Spokojený Sobotka má, co chtěl. O výsledku rozhodla noc před sjezdem
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Když staronový předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka předstoupil v pátek večer před novináře s nově zvolenými místopředsedy po boku, prohlásil, že má vedle sebe přesně takový tým, se kterým si přál jít do voleb. Kdyby mi to řekl dnes někdo ráno, tak bych tomu nevěřil, prohlásil Sobotka. Pravda je ale taková, že už v pátek ráno se po brněnském výstavišti, kde se 39. sjezd ČSSD konal, neslo to, že o novém vedení je předem rozhodnuto.
Nakonec ve vedení strany došlo jen k malým obměnám. Z předsednictva vypadla náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, která se sama vzdala kandidatury, a přibyli dva muži, kteří mají zkušenosti z komunální politiky – poslanec a starosta Jan Birke a náměstek pražské primátorky Petr Dolínek. Ještě ve čtvrtek se přitom očekávalo, že hlasování nebude vůbec jednoznačné a všichni se připravovali, že by se první den sjezdu mohl protáhnout kvůli volbě do pozdních nočních hodin.
S tím, že Sobotka obhájí post šéfa strany, se počítalo a už se jen tipovalo, s kolika procentní podporou z Brna odjede – nejoptimističtější odhady se blížily k 70 procentům, někteří ale premiérovi přisuzovali i méně než 60 procent. Sobotkův statutární místopředseda Milan Chovanec si ale ještě ve čtvrtek jistý být nemohl. Hrozilo, že se bude o pozici druhého muže strany přetahovat s největším kritikem vedení strany poslancem Jeronýmem Tejcem. Navíc existoval i záložní plán, podle kterého měli delegáti zvolit jako kompromis ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.
Ukázalo se, že vítězí dohody, prohlásil Tejc poté, co nejdříve neuspěl v boji s Chovancem a následně propadl i ve volbě místopředsedů, ačkoliv ke splnění povinného kvóra mu chyběly jen tři hlasy. Předsedu, statutárního místopředsedu i všechny místopředsedy zvolili delegáti hned na poprvé. Statutárním místopředsedou se stal Chovanec, řadovými místopředsedy poté právě Birke a Dolínek a post obhájili ministryně Michaela Marksová, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a ministr Zaorálek.
Všechno dopadlo tak, jak si Sobotka přál. O hladký průběh volby se tak postarali především hlavní postavy pražské organizace, kteří výsledek s regiony vyjednali. Všechno se připravilo noc před zahájením sjezdu a první a ten důležitější den sjezdu se tak mohl nést v poklidném duchu. Sobotka a spol ale pracovali na výsledku voleb sjezdu delší dobu, přispíval tomu i volební manažer Birke, který spolustraníkům jasně vzkázal, že pokud nevyhraje duo Sobotka-Chovanec, manažera dělat nebude.
Muž, který přivede ČSSD k prohře?
Sobotka oslavoval svoje znovuzvolení jako velké vítězství. „Tohle se v novodobé historii povedlo jen jednomu předsedovi a to byl Miloš Zeman,“ prohlašoval Sobotka. Vyjmenovával úspěchy sociální demokracie v současné vládě a nepřipouštěl, že by snad strana mohla udělat něco špatně. A především si stanovil jasný a sebevědomí cíl – podzimní volby do Poslanecké sněmovny chce Sobotka vyhrát. „Chci, abychom skončili první a abychom sestavovali vládu,“ prohlašoval Sobotka sebevědomě. Ačkoli Sobotka přivedl svoji stranu v posledních krajských volbách, které proběhly na podzim 2016, k fiasku – sociální demokraté vyhráli jen ve dvou krajích a obsadit pět hejtmanství se jim podařilo jen díky povolebnímu vyjednávání – z nějakého důvodu věří, že v těch parlamentních se mu podaří porazit hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem.
Právě svého koaličního kolegu Babiše si Sobotka (a nejen on) vzal jako hlavní důvod proč musí ČSSD ve volbách vyhrát. „Nemůžeme si dovolit, aby veškerá moc byla koncentrovaná v rukách jednoho člověka. To už jsme tady v Evropě zažili a nikdy to nedopadlo dobře. Nechci, aby naše země neskončila v rukách jednoho člověka,“ prohlásil Sobotka. „Když udělá chybu uklizečka, tak končí. Když ji udělá miliardář, tak se nic neděje. Rozdá pár milionů,“ pokračoval v kritice ministra financí Zaorálek a narážel přitom na Babišův problém s korunovými dluhopisy.
Ideálním scénářem tak pro sociální demokracii je, že se Sobotkovi nějakým zázrakem podaří přesvědčit levicové voliče, kteří se nechají nalákat na progresivní zdanění, a osloví ty, kteří zrovna nefandí ministru financí. Tím pravděpodobnějším scénářem ale bude to, že Sobotka stranu přivede po roce k dalšímu volebnímu fiasku a sociální demokraté jsou s tím už smíření.
Suverénní Zaorálek
Ačkoliv se premiér Sobotka snažil působit ve svých projevech jako sebevědomí lídr – a do jisté míry se mu to i dařilo – skutečné nadšení a emoce vyvolal v delegátech Lubomír Zaorálek. Luboš, jak ho jeho kolegové ze strany oslovují, je svými emotivními projevy vyhlášený. „Je tady zásadní propojení mezi privátním kapitálem a státními penězi,“ rozčílil se ministr zahraničí. Rozdíly mezi chudými a bohatými přirovnal k rozdílu mezi senátorem a otrokem ve starověkém Římu a sklidil potlesk. Od Říma se poté přesunul k cizopasnému fíkusu, ke kterému přirovnal Babiše. A jeho publikum ho za to opět náležitě ocenilo – mnoho potlesku v průběhu projevu a na závěr ovace vestoje, které by mu mohl závidět kde jaký divadelní herec.
To, jaké oblibě se ale Zaorálek v sociální demokracii těší, se ukázalo při volbě místopředsedů. Právě Zaorálek, který obhajoval post místopředsedy, získat totiž suverénně nejvíce hlasů ze všech. V tajné volbě ho zakroužkovalo 599 delegátů z méně než sedmi set. Pokud tak může někdo ze sociálních demokratů hovořit o silném mandátu, tak jako to činil Sobotka, který získal 67 procent hlasů, je to právě Zaorálek. Otázkou už jen zůstává, jestli je v čele strany ten správný sociální demokrat.