I na jihu černého kontinentu si čápi staví hnízda a i tam rádi používají místo svých zdrojů peníze daňových poplatníků. Ale ti si to nenechávají líbit, takže se nyní pod jihoafrickým prezidentem Jacobem Zumou povážlivě třese křeslo. 

Jinde v Africe by hlavě země podobný výstřelek prošel bez povšimnutí, ale v Jihoafrické republice ústavní soud prezidentovi nařídil, aby do erární kasy nekale uzmuté prostředky vrátil. Jindy vzdorovitý chlapík, který dosud všechny kritiky médií, opozice i úřadu ombudsmana odmítal, pochopil, že mu jde o politické bytí a nebytí. A tak sklopil hlavu a slíbil, že vše napraví. Dokonce se národu i omluvil, byť ne za svou hrabivost, ale za to, že „tento případ způsobil zmatky a velkou frustraci“.

Jacob Gedleyihlekisa Zuma se narodil v dubnu 1942 do chudé rodiny policisty a pomocnice v domácnosti. Jak rostlo jeho postavení, tak si v rodné obci Nkandla vylepšoval bydlení – často z podivných zdrojů. Když se stal v květnu 2009 prezidentem, bylo pochopitelné, že je potřeba zajistit lepší bezpečnost jeho soukromí. Rozpočet byl stanoven pouze do výše 100 tisíc randů (160 tisíc Kč). Jenže politik plánovanou sumu překročil 2460krát a celkový účet se podle listu Le Monde vyšplhal na 246 milionů randů (394 milionů Kč). Je to suma, za kterou by se v ekonomickém centru země, Johannesburgu, pořídila stovka rodinných domů.

Jihoafričané chápou, že jejich nejvyšší představitel jako hrdý polygamista potřebuje dostatek prostoru pro svou velkou rodinu. Přeci jen má čtyři manželky (navíc mu jedna zemřela a s další se rozvedl) a počet jeho potomků včetně nemanželských se odhaduje na dvacet. Jenže čeho je moc, toho je příliš – luxus je do očí bijící, protože v bezprostředním sousedství s residencí, která kombinuje tradiční architekturu kmene Zulů s moderními prvky, se nacházejí z plechů zbastlené chýše méně movitých spoluobčanů.

Prezident si v rámci bezpečnosti mimo jiné nechal postavit bazén, heliport, kliniku, výtahy, ale i novou ohradu pro dobytek a kurník. Před soudem jeho právník hájil nadstandard argumenty ve stylu, že bazén slouží jako nádrž vody pro hasiče při případném požáru.

Sedm set osmdesát tři obvinění proti Zumovi

Z čeho muž, který zároveň vede i Africký národní kongres (ANC), obrovskou sumu uhradí, není jasné. Ale zdroje jistě má, co vstoupil do veřejných funkcí, provází ho korupční pověst. Týdeník Economist uvedl, že na Zumovu hlavu ještě před převzetím úřadu padlo 783 obvinění z braní úplatků, podvodů, praní špinavých peněz a daňových úniků. On je vždy označoval za vylhaná a žádný soud mu vinu neprokázal, byť projednávání nejznámějších z nich provázela řada podivností a nakonec byla zamítnuta pouze z procedurálních důvodů.

Zuma se od zavedení demokracie v JAR pohybuje na vrcholu mocenské pyramidy, což si vysloužil kariérou v řadách ANC. Už jako sedmnáctiletý mladík se zapojil do odboje proti apartheidu a skončil na deset let za mřížemi na smutně proslulém Robben Islandu, kde ho zkušenější političtí vězni naučili anglicky a mírnili jeho radikálně komunistické přesvědčení. Po propuštění zmizel za hranicemi, z Mozambiku a Zambie pokračoval v boji proti rasistické diktatuře.

Poté, co exulantům bělošská vláda povolila před předáním moci návrat, ho vedení ANC jako rodilého Zulu vyslalo coby zástupce do nejrozbouřenější provincie KwaZulu-Natal, kde hrozila válka mezi černošskými etniky. Úkol usmiřovatele splnil. Brzy se stal v ANC všeobecně akceptovanou trojkou za Nelsonem Mandelou a Thabem Mbekim a také neformálním lídrem levicového křídla. Při masivní podpoře strany mezi obyvatelstvem bylo zřejmé, že ho čeká prezidentské křeslo, jen co si své mandáty odslouží dva výše zmínění.

