Ruský maják má být nejjasnější hvězdou. Úchylka, míní český vědec
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ruský satelit Maják, který minulý týden vynesla na oběžnou dráhu raketa Sojuz 2-1A, se má stát nejjasnějším umělým objektem na noční obloze. Podle webu magazínu National Geographic má satelit ve tvaru pyramidy v kosmu roztáhnout čtyři trojúhelníkové plachty, které odrazí naprostou většinu slunečních paprsků. Mezi astronomy však vzbuzuje kontroverze.
Kromě satelitu odstartovala do kosmu také snímkovací družice Kanopus-V-IK. Těžiště projektu však představuje 73 malých družic, takzvaných cubesatů. Jedná se soustavu kostek, uvnitř kterých jsou složeny plachty.
Po jejich rozložení vznikne podle National Geographic čtveřice velkých trojstěnů o ploše bezmála 16 metrů čtverečních, pokrytých úzkou vrstvou kovu, které mají odrážet sluneční paprsky. Díky tomu by tak měl Maják svítit jasněji než Venuše nebo nejjasnější hvězda Sirius. Větší jas bude vyzařovat už jen Měsíc v úplňku a Slunce.
Projekt má na svědomí skupina studentů z Moskevské státní strojírenské univerzity. Mladí vědci chtějí zejména přilákat pozornost veřejnosti k noční obloze. Rádi by také ukázali, že satelit může do vesmíru vyslat i tým nadšenců, a ne jen vlády a velké firmy. Maják má ale kromě popularizace i vedlejší úkoly. Bude testovat možnosti, jak by se dal z oběžné dráhy odstranit kosmický odpad či měřit hustotu vzduchu.
Pokud se autorům manévr podaří, bude už brzy na nebi zářit neobyčejně jasný předmět. Právě jeho svítivost je však cílem kritiky ze strany odborníků. Stěžují si, že takto jasný satelit naruší nerušené pozorování oblohy. „Vědecká komunita bojuje o co nejtemnější oblohu. A teď to může narušit jakási nesmyslná hloupost – to mi trhá srdce,“ nechal se slyšet Nick Howes z Kielder Observatory v Northumberlandu.
Mnozí vědci také považují projekt za pouhý marketingový tah a reklamu. „Snahy, aby bylo něco na oběžné dráze dobře vidět či dokonce aby to mělo za cíl osvětlovat odraznými plochami v noci část zemského povrchu, tady už byly a jsou opakovaně. Považuji to za naprostou úchylku,“ řekl České televizi Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Současně si však uvědomuje propagační možnosti podobné události. V době, kdy se lidé o kosmonautiku příliš nestarají, má takový zpráva potenciál oživit veřejný zájem. „Ale je třeba si uvědomit, že stejně jako se snažíme nepoškozovat si životní prostředí tady na Zemi, neměli bychom využívat oběžnou dráhu k tomu, abychom postupně přicházeli o přirozený pohled na vesmír,“ dodává Suchan, který předsedá odborné skupině k problematice světelného znečištění v rámci České astronomické společnosti. „Nechci se dožít doby, kdy bude lidstvo řešit světelné znečištění nejen tady ze Země, ale i z oběžné dráhy,“ dodává pro ČT.