Byznys

Jak spoutat bitcoin

  - Foto: archiv
Byznys
Jak spoutat bitcoin

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V úterý 19. ledna provedli nizozemští vyšetřovatelé koordinovaný zásah na patnácti místech po celé zemi. Zatkli deset lidí kvůli podezření z proprání až dvaceti milionů eur pomocí digitální měny bitcoin. Peníze pocházely podle žalobců od dealerů, kteří prodávají svoje zboží na takzvaném „temném webu“ (z anglického Dark Web), tedy internetových stránkách, jež nejsou přístupné běžnému uživateli.

Během hromadné šťáry policisté zabavili 15 kilogramů chemické látky pro výrobu drogy extáze, luxusní auta, peněžní hotovost a další položky včetně neupřesněného množství bitcoinů. Na zátahu spolupracovaly úřady ze Spojených států, Austrálie, Litvy a Maroka. Podezřelým nebylo ani třicet let. Podle listu De Telegraaf na sebe upozornili opakovaným ukládáním vysokých částek na bankovní účty, po nichž rychle následovaly výběry hotovosti z bankomatů.

Zatýkací akce proti internetovým „čističům“ drogových peněz byla jen slabým odvarem ve srovnání s jinými případy, při kterých také hrálo klíčovou roli zneužívání nebo manipulace s bitcoinem. Asi nejznámější je aféra černého internetového obchodu Silk Road (Hedvábná stezka) zaměřeného na prodej heroinu, kokainu, LSD a dalších drog. Americké FBI trvalo téměř tři roky, než web zavřela a zatkla jeho provozovatele, tehdy devětadvacetiletého Rosse Ulbrichta. Do té doby Silk Road zprostředkovala přes jeden a půl milionu transakcí pro desítky tisíc klientských účtů, všechno v bitcoinech. Ulbrichta, který pobíral z operací poplatky v řádu milionů dolarů, poslal soud v New Yorku loni v květnu na doživotí do vězení, bez možnosti podmínečného propuštění.

Měna pro teroristy

Dosud největší otřes důvěry v nehmotné platidlo však způsobil předloňský krach japonské burzy Mt. Gox, při němž vyšlo najevo, že z ní zmizely bitcoiny v hodnotě 450 milionů dolarů. Ačkoli se část později našla, pověst virtuálních měn silně utrpěla. Bývalý šéf burzy Mark Karpelès byl loni zatčen v Tokiu a obžalován ze zpronevěry. Další ostře sledovaná událost se stala v první polovině prosince. Americký časopis Wired a technologický blog Gizmodo tehdy zveřejnily spekulaci, že stvořitelem bitcoinu, který léta vystupoval pod dnes již legendárním pseudonymem Satoshi Nakamoto, je australský počítačový výzkumník a podnikatel Craig Wright. Pár hodin po zveřejnění informace, kterou později některá média označila spíš za uměle vytvořenou mystifikaci, australská federální policie vtrhla do Wrightova domu a jeho kanceláře v Sydney. Policejní mluvčí zásah odůvodnil vyšetřováním daňových úniků, s odhalením Wrighta jako autora bitcoinu prý neměl co do činění. Podezření z daňových úniků nicméně podle dostupných zpráv souvisí s tím, že Wright bitcoiny používal při svém podnikání.

Několikrát se také objevily zprávy, že nekontrolovaný oběh bitcoinů využívají teroristé. Skupina amerických aktivistických hackerů Ghost Security Group v listopadu oznámila, že odhalila několik bitcoinových účtů Islámského státu (IS). Organizace kontrolující část území Sýrie a Iráku má prý v kryptoměně uloženo asi jedno až tři procenta celkového majetku, jenž pochází hlavně z loupeží, vydírání, prodejů ropy a výkupného. Známý think-tank RAND Corporation zase v nedávné studii varoval, že teroristické a zločinecké skupiny v budoucnu vytvoří a rozšíří vlastní virtuální měny.

Selhání? MMF si to nemyslí

Zastánci bitcoinu namítají, že daleko více peněz se propere v běžných měnách a že se na nich prokazatelně podílejí i renomované bankovní domy. Nejsou to ale jenom kriminální případy, co svádí ke skeptickému názoru na jeho budoucnost. Pár dní před policejní akcí v Nizozemsku vydala agentura Reuters zprávu o odsuzujícím prohlášení jednoho z hlavních vývojářů kryptoměny Mikea Hearna. Ten na svém blogu napsal, že končí s prací na projektu a prodává všechny své zásoby, protože bitcoin „selhal“ a čeká ho pád. Hearn předtím vedl neúspěšnou bitvu s jinými kolegy o to, zda se mají rozšiřovat bloky, ve kterých se provádějí bitcoinové transakce. Nezměněný systém podle něj skončí špatně – bitcoinová síť s přibývajícími transakcemi překročí svoji omezenou kapacitu, bude nespolehlivá a náchylnější k podvodům.