Jenže málem ho zastavila korupce. Mbeki, který ho měl za svého viceprezidenta, neskousl další obvinění, že Zuma za úplatu pomohl k předraženému vyzbrojení námořnictva nepotřebnými loděmi. Už tehdy se říkalo, že potřebuje peníze na haciendu v Nkandle. V červnu 2005 ho Mbeki, s nímž byl na nože i kvůli ideologickým neshodám, zbavil funkce. Jenže tím si sám zajistil neslavný konec. Kamarádský Zuma, který se umí ukázat v levhartích kožešinách během zulských slavností coby skvělý tanečník, si ve straně utkal hustou síť přívrženců, s níž kožený prezident, spoléhající jen na Mandelovo požehnání, nepočítal. Rok a půl před koncem Mbekiho mandátu ho Zuma, který se u soudu všem obviněním (včetně jednoho znásilnění) ubránil, porazil v souboji o předsedu ANC. Brzy poté přiměl stranu, aby pokořeného protivníka nenechala dosloužit ani v čele republiky.

Jednačtyřicet mrtvých horníků a další hříchy

Po volbách, které ANC vyhrál s téměř 70 procenty, se v květnu 2009 sám postavil ke kormidlu. Pro jihoafrickou demokracii se to ukázalo být špatnou zprávou. Za jeho vlády policie postřílela 41 protestujících horníků a uniformy vnikly i do parlamentu, když levicoví odpadlíci od ANC protestovali proti prezidentovým aférám. Jaké má Zuma řešení na předčasná těhotenství jihoafrických teenagerek? Sebrat jim miminka, mladé matky vrátit do škol a donutit je dodělat si vzdělání.

Economist Zumu popisuje jako krále, který nechápe, že v současném světě už panovník nemá neomezený přístup ke všem erárním prostředkům. Jako vladaře, který závidí početným diktátorům v sousedství, že se nemusejí zodpovídat parlamentu. Štvou ho otravná média, jež mu předhazují přátelství se třemi bratry z rodinného klanu Gupta, kteří jako jihoafričtí Janoušek, Rittig a Dalík v zákulisí kšeftují s ministerskými posty. Vadí mu, že když odvolá ministra financí, který mu odmítal jít na ruku s dalšími podezřelými státními zakázkami, noviny ho za to zpucují. Navíc mu vyčítají ekonomickou stagnaci a to, že urputným prosazováním neschopných kamarádů na specializovaná místa ve státních firmách a úřadech podvazuje šanci vlasti na další rozvoj. A teď ještě ta Nkandla, kterou si nakonec musí zaplatit ze svého.

Šestašedesát procent občanů Zumovi nevěří

Jihoafrickou demokracii drží na nohou především nezávislá justice, slušně rozvinutá občanská společnost a Mandelou nastolená pravidla respektu k zákonům. Tyto tři faktory jsou v součtu silnější než Zumova exekutivní svévole. Podle výzkumů Afrobarometru 66 % občanů prezidentovi nevěří. Díky tomu je nepravděpodobné, že by se pokusil zůstat na svém místě déle, než mu umožňují dva pětileté mandáty. Jenže už spřádá plán B, jak si udržet všechny výsady jako rozhodující muž v pozadí. Coby nástupkyni v úřadě totiž prosazuje svoji exmanželku, trojnásobnou ministryni a současnou šéfku Africké unie Nkosazanu Dlaminiovou-Zumovou, s níž i přes rozvod udržuje přátelské vztahy.

Možná ale k dotažení plánů do konce nebude mít dost času. Sice díky podpoře ANC bez problémů přečkal hlasování o odvolání, které po rozhodnutí ústavního soudu vyvolala opozice v parlamentu. Ale zevnitř partaje probublávají hlasy, podle nichž ji prezidentovy skandály poškozují. Pokud v srpnu v obecních volbách ANC ztratí, jak ukazují průzkumy, většinu ve velkých městech, hrozí Zumovi, že se proti němu postaví i spolustraníci. A sami ho odvolají z čela země – přesně tak, jak to on sám před osmi lety zosnoval vůči svému předchůdci. Každopádně luxusní vejminek už má postavený.