Bílý dům poprvé otevřeně vyzval Kurdistánskou regionální vládu v severním Iráku, aby zrušila referendum o nezávislosti plánované na 25. září. Irácký premiér Hajdar Abádí  řekl, že si Kurdové zahrávají s ohněm a že je připraven použít vojenskou sílu, pokud by hlasování vyústilo v násilí.

„Spojené státy nepodporují záměr Kurdistánské regionální vlády uspořádat tento měsíc referendum,“ uvedl Bílý dům ve svém pátečním prohlášení. Kurdistánskou regionální vládu vyzval, aby „zahájila vážný dialog s vládou v Bagdádu“. Spojené státy se tak vyjádřily několik hodin poté, co parlament autonomní oblasti iráckého Kurdistánu v pátek schválil plán na uspořádání referenda.

Bílý dům uvedl, že referendum „odvádí pozornost od snah porazit Islámský stát a stabilizovat osvobozené oblasti“. Do boje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) jsou zapojeny i kurdské milice.

Hlasování podle iráckého premiéra může ohrozit výdobytky, kterých kurdský autonomní region dosáhl ve své samosprávě, citují premiéra irácká média.

Pokud referendum povede k násilí, Bagdád zasáhne i vojensky, řekl Abádí v rozhovoru s agenturou AP. Premiér se obává, že hlasování povzbudí okolní státy, aby také zpochybnily svrchovanost a územní celistvost Iráku.

Iráčtí Kurdové plánují hlasovat o nezávislosti ve své autonomní oblasti a v několika sporných regionech. O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.

Proti kurdskému referendu se staví i Turecko a Írán. Obávají se, že vývoj v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů na jejich území. Také Spojené státy se již delší dobu snažily kurdské vedení přesvědčit, aby referendum odložilo.

Irák má zhruba 28 milionů obyvatel a Kurdové z nich tvoří necelou pětinu. Autonomii získali po válce v Perském zálivu v 90. letech, kdy byla nad provinciemi obývanými Kurdy zřízena bezletová zóna.