Vicepremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše přijetí zákona o střetu zájmů příliš nepoškodí. Naopak, mohl by to obrátit ve svůj prospěch a získat politické body, říká v rozhovoru pro deník Echo24.cz politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy. Novelu přezdívanou „lex Babiš“ schválila ve středu sněmovna, rozhodovat o ní budou ještě senátoři a prezident Miloš Zeman. Pokud projde, mohla by začít platit od začátku roku 2017.

Zákon o střetu zájmů prošel ve zpřísněné podobě. Nově ministři nebudou moci vlastnit média, účastnit se veřejných zakázek a žádat o nenárokové dotace, pokud drží v nějaké firmě více než čtvrtinový podíl. Je tato úprava na místě?

To, že se ministrům zakáže vlastnit média, dnešní stav úplně nezmění. Zákon lze obejít. Vliv přes určité struktury stejně zůstane. Lepší by bylo, kdyby se přijal zákon, který by zakazoval vlastníkům médií držet určitý podíl na mediálním trhu nebo různé typy médií, aby byla zaručena pluralita. Bývalo to třeba v Polsku. Když někdo vlastnil třeba tištěná média, nesměl vlastnit i televizi. Pro svobodu médií by byla mnohem důležitější obecná úprava, než zákon šitý na míru Andreji Babišovi.

Na zachování svobody médií tedy podle vás nebude mít norma až tak zásadní dopad?

Zdá se mi, že ano. Andrej Babiš vlastní dva celostátní deníky a jedno rádio. Kromě toho ale pořád existují i další deníky, pluralita médií je tedy zachována. V takovémto prostředí, kdy chce politik ovlivnit veřejné mínění, má omezené možnosti. Když bude na pilu tlačit příliš, lidé si to mohou ověřit jinde. Situace, kdy jeden oligarcha vlastní drtivou část médií, je samozřejmě strašně nebezpečná. U nás to ale není situace reálná.

Daleko větší logiku má to další zpřísnění, které zakazuje účast ve veřejných zakázkách, žádosti o nenárokové dotace a investiční pobídky. Když je někdo současně vlastníkem firmy a ministrem, který rozhoduje o tom, jestli jeho firma zakázku dostane, je to evidentní střet zájmu. Natož v případě nenárokových dotací, kde to závisí skutečně pouze na rozhodnutí úředníka.

Jak na vás působí postoj ODS, která se postavila proti návrhu Jana Chvojky (ČSSD), podle kterého by nesměl být člen vlády současně ovládající osobou ve firmě?

Principiálně pro strany typu ODS je problém omezení jakékoli svobody podnikání. Proč by někdo z politiky nemohl podnikat, je z pohledu politického liberála obdobné, jako kdyby někdo nemohl třeba řídit auto. Omezení vlastnictví firem naráží na dlouhodobou programovou základnu ODS. Samozřejmě za tím mohou být tlaky ze strany některých podnikatelů, o tom ale nechci spekulovat.

Jak hodnotíte reakci Andreje Babiše, který hlasování sledoval z předsálí sněmovny a poslance označil za zoufalce?

Samozřejmě je pochopitelné, že se to Babišovi nelíbí. Je to zákon namířený proti němu, vyvolaný jeho působením v politice. Kdyby nebylo jeho, zákon se nepřijme.

Poslanci hnutí ANO přijetí zákona označují za součást předvolebního boje. Na plénu sněmovny se ptali, proč to koaliční partneři neřešili už dříve.

Chtěli ANO do koalice, tak proč by si vymýšleli překážky. V politice se uzavírá sňatek na čtyři roky a to pomalu končí. Za chvíli budou krajské a senátní volby, za rok volby parlamentní. Některé předchozí krize v koalici ukázaly, že není jiná alternativa, že koalici stejně nikdo nechce rozbít. Pokud by se konaly předčasné volby, jiná kombinace není možná.

I tak ale nebude mít přijetí zákona o střetu zájmů vliv na soudržnost koalice? Nebude se teď Andrej Babiš o to víc obávat jejího rozpadu? Zákaz vlastnit média se sice bude týkat až nového volebního období, další opatření ale začnou platit s účinností zákona.

Andrej Babiš se bude hlavně snažit, aby v dalších volbách vyhrál s co největším ziskem hlasů. Nikdy se netajil tím, že by si přál jednobarevnou vládu. Pak by se mohl snažit o zrušení většiny nově přijatých nařízení. Výhled na rok podle mě neřeší, propočty v byznysu ohledně dotací se dělají na delší časové období, které přesahuje to politické.

Obrátí teď tedy „lex Babiš“ ve svůj prospěch?

Určitě. Bude to medializovat tak, že jde o spiknutí zlých starých partají, které ho chtějí vytěsnit z politiky. Takto to bude prodávat. Když se toho chytí šikovně, může z toho vytěžit pěkné politické body.