Po publikaci Hearnova blogu klesl kurz bitcoinu ze 430 na 390 dolarů. Na to, že temnou předpověď vyslovila jedna z největších autorit, to ale nebylo až tak moc. Bitcoin už vícekrát zaznamenal i mnohem větší výkyvy. V komunitě se navíc rozneslo, že Hearn spíše neunesl vyhrocené osobní spory s ostatními vývojáři a po pár dnech se ti zbylí shodli na řešení technického problému. Systém bitcoinu každopádně dál funguje a stále více lidí mu důvěřuje. Virtuální měny obecně se postupně vymaňují z pozice netradiční záliby počítačových nerdů a těší se rostoucí pozornosti v byznysu. Investice do projektů spojených s bitcoinem loni poprvé vystoupaly k hranici jedné miliardy dolarů. Jeden z předních amerických internetových prodejců Overstock.com začal přijímat v bitcoinech platby, stejnou vstřícnost ukázaly velké technologické firmy jako Dell nebo Microsoft. Už se také spekuluje o možném zahájení obchodů v bitcoinech na Wall Streetu.

Na starém kontinentu zapůsobilo jako vzpruha listopadové rozhodnutí Evropského soudního dvora, který uznal bitcoin coby měnu, když stanovil, že se z transakcí nemusí odvádět daň z přidané hodnoty. A nedávno se pohnula i nejmocnější finanční instituce, Mezinárodní měnový fond. Ve studii vydané 20. ledna sice upozornil na rizika zneužívání virtuálních měn, zároveň však přiznal jejich technologiím velký potenciál, hlavně při snižování nákladů finančních transakcí. Například v hotovostních zásilkách se poplatky v současnosti pohybují až kolem 8 %, upozornil fond. Podobné zprávy dříve děsily manažery společností jako American Express nebo Visa, které by přišly o velkou část svých zisků a bitcoin hodně kritizovaly. V pudu sebezáchovy ale raději investovaly do takzvaných startupů zaměřených na novou měnu.

Češi mezi průkopníky

Co je na bitcoinu vlastně tak jedinečného? Je to měna nezávislá na jakékoli centrální bance nebo vládě, navíc je univerzální a virtuální, takže se dá teoreticky používat pro rychlé platby po celém světě. V bitcoinové síti jsou dva druhy účastníků – uživatelé, kteří vytvářejí nové transakce, a „těžaři“ (miners), kteří zajišťují ověřování a registraci nových transakcí a jako odměnu dostávají (dolují, těží) bitcoiny. Množství bitcoinů v oběhu podléhá automatické seberegulaci. Každý čtvrtý rok se množství bitcoinů, které se dají vydolovat během deseti minut, sníží o polovinu. Příští redukce připadá na letošní léto. Ve světě je evidováno přes 500 dalších virtuálních měn, bitcoin je ale zdaleka nejrozšířenější. Jako slabina se kromě zneužívání v podsvětí často uvádějí prudké výkyvy jeho hodnoty.

Státy, banky a další instituce se ale více než o samotnou digitální měnu zajímají o tzv. blockchain, základní technologii pro bitcoin (vlastně záznam transakcí, jež se řetězí v blocích), kterou by nejraději od měny oddělily a přizpůsobily si ji podle svého. Největší bankovní domy jako Deutsche Bank, Citigroup, Bank of America nebo Société Générale založily společnost s názvem R3, která má za úkol vyvinout společné standardy a technologie pro využití blockchainu. První výsledky by měla oznámit v příštím roce. Lidé z bitcoinové komunity se na podobné snahy dívají s despektem. „Blockchain a bitcoin spolu úzce souvisí, jedno bez druhého trochu postrádá smysl. Jestli chtějí banky postavit nějakou globální transakční síť postavenou na blockchainu, jak můžou věřit nějaké malé bance ze Zimbabwe, když nebudou všichni používat bitcoin?“ říká Alena Vránová, spoluzakladatelka a ředitelka pražské firmy SatoshiLabs, která se zaměřuje na vývoj zabezpečených bitcoinových peněženek.

Právě Česko patří svým způsobem mezi velmoci digitální měny, aspoň co se týče počtu virtuálních účtů na osobu. „Češi mají tradičně rádi inovace, technologie. Máme dobré technické vzdělání a v krvi kulturu ‚udělej si sám‘. Tradičně také nevěříme vládě a hledáme alternativní možnosti,“ vypočítává Vránová důvody, proč má bitcoin mezi Čechy relativně mnoho příznivců. Bitcoin se ostatně v tuzemsku ujal už krátce po svém startu a Češi významně zasáhli do jeho vývoje. Člověkem, který přišel na „dolování“ bitcoinů ve skupinách neboli mining poolech, byl Marek Palatinus, někdejší IT architekt v České spořitelně. Dnes pracuje v SatoshiLabs.

