Manipulace médií o reorganizaci policie

‚Tendenční články Mafry záměrně hrotily situaci.‘ Chovanec má analýzu

Manipulace médií o reorganizaci policie
‚Tendenční články Mafry záměrně hrotily situaci.‘ Chovanec má analýzu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Články v tisku společnosti MAFRA k tématu reorganizace policie podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) byly silně tendenční a záměrně vyhrocovaly situaci. Uvedl to ve čtvrtek odpoledne na svém Twitteru s odkazem na nezávislou analýzu, kterou si ministerstvo vnitra nechalo pro tyto účely vypracovat analytikem Tomášem Trampotou. Mimo denní tisk a internetové portály, které patří pod Agrofert, jsou do analýzy zahrnuty i deníky Právo a Hospodářské noviny.

Podle výsledků analýzy, která je dostupná na stránkách ministerstva vnitra, je již od počátku téma reorganizace policie v některých vybraných médiích intenzivně rámcováno jako „pokus zbavit se Šlachty“. Stejně to od počátku kauzy vidí i sám ministr vnitra Milan Chovanec, který závěry analýzy přivítal.

Že by mělo v rámci reorganizace policie jít o odstranění Roberta Šlachty minulý týden vyvrátila i zpráva sněmovní vyšetřovací komise, podle níž nešlo ani o omezení činnosti policejních útvarů nebo zabránění vyšetřování některých kauz.

Zatímco Právo a Hospodářské noviny podle analýzy spíše popisovaly události, tak tisk spadající do společnosti Mafra zaujal vůči reorganizaci policie spíše negativní postoj. Ten byl podle analytika Tomáše Trampoty z New York University in Prague nejpatrnější u Lidových novin a jejich internetového portálu lidovky.cz. a u Mladé fronty Dnes.

Vybrané závěry nezávislé analýzy ministerstva vnitra:

Velká část článků Lidových novin a Mladé fronty Dnes je otevřena perspektivou odpůrců reorganizace, jejich pohled se tak stává primárním interpretačním rámcem situace.

Lidové noviny a Mladá fronta Dnes mají tendenci častěji poskytovat prostor názorům odpůrců reorganizace (Pelikán, Šlachta, Babiš).

Odlišná editační strategie se projevuje u Práva, které poskytlo prostor vysvětlit reorganizaci policie Chovancovi a Vildovi.

Pro stylizaci událostí kolem R. Šlachty se opakuje příznakové užití metafory boje, války,
bitvy. 

Opakovaně se vyskytující jev napříč všemi deníky je, že z titulku není mnohdy poznat, zda jde
o citaci zdroje, či subjektivní shrnutí autora článku.

Analýza vychází z článku publikovaných v období 2. června až 12. července 2016 v denících Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo a jejich internetových portálech. Studie uvádí, že se zabývala celkem 95 články.

Mladá fronta DNES měla podle analýzy z 21 článků 16 negativně vychýlených článků. U Lidových novin to se tak mělo dít z 42 publikovaných článků až u 37 z nich.

„Největší míra stranění byla zaznamenána u Lidových novin a Mladé fronty Dnes. Ta se projevovala jak jazykovou negativitou v titulcích, tak přítomností hodnotících soudů a odlišnou mírou zpřístupňování názorů protistran ve prospěch kritiků reformy.

Výrazně odlišný byl způsob zpracování tématu deníky Právo a Hospodářské noviny. Ty nejenže využívaly ve spojitosti s tématem mnohem méně často negativní titulky, ale také poskytovaly rovnocennější prostor názorům obou stran (zejména Právo), případně zachovávaly kritický postoj k situaci jako celku a k oběma protistranám,“ shrnuje Trampota, který dlouhá léta působil na katedře mediálních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy, své závěry v analýze, jež má Echo24 k dispozici.

Reorganizace jako jeden z koaličních sporů

Reorganizace policejních útvarů, ke které došlo v srpnu 2016, vyvolala roztržku mezi vládními partnery ČSSD a ANO i mezi některými bývalými vysoce postavenými policisty. Proti reorganizaci vystoupili také státní žalobci, podle kterých bylo cílem změn odstranit Roberta Šlachtu. Žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvan a Pavel Komár proto kvůli sporné reorganizaci zahájili loni v červnu prověřování a pozvali si k výslechu policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho tehdejšího náměstka Zdeňka Laubeho.

Závěry poslanecké vyšetřovací komise minulý týden prezentoval její předseda Pavel Blažek (ODS). Vedení policie podle ní přípravu reformy podcenilo a nedostatečně projednalo, což komise považuje za Laubeho manažerskou chybu.

Zároveň se ale neprokázalo, že by reorganizace byla připravena v souvislosti s podnikatelskými nebo politickými zájmy. Komise v závěrečné zprávě zkritizovala hlavní odpůrce policejní reformy – Šlachtu a bývalého detektiva protimafiánského útvaru Jiřího Komárka. Jejich veřejné vystupování podle komise lze označit za neprofesionální.

Zkritizovala i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které v souvislosti s policejní reformou podle poslanců aktivisticky vstoupilo do politického života, a podala trestní oznámení na olomouckého státního zástupce Petra Šeredu a na vyšetřovatele Generální inspekce bezpečnostních sborů Milana Vaculíka.

Krátce po zveřejnění závěrečné zprávy na to zareagoval i premiér Bohuslav Sobotka s tím, že Babiš a ANO proti policejní reformě vedli kampaň založenou na nepravdách a pomluvách a jejich konstrukce se nyní zhroutily. A Andrej Babiš by se podle něj měl za loňské výroky Tuhému i ministrovi vnitra Milanu Chovancovi omluvit. To však ministr financí neplánuje. Zprávu naopak tvrdě odsoudil, výsledky označil za předem jasné. Šlo o šaškárnu, výsměch a prasárnu, řekl dále Babiš.