Ve věku 90 let zemřel v noci na dnešek SEČ bývalý kubánský prezident Fidel Castro. Oznámil to v kubánské státní televizi jeho mladší bratr Raúl Castro, který Fidela v roce 2006 vystřídal v čele země. Vůdce kubánské revoluce podle Raúla zemřel v pátek 22:29 místního času (dnes v 04:29 SEČ). Jeho tělo by mělo být zpopelněno ještě dnes, a to v ranních hodinách místního času.

Kuba dnes vyhlásila devítidenní státní smutek.

Fidel Castro vládl Kubě téměř půlstoletí. Pro jedny byl totalitní vládce, zatímco pro druhé "garant důstojnosti a nezávislosti Kuby".

"El comandante" Castro si příznivce získával nejen bojem proti imperialismu, pod hesly "Vlast nebo smrt!", ale posléze i bezplatným zdravotnictvím a odstraněním zhruba 25procentní negramotnosti. Jeho budování socialismu však nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu.

V červenci 2006 předal Fidel Castro klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi. Původně mělo jít pouze o dočasné řešení, než se dlouholetý kubánský vládce dostane ze zdravotních problémů. Později se ale Fidel Castro svých funkcí vzdal v plném rozsahu a Raúl Castro se v únoru 2008 stal kubánským prezidentem.

Diktátor i hrdina

Muž, který půlstoletí rozhodoval o všech aspektech života na Kubě, byl pro jedny totalitní vládce, pro druhé "garant důstojnosti a nezávislosti Kuby".

I po roce 2006, kdy předal ze zdravotních důvodů vládu svému bratrovi Raúlovi, zůstával Fidel Castro pro řadu Kubánců "líder máximo" - nejvyšší vůdce - a jeho slova pro ně byla téměř svatá, a to přesto, že v kubánských věznicích jsou stále političtí vězni. Castro byl i pro četné zahraniční příznivce ikonou revoluce, v jejímž čele v roce 1959 svrhl na Kubě diktátora generála Fulgencia Batistu.

"El comandante" Castro požíval respektu zejména v rozvojovém světě, kde oceňovali, že na Kubě zavedl neplacené školství i bezplatnou zdravotní péči a odstranil negramotnost; tamní ekonomiku ale přivedl ke kolapsu. Příznivce získával jako věčný revolucionář bojem proti imperialismu, ale i osobním kouzlem. Mnohé fascinoval, když v lednu 1959 jako šarmantní mladý partyzán triumfálně vjížděl do Havany a na ramenou mu seděly dvě holubice (pro někoho to bylo znamení afrokubánských bohů orišů).

Záhy však Castro jako kubánský nejvyšší představitel, jímž se stal v únoru 1959, začal budovat socialismus, znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany. K trestu smrti či dlouholetému žaláři byli odsouzeni představitelé Batistova režimu, ale i někteří někdejší Castrovi compaňeros. V zahraniční politice pokračoval v boji proti USA a podporoval partyzánská hnutí v Latinské Americe a Africe.

Zpočátku se Castro snažil o politiku nezávislou na Sovětském svazu, ale kolaps ekonomiky v polovině 60. let ho donutil přiklonit se definitivně k Moskvě. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr. Rozpad Sovětského svazu po roce 1991 však zasadil kubánské ekonomice další citelnou ránu, takže Castro slevil z dogmat, ovšem jen hospodářských a nikoli výrazně.

Několikrát navštívil někdejší Československo. V červnu 1972 v Praze dostal Řád bílého lva I. třídy a čestný doktorát Karlovy Univerzity. Krátce se v Československu zastavil také v září 1973 a v listopadu 1986.

Ještě na jaře 2006 se zdálo, že Fidel Castro bude vládnout do sta let: stále měl dost energie i na dlouhé projevy, v nichž plamenně hovořil o ideálech revoluce, ale i o počasí, sportu či třeba kampaních vybíjení komárů (jeho nejdelší projev trval v roce 1986 sedm hodin a deset minut). V červenci 2006 šokoval, když kvůli operaci trávicího traktu poprvé po 47 letech předal nejvyšší pravomoci bratrovi. I pak se ovšem často vyjadřoval v tisku k různým tématům, ale na veřejnosti se objevoval jen zřídka.

Syn plantážníka a jeho kuchařky Fidel Castro Ruz (narozen 13. srpna 1926) se už jako student práv v Havaně politicky angažoval nejen na Kubě. Například v roce 1947 se účastnil neúspěšného pokusu o svržení diktatury v Dominikánské republice, rok nato stanul na barikádách v Bogotě. V té době se také oženil s Mirthou Díazovou, s níž má syna Fidelita (jaderného fyzika) a s níž se po sedmi letech rozvedl. Později zplodil Castro ještě minimálně pět synů a dceru, která v roce 1993 emigrovala do USA.

Domácí národní povstání se Castro pokusil nejprve neúspěšně zažehnout 26. července 1953 útokem na kasárna Moncada ve městě Santiago de Cuba. Za účast na této akci byl odsouzen na 15 let do vězení, po dvou letech byl ale amnestován a odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S několika jeho členy, včetně slavného Ernesta Che Guevary, se v prosinci 1956 vylodil na pobřeží Kuby a z hor Sierra Maestra pak vedl vítěznou partyzánskou válku.

Pro talentovaného řečníka Castra nebylo v 50. letech obtížné získat si srdce davu. Kuba byla tehdy rájem amerických investic i turistů, kteří se jezdili bavit do havanských nevěstinců, zatímco většina venkovského obyvatelstva žila v chatrčích. Země byla sice třetí v příjmech na hlavu ze zemí Latinské Ameriky, ale mezi obyvateli panovaly extrémní rozdíly. Tehdy vtrhl na politické kolbiště "advokát chudých" Fidel Castro.

Rozdílné reakce na Fidelův skon

A zatímco obyvatelé kubánského hlavního města na zprávu o smrti Fidela Castra reagují se smutkem, v americkém Miami – domově početné kubánské exulantské komunity – začal dav mávající kubánskými vlajkami tančit, jásat a bušit do pánví a kastrolů, napsala agentura Reuters.

„Jsem z toho hodně rozrušená. Bez ohledu na cokoli byl veřejnou osobností, kterou celý svět respektoval a miloval,“ citoval Reuters studentku z Havany Sariel Valdespinová. Patnáctiletý Carlos Rodríguez byl v havanské čtvrti Miramar, když se dozvěděl o Castrově úmrtí. „Fidel? Fidel?“ prohlásil a nevěřícně se udeřil do čela. „To jsem tedy nečekal. Vždycky jsme si mysleli, že bude žít navždy. To nemůže být pravda.“

„Je to tragédie,“ řekla agentuře AP 22letá havanská zdravotní sestra Dayan Montalvová. „Všichni jsme s ním vyrůstali. Ta zpráva, kterou jsme se právě dozvěděli, mě opravdu ranila.“

Diametrálně odlišná nálada zavládla v nejsilnější baště kubánských emigrantů v Miami, kde podle informací zpravodajského serveru BBC News mnozí lidé začali slavit a odpalovat zábavní pyrotechniku.

Kubánci v Miami se scházejí v restauracích a na mnoha veřejných místech, sdělil BBC Luis Luis Fajardo z Miami. „Valná většina americké kubánské komunity je velmi ostře vyhraněná proti Fidelovi i Raúlovi Castrovým. Když se v 90. letech minulého století zhroutil Sovětský svaz, zažívali Kubánci obrovské těžkosti. Mnoho lidí teď říká, že když je Fidel Castro mrtvý, mohla by Kuba zažít změny, po jakých volali,“ dodal.