Silnou stránkou České televize, i v porovnání s nesouměřitelně většími vysílateli v okolních zemích, je vysoký podíl původní tvorby a premiér ve vysílání. Zásadní složkou veřejné služby je také zpravodajství. ČT24 je dnes nejsledovanějším veřejnoprávním zpravodajským kanálem v Evropě. Obě tyto oblasti fungují dobře, ale obě lze i nadále posilovat a rozvíjet,“ dodal pro Echo24 Dvořák.

Dvořákovi vyprší mandát letos 30. září, kdy bude v Česku vrcholit kampaň před volbami do Sněmovny. Vítěz výběrového řízení tak bude mít dostatek času na přípravu před nástupem do své funkce. Ke zvolení ředitele ČT je potřeba minimálně deseti hlasů. O příštím řediteli na dalších šest let bude 15 radních rozhodovat již dnes od 13 hodin.