Vláda těsnou většinou schválila koncepci rodinné politiky, kterou připravilo ministerstvo práce. Resort v ní navrhoval třeba půjčky na bydlení, bezplatné jesle a školky či vyšší mateřskou, rodičovskou, porodné i přídavky na děti. Schválení koncepce oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Lidovci se prostřednictvím vicepremiéra a předsedy strany Pavla Bělobrádka od dokumentu distancovali, je podle nich v rozporu s koaliční smlouvou a útočí na rodiny.

Ministerstvo práce dokončilo návrh koncepce už loni. Dokument se souborem opatření na projednání čekal měsíce. Vládní strany měly o podobě a podpoře rodin jiné představy. Koncepce není závaznou normou. Sobotka je přesvědčen o tom, že přijatý dokument představuje „kvalitní vizi rodinné politiky“, z níž může nová vláda po volbách vycházet.

Bělobrádek kritizoval to, že koncepce prošla nejtěsnější možnou většinou. „Takovýto zásadní dokument by měl být konsensuální. Pro nás je rodinná politika prioritou a domníváme se, že přijatý dokument je chybný, v rozporu s programovým prohlášením vlády i koaliční smlouvou,“ řekl. Koncepci označil za útok na manželství jako institut i popření některých předchozích kroků vlády.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) jeho výtky odmítla. „Asi čteme jiný dokument, v mých očích navazuje na to, co vláda prosadila,“ uvedla. Podle Marksové koncepce obsahuje opatření pro reálné rodiny, které existují. Lidovci by preferovali tradiční pojetí rodiny. „Že něco existuje, ještě neznamená, že je to správně a že by to vláda měla podporovat,“ konstatoval Bělobrádek.

Podle premiéra by schválená koncepce podpořila porodnost a rodinám usnadnila život. „V ČR setrvale klesá porodnost, populace stárne, mladí lidé těžko shánějí dostupné bydlení či školku pro své děti. Koncepce vychází z principu svobodného výběru životní strategie každého jedince. Jejím záměrem je podpořit všechny typy rodin bez rozdílu a ocenit jejich přínos pro společnost,“ uvedl Sobotka. Dodal, že jeho vláda už zvýšila porodné, zavedla a zvyšovala daňové slevy na děti či prosadila dlouhodobé ošetřovné.

Opatření v koncepci navrhla komise, kterou tvořili demografové, sociologové či ekonomové. V jaké podobě kabinet dokument přijal, zatím jasné není. Opatření by totiž ročně vyšla na miliardy korun. Se zvyšováním výdajů z rozpočtu nesouhlasilo ministerstvo financí pod vedením ANO. Výhrady měli i vládní lidovci.

Návrh počítal se zvýšením rodičovské, a to z nynějších 220 000 na aspoň 250 000 korun. Stálo by to ročně asi tři miliardy navíc. Mezi plány byly i tři měsíce rodičovské navíc, pokud se rodiče v péči aspoň na čtvrt roku vystřídají. Nechybělo zvýšení mateřské ze 70 na 75 procent základu příjmu, do něhož by se navíc započítávala větší část výdělku. Vyšlo by to na 778 milionů z nemocenského pojištění.

Přídavky se podle návrhu měly zvednout aspoň o 300 korun, porodné mělo činit 15 000 pro rodiny s příjmem pod 3,5násobek životního minima. Zdarma měly být školky i základní kroužky ve školách. Stát měl obcím ročně poskytovat dotace několik miliard na výstavbu a rekonstrukce startovacích a malometrážních bytů. Rodiny podle návrhu měly dostávat státní bezúročné půjčky na bydlení od milionu korun i novomanželské úvěry 300 000 korun. Pro zaměstnavatele se plánovaly nižší odvody, kdyby přijali na částečné či sdílené úvazky rodiče malých či postižených dětí.

Ještě před projednáním ve vládě z koncepce vypadla změna pravidel umělého oplodnění, která se týkala úhrady více pokusů a do vyššího věku i možnosti zákroku bez souhlasu muže. Vyškrtla se také konkrétní opatření ke srovnávání propasti ve výdělcích mužů a žen.