Soud v kauze Nagyová se odkládá. Řeší se námitky na podjatost žalobců
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Projednávání kauzy poslaneckých trafik, ve které čelí obžalobě expremiér Petr Nečas se svou manželkou Janou Nečasovou a bývalým státním úředníkem Romanem Bočkem, Obvodní soud pro Prahu 1 odložil na neurčito. Nejprve musí vyřešit námitky obhajoby na podjatost žalobců. Nečasovou státní zástupci navíc viní z krácení daní z luxusních darů v hodnotě více než 10 milionů korun. Nečasovi s Bočkem hrozí až šest let za mřížemi, Nečasové až o dva roky více.
„Státní zástupce, který má být nepodjatý, v daném případě není. Není schopný rozhodovat spravedlivě a nestranně. Důvodů jsme u soudu uváděli několik, ale základem námitek bylo, že v tomto trestním řízení došlo ke třem zcela prokazatelným nezákonným postupům v neprospěch všech obžalovaných,“ řekl obhájce Romana Bočka advokát Petr Toman, který u soudu vznesl námitku na podjatost olomouckých vrchních státních zástupců.
Nejdříve byla podle Tomana nezákonně obviněna trojice poslanců ODS, kterým posléze stát musel vyplatit dva miliony korun na odškodném. Dále upozornil, že nebylo řízení z exposlanci zastaveno, ale pouze přerušeno. Může to mít podle advokáta posléze vliv na jejich svědecké výpovědi, jelikož mohou mít nadále obavy z trestního stíhání. Poukázal také na nedodržení místní příslušnosti soudců a žalobců v dříve projednávaných větvích a připomněl návštěvu olomouckého vrchního žalobce Ivo Ištvana měsíc po zadržení obviněných na Hradě, kde měl hledat podporu u prezidenta Miloše Zemana.
Toman také uvedl, že jednání, které státní zástupce v kauze poslaneckých trafik obžalovaným připisuje, se za poslední dvě dekády nestíhalo. Trojice obviněných provinění odmítá. „Nic špatného jsem neudělal a věřím, že se nám to podaří – sice za dlouhou dobu – prokázat,“ komentoval u soudu Roman Boček. K námitce Tomana se připojil také advokát Nečase Josef Lžičař.
Podjatost žalobce Brzobohatý odmítá. „Naprosto se necítím být podjatý, ten institut je o něčem jiném. Důvody námitky nehodnotím, je to způsob obhajoby. Na průběh trestního řízení by to nemělo mít vliv. Nezaskočilo mě to. Byla to jedna z variant, se kterou jsme počítali,“ uvedl.
Dary pro Nečasovou za více než deset milionů
Druhá část případu se týká jen Jany Nečasové. Čelí obžalobě kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala darovací daň za 31 dárků, mezi něž patřily mimo jiné drahé kabelky nebo luxusní šperky zakoupené zejména v Pařížské ulici v centru metropole. Jako šéfka premiérova kabinetu dostávala dary od vlivných podnikatelů a manažerů včetně podnikatele Daniela Křetínského nebo šéfa polostátního podniku ČEZ Daniela Beneše. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činí 736 tisíc korun.
Případ trafik je jednou z kauz kolem Nagyové, které v roce 2013 vedly k pádu Nečasova kabinetu. Kauza začala o rok dříve, kdy se vládní koalici nepodařilo ve Sněmovně zvrátit senátní veto balíčku daňových změn. Spolu s opozicí hlasovalo proti i šest poslanců ODS, mezi nimi Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř. Později ale složili poslanecké mandáty, čímž umožnili schválení balíčku. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách.
Nečasová a Boček byli podle obžaloby při vyjednáváních s poslanci prostředníky tehdejšího premiéra, scházeli se s nimi na různých místech, zejména hotelech v Praze. „Jednání neměla charakter politických dohod, ale cílem byl osobní prospěch poslanců,“ uvedl při čtení obžaloby státní zástupce Martin Brzobohatý. Podplácení poslanců podle žalobce spočívalo v tom, že dostali slib na lukrativní posty, který přijali, a později místa získali.
Původně byli stíháni i tři bývalí poslanci, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou imunitu. Stát se jim za stíhání a vazbu veřejně omluvil.
Případ řeší soudkyně Helena Králová, která měla na starosti i kauzu zneužití Vojenského zpravodajství (VZ) ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase. Spolu s Nečasovou byli obžalováni i bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. Soudkyně jim nejprve udělila trestním příkazem podmínku. Po podaném odporu všechny zprostila obžaloby. Rozsudek jí však vrátil pražský městský soud. Soudkyně při druhém procesu opět všechny obžaloby zprostila. Nyní se čeká na odvolací řízení u pražského městského soudu.
V souvislosti s Nečasovou soudy řeší ještě případ, který se týká možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby z března 2012. Kromě Nečasové v kauze figuruje lobbista Ivo Rittig, jeho obchodní partner Tomáš Jindra a právník David Michal.