Vyjednávání o nové německé vládě zjevně nebude jednoduchou záležitostí. Dávají to najevo zástupci konzervativní unie CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených, kteří si už teď stanovují nepřekročitelné podmínky pro svou účast v příští koalici. Jeden z největších sporů se zřejmě povede o horní hranici počtu uprchlíků.

Bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) požaduje, aby do Německa nepřicházelo více než 200 000 běženců ročně a opakovaně uvedla, že bez takové hranice nevstoupí do vlády. Všechny tři ostatní strany to ale odmítají, včetně sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, která takový krok, stejně jako řada expertů, považuje za neústavní.

Postoj CDU, FDP a Zelených ve středu shrnula šéfka ekologické strany Simone Peterová. „V koalici s námi nebude – stejně jako u CDU a FDP – žádná horní hranice pro uprchlíky. Na to se CSU musí připravit, pokud chce vážně zkoumat možnosti vzniku Jamajky,“ řekla listu Rheinische Post v narážce na přezdívku možné koalice odvozené od barev na jamajské vlajce.

Spory o horní hranici počtu běženců a další otázky migrační politiky ale rozhodně nejsou jedinými, které strany budou muset překlenout. Zřetelné neshody panují například v oblasti ekologie, kde Zelení na rozdíl od ostatních požadují okamžité ukončení provozu dvaceti nejvíce znečišťujících uhelných elektráren nebo zákaz nových aut se spalovacím motorem od roku 2030.

Šéf svobodných demokratů Christian Lindner v této souvislosti poznamenal, že by uvítal, kdyby u Zelených posílilo takzvané reálné křídlo, které má ke kompromisu nejen v těchto otázkách výrazně blíže než takzvané fundamentální křídlo strany. Jestli se rozdíly mezi stranami podaří překonat, je podle Lindnera otázka.

Za svou stranu šéf FDP zdůrazňuje požadavky zásadních změn ve vzdělávací a hospodářské politice. Je také proti tomu, aby Německo odvádělo více peněz do Evropské unie a do eurozóny. Právě v oblasti evropské politiky, jejíž prohloubení si Zelení i část CDU dokážou představit, se tak rýsuje další možný střet.

I z těchto důvodů se očekává, že koaliční vyjednávání potrvají výrazně déle, než 37 dní, což byl dosavadní poválečný průměr. Zdrží je i to, že se v polovině října v Dolním Sasku uskuteční zemské volby. Před nimi se podle prohlášení politiků povedou jen sondovací rozhovory, hlavní fáze vyjednávání by měla začít až po zemském hlasování.

Pokud se nakonec koalici podaří vyjednat, budou ji schvalovat sjezdy jednotlivých stran, případně všichni straníci. To by ještě mohlo celý proces zvrátit.