Hrdinové druhé světové války

Gabčík a Kubiš se dočkají vlastních hrobů, vznikne kvůli nim nový zákon

Hrdinové druhé světové války
Gabčík a Kubiš se dočkají vlastních hrobů, vznikne kvůli nim nový zákon

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Hrdinové protinacistického odboje Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kteří zlikvidovali Reinharda Heydricha, budou mít důstojné hroby, nejdříve však za dva roky. Dnes leží v hromadné hrobce na hřbitově v Ďáblicích. Podle historika Eduarda Stehlíka se pro „exhumaci“ těl z hromadných hrobů vytvoří nový zákon, na kterém budou spolupracovat historici, archeologové i političtí vězni.

Poté, co byl na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech uveden film Athropoid, získaly si osudy parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka velkou pozornost zahraničních médií.

Naposledy o československých hrdinech, kteří v květnu 1942 provedli úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, informoval britský The Guardian v souvislosti s tím, že leží v masovém hrobě společně s vrahy a nacistickými zločinci v pražských Ďáblicích.

Panuje shoda politiků, historiků a odborníků na problematiku válečných veteránů, že zemi chybí pohřebiště hodné těchto československých parašutistů a dalších.

„Není to důstojné uložení ostatků, tento čin neměl charakter pohřbu. Nejsou uloženi ani v hrobech. Jsou to vlastně jen odpadové šachty. Celé to bylo bez piety,“ řekl pro ECHO24.cz ředitel odboru pro válečné veterány na Ministerstvu obrany Eduard Stehlík.

Obě těla jsou v hrobě navíc bez hlavy, které nacisté československým hrdinům uřezali a pravděpodobně spálili.

Problém hromadných hrobů a exhumace těl z nich měl být podle původního návrhu součástí novely zákona o pohřebnictví, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Podle Stehlíka, který má hodnost plukovníka, další úvahou také bylo, aby se touto záležitostí zabýval stávající zákon Ministerstva obrany o válečných hrobech.

„Problematika je však do té míry specifická, takže vznikne nový zákon. Novela v tomto případě nestačí,“ řekl Stehlík. V průběhu podzimu podle něj budou probíhat nová jednání a legislativní proces bude trvat nejméně dva roky.

„Je smutné, že to řešíme až takhle pozdě. Nyní je ale třeba odvést co nejlepší práci, aby se neudělalo ještě více škody. Když už to počkalo tolik let, tak dva roky nic neznamenají,“ dodal Stehlík.

Základním problémem pro vyjmutí ostatků z hromadných hrobů je identifikace, bez které nelze exhumaci provést. Stehlík v souvislosti s tím upozorňuje na to, že neexistuje jistota toho, že Gabčík s Kubišem v hromadném hrobu opravdu jsou, jelikož dokumentace k tomu, kde kdo leží, shořela roku 1968.

Senátor Jiří Šesták pro ECHO24.cz připomněl, že jediný dokument, který požáru se štěstím unikl, byl ten, na němž bylo doloženo místo, kde ležel farář Josef Toufar, proto mohl být v roce 2014 exhumován a pohřben ve své farnosti v Číhošti. V případě Gabčíka s Kubišem se historici a archeologové opírají pouze o tvrzení svědků, kteří již nežijí.

Frank a Čurda vedle Gabčíka a Kubiše

V hromadném hrobě v Ďáblicích jsou podle historiků tisíce lidí, mezi nimi oběti okupace, gestapa, kolaboranti jako K. H. Frank nebo Karel Čurda, který právě zmíněné československé parašutisty zradil a udal. Dále také oběti komunistického režimu, ale i utonulí nebo malé děti. Lidé zde byli ukládáni od roku 1938.

Novým zákonem by právě mělo dojít k ošetření toho, že ani ostatky dalších tisíců lidí nebudou poškozeny, na což dlouhodobě poukazuje například Sdružení bývalých politických vězňů. Ministerstvo obrany by mělo na exhumaci oněch tisíců lidí v hromadných hrobech vyčlenit okolo 200 milionů korun. Zároveň by mělo dojít k přesnému vyjasnění terminologie. Dodnes se odborníci totiž nemohou shodnout na tom, zda se jedná skutečně o exhumaci nebo archeologický výzkum. Soulad nepanuje ani nad pojmem hromadný hrob.

Film Anthropoid problematice masových hrobů pomůže

Na problematiku masových hrobů dlouhodobě upozorňuje i ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová, která na červnovém setkání u kulatého stolu na půdě Senátu ČR řekla, že právě v souvislosti s premiérou filmu Anthropoid v Karlových Varech by se mělo využít zájmu veřejnosti. „Je to nejstatečnější odborářský čin 2. světové války, je to uznávané na mezinárodních fórech, když se o tom bavíme, a naši zahraniční kolegové se trochu podivují nad tím, že parašutisté nemají hrob. Oni leží v masovém hrobě. A myslíme si, že je teď příhodná doba, aby k tomu zvedli i diskuzi na veřejnosti a že veřejnost nás podpoří. Že by to mohlo být dokonce i teď, v souvislosti se senátními volbami,“ řekla v červnu Winkelmannová.

Podle senátora Jiřího Šestáka ale ministerstvo pro místní rozvoj novele zákona o pohřbívání, který by měla být schválen do konce roku 2016, nakloněno nebylo. Celá věc se tak sice odkládá, ale nejen českoslovenští hrdinové Gabčík s Kubišem se dočkají vlastního zákona, který by měl pomoci k legislativně vyjasněné a přehledné exhumaci všech, kdo v masových hrobech leží.

25. srpna 2016