Zatím se však čeští vyznavači bitcoinu stále omezují spíše na komunitní ostrůvky, odkud se snaží šířit dál ideologii kryptoměny. Nejznámější takovou buňkou je centrum Paralelní polis v pražských Holešovicích, kterou založila výstřednostmi proslulá umělecká skupina Ztohoven. Vstoupíte-li do kavárny v přízemí centra v Dělnické ulici, za české koruny nebo jiné běžné peníze si nic nekoupíte. V Polis se platí pouze bitcoiny. Náhodný návštěvník, kterého neodradí, že nezapadne do hipstersko-hackerského prostředí kavárny, si může vyměnit peníze za bitcoiny v automatu u vchodu. Vzhledem k tomu, že jeden bitcoin se prodává za zhruba 400 dolarů, musí počítat svoji zásobu spíš v tzv. milibitcoinech.

Dětská pokladnička

V Česku už se přitom schylovalo k prvnímu skutečnému boomu virtuální měny. V první polovině loňského roku se daly bitcoiny pořídit na osmi tisících prodejních místech České pošty a u terminálů Sazky. Zasloužil se o to podnikatel Martin Stránský, šéf firmy World BTC Business. Službu přes prostředníka ale poskytoval jen krátce, státní podnik i loterijní společnost mu vypověděly smlouvu. „Proč nás pošta vypověděla, prostě neumím odpovědět. Jestliže se můžou na poště prodávat losy, pomalu se tam prodávají i kondomy, tak co vadí tomu, aby se tam prodávaly bitcoiny? Pošta je přitom vlastně neprodávala, de facto pouze dodávala našemu prostředníkovi finanční službu tím, že přijala peníze a dostala za to odměnu,“ posteskl si Stránský v jednom z rozhovorů. Bez širší dostupnosti a lepšího uživatelského prostředí zůstane bitcoin ještě dlouho spíš undergroundovou záležitostí. To neplatí jen pro Česko. Podle výzkumné agentury Juniper Research platilo bitcoinem v roce 2014 na celém světě 1,3 milionu lidí, do roku 2017 odhaduje firma nárůst uživatelů na 4,7 milionu, což není ani tisícina obyvatelstva planety.

Česká národní banka coby regulátor finančního trhu reaguje na bitcoin skoro až s opovržením. „Malý objem, nezajímavé. Celková stávající emise bitcoinu není ani desetina našich rezerv,“ vyjádřil se loni v srpnu s despektem guvernér Miroslav Singer. Na druhou stranu stát neuplatňuje žádná zákonná opatření proti virtuálním měnám, která by je zakazovala nebo omezovala. Finanční analytický útvar ministerstva financí nicméně vydal už roce 2013 pokyn, podle něhož se za velmi rizikové považuje každá platba s virtuální měnou, která přesáhne 1000 eur. Zatím ale Babišovi cifršpioni s bitcoinem neměli velké starosti. „V uplynulém roce se četnost tohoto typu praní peněz pohybovala v řádech jednotek, maximálně desítek případů. Z pohledu objemu se v jednotlivých případech jedná o částky v řádech desetitisíců, nejvíce statisíců korun,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva financí.

Některé země se stavějí k využívání technologií virtuálních měn vstřícněji. Pozoruhodný signál vyslala minulý týden čínská centrální banka, když oznámila, že zvažuje vydání vlastní digitální měny. Zdůvodnila to úsporami při mezinárodních transakcích. Čína mimochodem patří mezi vůbec největší bitcoinové trhy, a může tak čerpat z bohatých zkušeností. Kromě úspor při převodech vládnoucí komunistickou stranu pravděpodobně zajímají také funkce, jež umožňují vysledovat zpětně všechny operace registrovaných uživatelů. Pokud by měnu vydávala a regulovala centrální banka, postavila by se tím na hlavu základní idea bitcoinu – tedy že je zbavená vnější regulace.

Také virtuální měna má dvě strany jedné mince. Její digitální „stopa“ nabízí z hlediska obyčejného uživatele převratnou možnost – sledovat, kam putují moje peníze. Pravé kouzlo bitcoinu ale spočívá v tom, že obchodování je současně anonymní. Můžete vidět všechny transakce a pohyby peněz, téměř ale nejste schopni určit identitu ostatních účastníků, protože adresy jsou psané ve formě shluku písmen a číslic. Pokud by si stát vytvořil vlastní systém virtuální měny, nepochybně by chtěl identitu účastníků rozkrýt. Ano, i tohle může být zajímavé z pohledu občana – představte si, že zaplatíte daň z příjmu a budete si moci ověřit, na co ji stát použil… Na druhou stranu, úřady by v takovém systému získaly obrovský kontrolní nástroj nad finančním chováním obyvatelstva. Ve srovnání s něčím takovým působí elektronická evidence tržeb (EET) opravdu jako dětská pokladnička.

29. ledna 2016