Do patové situace s vymáháním menších dluhů by se kvůli plánované vyhlášce mohly dostat obce, dopravní podniky i další instituce. Resort ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) totiž plánuje zavést tzv. minimální zálohy na exekuce, které bude muset platit věřitel. Podle kritiků se tak ale některé nižší dluhy stanou prakticky nevymahatelné, protože záloha bude vyšší než samotný dluh.

„Pouze pracovně se tedy zatím předpokládá, že by se výše zálohy měla pohybovat okolo poloviny součtu minimální odměny soudního exekutora a paušální náhrady hotových výdajů, tedy okolo 2 750 Kč. Také je třeba upozornit na to, že ze zálohy se budou náklady exekuce hradit pouze v případě, že exekuce nebude úspěšná ,“ popsal plán pro server Echo24 Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti. Zálohy mají být upraveny ve vyhlášce, která by měla začít platit v polovině příštího roku.

Ministerstvo spravedlnosti si od toho slibuje větší rozvážnost na straně věřitelů i větší jistoty pro exekutory. „Přínos návrhu spočívá v tom, že povinné zálohy budou u bezvýsledných exekucí pokrývat náklady alespoň částečně, a zároveň jejich zavedení povede věřitele k tomu, aby lépe zvážili samotné podání exekučního návrhu,“ dodal Říman.

Nápad se ale nelíbí ani věřitelům ani exekutorům. Zavedení povinných záloh na exekuce od věřitelů totiž plánuje resort spravedlnosti ruku v ruce se snížením exekutorského tarifu, jehož cílem je ulevit dlužníkům a přenést část odpovědnosti za vznik a vymáhání pohledávky na věřitele. „To je vůči věřitelům značně nespravedlivé, protože velká část z nich nemá šanci vznik pohledávky předem nijak ovlivnit,“ uvedl pro deník Echo24 prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Proti zavedení záloh jsou i samotní exekutoři, kterým by měla záloha přinést garantovanou odměnu. „Osobně jsem proti zavedení obligatorních záloh a na ně navázanému snížení exekutorského tarifu,“ uvedl pro server Echo24 soudní exekutor exekutorského úřadu Přerov Lukáš Jícha. Ten se obává, že v legislativním procesu dojde k vypuštění řady věcí, které mají snížení exekutorského tarifu vynahradit.

„Zbude novela, která nám bude přidávat nákladnou a nikým nezaplacenou práci, kterou budeme nuceni dělat za odměnu nepokrývající ani mzdové náklady. Až skončíme, nezbude ve státě nikdo, kdo by legálně vymáhal pohledávky,“ dodal Jícha. Od letošního roku totiž začala platit vyhláška, která snižuje odměny exekutorům. Jejich tarif se snížil o třetinu. Exekuční komora tvrdila, že pro exekutory bude tato změna likvidační.

Malé dluhy se přestanou vymáhat

Největší obava panuje nad tím, že věřitelé přestanou menší dluhy prostřednictvím exekutorů vymáhat, a budou pohledávky raději rovnou odepisovat. „Problém ovšem je, že za takové situace už věřitelé prostřednictvím exekutorů nebudou vymáhat. Kvůli povinným zálohám by totiž pro řadu věřitelů byly náklady na vymáhání tak vysoké, že by se jim – zvlášť při neustále klesající úrovni vymahatelnosti – ani nevrátily, natož aby celkově skončili v plusu. Za takových podmínek samozřejmě nebude pro věřitele exekuční vymáhání pohledávek dávat nejmenší ekonomický smysl,“ uvedl Staněk.

To ale podle něj může mít ještě zásadnější dopad než jen finanční ztráty. Rezignace na vymáhání pohledávek totiž může být vnímána jako porušení pravidel péče řádného hospodáře. „Věřitelé se tak v podstatě ocitnou v naprosto patové situaci,“ dodal Staněk. To se může podle Staňka týkat například obcí, které často vymáhají pokuty za nezaplacení odvozu komunálního odpadu nebo poplatků za psy v nižších částkách.

„Obce se samozřejmě snaží v maximální možné míře šetřit práva dlužníků, aby se jejich situace nezhoršovala, na druhou stranu musí postupovat jako řádný hospodář a šetřit veřejné prostředky,“ uvedla pro deník Echo24 Štěpánka Filipová ze svazu.

Obce mohou některé dluhy vymáhat samy, kvůli jiným využívají buď soud nebo právě exekutora. I ony jsou proto proti stanovení záloh. „Svaz měst a obcí obecně odmítá takové změny, které by zhoršily vymahatelnost pohledávek, respektive zhoršovaly postavení obcí coby věřitelů. Proto mimo jiné nesouhlasí s povinnými zálohami na exekuci,“ dodala Filipová.

Ministerstvo je s exekutory několik měsíců ve sporu kvůli plánovanému snížení tarifního platu o třetinu a minimální odměny z 3000 na 2000 korun, které platí od nového roku. Podle Pelikána má změna exekutorům pomoci. „Bezvýsledné exekuce je trápí. Mnohačetné exekuce jsou problém, na který si dlouhodobě stěžují. Nemožnost brát si zálohy od věřitelů je zase něco, co je hrozně důležité,“ řekl Pelikán. Změna zákona podle něj má celý systém zlevnit a zefektivnit.