Do Česka se téměř po deseti letech vrátila vysoce patogenní ptačí chřipka. Vyskytla se u drůbeže v Jihomoravském kraji v Ivančicích na Brněnsku a v Moravském Krumlově na Znojemsku. V obou případech jde o izolované malochovy. Pravděpodobným zdrojem nákazy jsou podle ministerstva zemědělství volně žijící ptáci. Veterinární správa potvrdila také výskyt ptačí chřipky u labutí na řece Jihlavě, která protéká Ivančicemi. Podle hlavní hygieničky Evy Gottvaldové jde o typ chřipky, u níž dosud nebyl zaznamenán přenos na člověka.

„Státní veterinární správa v souladu s platnou legislativou přijala s okamžitou platností opatření k zamezení dalšího šíření nákazy. Chovatelé by měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků,“ řekl na tiskové konferenci ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Apeloval na chovatele, aby ve chvíli, kdy zjistí úhyn drůbeže, to nahlásili státní veterinární správě. Pokud veterináři budou muset drůbež likvidovat, dostanou zemědělci od státu odškodnění.

V Ivančicích na Brněnsku nemoc postihla 20 kusů drůbeže, už byly utraceny. V Moravském Krumlově na Znojemsku čeká utracení sto kusů drůbeže v zahrádkářské kolonii. ČTK to řekl ředitel jihomoravské krajské veterinární správy Jaroslav Salava. Do moravskokrumlovského chovu drůbeže se nákaza zřejmě dostala od divokých kachen, které přilétají na sousedův rybníček, řekl ČTK chovatel Pavel Kocanda. Uvedl, že k němu mají ve středu přijet veterináři a říct, co s desítkami zvířat udělají. Salava předpokládá, že veterináři drůbež injekcemi utratí ve čtvrtek, pravděpodobně za asistence hasičů.

Potvrzen byl vysoce patogenní typ H5, který ale není nebezpečný pro lidi. Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda jde nejspíš o tzv. H5N8, což se potvrdí během středy. Kolem obou postižených malochovů vznikne tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové dozorové pásmo, v němž se nachází v chovech přibližně 150 000 kusů drůbeže. Bude se zkoumat, zda v nich choroba není. V pásmech zatím nesmějí chovatelé ptáky přemísťovat.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Virus se přenáší zejména trusem. Infekci proto nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry ptačí chřipky způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny.

U typu ptačí chřipky, která se vyskytla na jižní Moravě, nebyl dosud zaznamenán přenos na lidi. „Přesto lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, jsou pod kontrolou krajské hygienické stanice a jejich registrujících lékařů. Lidé budou zdravotně sledováni tak, aby nedošlo k možnému podcenění příznaků,“ sdělila hlavní hygienička. Rizikem je zde případná mutace viru, která by následně mohla ohrozit zdraví lidí. Situace na jižní Moravě je pod kontrolou, dodala.

Na konci loňského roku ohlásilo první výskyt ptačí chřipky na svém území Slovensko. V posledních měsících se objevila také na farmách v Německu, Rakousku, Nizozemsku, Francii, Polsku, Maďarsku a Chorvatsku. Virus této choroby se poprvé objevil v Hongkongu v roce 1997. Od té doby se rozšířil mezi drůbeží zpočátku hlavně v Asii a později po celém světě.

V českých chovech drůbeže byla vysoce patogenní aviární influenza (HPAI) naposledy zaznamenána v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Lidé, kteří se na likvidaci podíleli, museli z chovů vynést 622 tun uhynulých krůt, brojlerů a slepic. Stát vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.

Nízkopatogenní chřipka byla v ČR v chovu naposledy v roce 2010, u volně žijících kachen pak v roce 2012.